Británie se uzavírá, zahájením brexitu ukončí volný pohyb osob

Londýn - Britská premiérka Theresa Mayová v polovině března oznámí, že zahájením jednání o odchodu Británie z Evropské unie, takzvaném brexitu, skončí volný pohyb osob pro nové imigranty z ostatních unijních zemí.

Uvedl to dnes na svém portálu britský deník The Telegraph. Mayová již dříve uvedla, že si přeje zahájení brexitu aktivací článku 50 lisabonské smlouvy o fungování institucí EU nejpozději na konci března.

Mayová má říci, že ode dne formálního zahájení brexitu občané EU, kteří přijedou do Británie, už nebudou mít automaticky právo na trvalý pobyt v zemi. Stane se tak v rámci snižování přistěhovalectví a očekávaného zavádění nového vízového režimu a omezeného přístupu cizinců k dávkám.

Konzervativní premiérka podle The Telegraph také uvede, že imigrantům, kteří ze zemí EU přijeli na britské ostrovy před spuštěním rozluky, budou mít zaručena své dosavadní práva tak dlouho, co stejná práva budou platit pro britské občany jinde v unii.

Mluvčí premiérky v reakci na zprávu sdělil, že veškeré diskuse ohledně termínů kolem občanů EU v Británii jsou jen spekulace. "Myslím, že premiérka v otázce občanů EU dala jasně najevo, že si přeje, aby to byla prioritní otázka, až začnou vyjednávání s ostatními členskými státy. Je jasné, že veškerá rozhodnutí o kontrole imigrace po odchodu z EU budou přijata v této zemi. Ale pokud jde o spekulace kolem termínů - jsou to spekulace," řekl podle agentury Reuters mluvčí novinářům.

Oznámením Mayová ukáže, že hodlá převzít kontrolu nad britskými hranicemi a vyjasnit situaci 3,6 milionu občanů EU, kteří žijí v Británii, řekl listu vlivný konzervativní poslanec Iain Duncan Smith.

Po aktivaci článku o zrušení členství v unii začne dvouletá lhůta pro vyjednání podmínek rozluky. Předpokládá se, že jednání nebudou snadná, spory se očekávají především v oblasti volného pohybu a v přístupu na unijní trh. Mayová již sdělila, že chce takzvaný tvrdý brexit, tedy úplné oddělení od EU, a chce uzavřít nové bilaterální smlouvy.

Polská vláda předpokládá, že v důsledku odchodu Británie z Evropské unie, takzvaného brexitu, by se do vlasti mohlo vrátit 100.000 až 200.000 Poláků. Podle agentury Reuters to dnes sdělilo ministerstvo rozvoje v odpovědi na interpelaci jednoho z poslanců.

"Situace kolem brexitu v kombinaci se zlepšením sociální a ekonomické situace v Polsku by mohly vést k tomu, že se někteří Poláci žijící v současné době ve Velké Británii - podle odhadu 100.000 až 200.000 - rozhodnou k návratu," uvedlo ministerstvo.

Související

Brexit

Život se Britům po brexitu zhoršil, chtějí se vrátit do Unie. Co si o tom myslí obyvatelé EU?

Dvě třetiny občanů Evropské unie by podpořily návrat Velké Británie do tohoto bloku. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který realizoval thinktank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) v 15 zemích. Podle těchto dat považuje 66 % respondentů opětovné členství Spojeného království za velmi dobrý, dobrý nebo neutrální nápad. Podpora se pohybovala od nejnižších hodnot v Bulharsku (56 %), Francii a Itálii (59 %) až po nejvyšší v Nizozemsku a Dánsku (75 %). Bližší vztahy mezi EU a Británií schvaluje také většina voličů krajně pravicových a unijních kritických stran, jako je polská Konfederace (71 %), německá AfD (58 %) či francouzské Národní sdružení (58 %).

Více souvisejících

Brexit Velká Británie EU (Evropská unie) Theresa Mayová

Aktuálně se děje

před 18 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

před 3 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé

Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Andrej Babiš

Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že šéf diplomacie Petr Macinka odešle požadavek na doplnění české delegace pro alianční summit v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se akce zúčastní společně se svým doprovodem. Babiš tato slova pronesl před svým odletem do Polska, kde se koná konference zaměřená na obnovu Ukrajiny. Záležitostmi technického rázu, které s přítomností prezidenta souvisejí, se bude kabinet zabývat během svého pondělního zasedání.

před 8 hodinami

Venezuela

Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000

Severní pobřeží Venezuely zasáhla dvojice mimořádně silných zemětřesení, která po sobě následovala v rozmezí pouhých čtyřiceti sekund. První otřes dosáhl síly 7,2 magnitudy, přičemž vzápětí následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 magnitudy. Podle dostupných seismických záznamů se jedná o nejničivější živelnou pohromu tohoto druhu v zemi za více než jedno století. BBC s odkazem na seismology uvádí, že existuje třicetiprocentní šance, že by ztráty na životech mohly překročit hranici sta tisíc lidí.

před 10 hodinami

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání

Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná. 

včera

včera

Petr Macinka

Pokus o ústavní puč, Pavel vyhlásil vládě válku, komentuje Macinka rozhodnutí soudu

Rozhodnutí Ústavního soudu ohledně cesty prezidenta Petra Pavla na summit NATO vyvolalo mimořádně ostrou reakci ze strany šéfa diplomacie. Ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) na tiskové konferenci označil podání kompetenční žaloby i samotný středeční verdikt soudu za pokus o ústavní puč. Podle jeho slov se tato akce rozehrála na Pražském hradě a následně pokračovala v Brně, kde sídlí Ústavní soud.

včera

Předseda vlády Andrej Babiš

Babiš bude rozhodnutí Ústavního soudu respektovat. Turek zuří

Premiér Andrej Babiš (ANO) reagoval na předběžné opatření Ústavního soudu, kterým bylo vládě nařízeno zajistit účast prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Ankaře. Předseda vlády stručně na sociální síti X uvedl, že toto "nezvykle rychlé" rozhodnutí soudců respektuje. 

včera

Koupání - ilustrační fotka

Koupaliště čelí ostré kritice. Zakázalo vstup návštěvníkům, kteří nemluví německy

Přírodní koupaliště Heidesee v západní části východoněmeckého města Halle čelí ostré kritice a hrozbě právních kroků poté, co zavedlo zákaz vstupu pro návštěvníky, kteří nemluví německy. Provozovatel tohoto lida, které vzniklo v zatopeném lomu po povrchové těžbě, u vstupu zavedl kontroly, jejichž účelem je odfiltrovat lidi s nedostatečnou znalostí němčiny pro pochopení bezpečnostních pokynů.

včera

včera

V extrémním počasí se peče sto milionů Evropanů. WHO varuje před vážnými dopady veder na zdraví

Podle odhadů tiskové agentury AFP zažívá velká část evropského kontinentu mimořádně horké dny. Přesně devadesát čtyři milionů obyvatel Evropy musí čelit teplotám, které přesahují hranici 35 stupňů Celsia. Největší vlna veder přitom zasáhla Francii a Španělsko. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy