MAGAZÍN - Starověký Řím je v naší představivosti mýtické místo. Země Gladiátora a Ben Hura, kde se o zábavu starají muži v brnění a císaři na lehátkách jsou krmeni hrozny. Tyto romantické představy jsou ale na hony vzdáleny od reality. Skutečný život v Římě byl trochu méně okouzlující. V době před moderní kanalizací a medicínou byl průměrný den mnohem víc nechutný, než jste si kdy dovedli představit, varuje server Listverse.
Lidé si vyplachovali ústa močí
Ve starém Římě byla moč lákavým artiklem, vláda dokonce na místa, kde se prodávala, uvalila speciální daně. Dokonce existovali lidé, kteří se sbíráním moči živili. Někteří z nich se shromažďovali u veřejných pisoárů, jiní chodili ode dveří ke dveřím s velkou kádí a žádali lidi, aby ji naplnili.
Moč se používala například na praní oblečení. Močí se naplnila vana, do ní se nasypalo oblečení a jeden člověk pak po něm šlapal, aby ho vypral. Čistily se s ní také zuby. V některých oblastech lidé moč používali jako ústní vodu, věřili, že po ní zůstávají zuby bílé.
Sdílení společné houby po velké potřebě
Řím byl plný veřejných toalet a fungovala tu kanalizace – což je něco, co společnost o několik století později vůbec neznala. Důvod, proč tato technologie později neměla úspěch, mohl být prostý – veřejné záchody byly nechutné. Podle archeologů byly jen zřídka – pokud vůbec – čištěné. Byly proto plné parazitů, Římané proto používali na záchodech speciální hřebeny, které měly vyčesat vši. Nejhorší na tom ale bylo, co se stalo, když člověk vykonal potřebu. Každou toaletu sdílely desítky lidí, byla v nich přitom pouze jedna houba na tyči, která se používala k očištění. Sdíleli ji všichni – a ani tato houba nebyla nikdy vyprána.
Toalety mohly explodovat
Toalety skrývaly ještě další smrtelné nebezpečí. Kromě toho, že z toalet mohli vylézat tvorové žijící v kanalizaci a pokousat lidi, představoval problémy metan, který se tu hromadil. Občas byla situace tak špatná, že se vznítil a explodoval. Lidé se dokonce uchylovali k magii, aby se ujistili, že návštěvu toalet přežijí. Na stěnách koupelen archeologové objevili napsaná kouzla, někde se objevovala socha Fortuny, bohyně štěstí, která měla lidi střežit.
Krev gladiátorů byla používána jako krev
Výstřední byla také římská medicína. Několik římských autorů se zmiňuje o tom, že lidé sbírali krev mrtvých válečníků a prodávali ji jako lék. Římané věřili, že krev gladiátora dokáže vyléčit epilepsii. Někteří dokonce údajně pojídali syrová játra gladiátorů. Tato praxe byla natolik populární, že kdy byly gladiátorské zápasy zakázány, zkoušeli to stejné s krví popravených vězňů.
Ženy si nanášeli odumřelé kožní buňky gladiátorů na obličej
Mýdlo nebylo v římských dobách příliš časté, sportovci se čistili tak, že se polili olejem a seškrabali odumřelé buňky speciálním nástrojem – strigilem. Tyto buňky byly vyhozeny – pokud nešlo o buňky gladiátora. Jejich pot a kožní stěry byly ukládány do lahví a prodávány ženám jako afrodiziakum. Často se z nich dělaly krémy na obličej. Ženy si krémem potíraly celé tváře v naději, že díky odumřelým buňkám gladiátorů budou pro muže neodolatelné.
Římané zvraceli, aby mohli pokračovat v jídle
Římané byli velcí požitkáři – a to třeba v jídle. Podle Senecy na hostinách jedli, dokud mohli, a pak se vyzvraceli, aby mohli pokračovat. Kolem stolů kvůli tomu často byly rozmístěny misky speciálně určené na zvratky. V některých domech ale hodující lidé prostě zvraceli přímo na zem. Otroci pak museli všechno uklízet
Vozatajové pili energetický nápoj z kozího trusu
Římané neměli náplasti, ale našli jiný způsob, jak obvázat rány. Podle Plinia staršího lidé v Římě obvazovaly své odřeniny a rány kozím trusem. Plinius napsal, že nejlepší kozí hnůj byl sbírán v průběhu jara a sušil se, ale že čerstvý kozí hnůj „v případě nouze“ také stačí. Římané také používali kozí hnůj jiným způsobem. Vozatajové ho pili na dodání energie. Buď uvařili kozí hnůj v octě nebo jej namletý přidávali do nápojů. Pili ho, když byli vyčerpaní. Podle Plinia nikdo miloval pití kozího trusu více než samotný císař Nero.
Související
Pod římským Koloseem se našly kosti lvů a jaguárů či semena fíků
Ústřední topení není záležitostí současnosti, znali ho už staří Římané
římská říše , historie , zajímavosti
Aktuálně se děje
před 5 hodinami
Vítězem Eurovision Song Contest 2024 se stal švýcarský nebinární zpěvák Nemo
včera
Češi slaví druhou výhru. K obratu proti tvrdým Norům zavelel jubilant Červenka, jenž vyrovnal Jágra
včera
Vlna veder decimuje Mexiko. Rekordy pokořeny v 10 městech, včetně Mexico City
včera
Kolika let se dožívají lidé v EU? Česko je na tom výrazně lépe než Slovensko
včera
Ukrajina posílí své vojáky v Charkovské oblasti, kde ruské invazní síly zahájily ofenzivu
včera
Hamás: Rukojmí Nadav Popplewell zemřel na zranění, která utrpěl při izraelském náletu
včera
Kim Čong-un má novou zbraň. Dohlížel na ostrý test
včera
WHO: Globální pandemickou dohodu se nepodařilo uzavřít
včera
Budou Češi volit poštou? Návrh je těsně před hlasováním
včera
Potvrzeno daty: přes 200 tisíc Čechů nemá problém s pitím během pracovní doby
včera
Rafah opouští kvůli invazi statisíce lidí
včera
MS v ledním hokeji 2024: Policie odhalila stovky falešných vstupenek
včera
Británie si připsala nejtěsnější prohru s Kanadou v historii MS, Kazaši přehráli Francii
včera
Pavel: Rusko bude pořád představovat hrozbu. Nespokojí se jen s částí Ukrajiny
včera
Švédové si v bitvě gigantů ostravské skupiny poradili s Američany, porazili je 5:2
včera
Izrael zřejmě využil americké zbraně k porušování mezinárodního práva
včera
Osa zla chce změnit současný světový řád. Evropa podceňuje ruské vlivové operace, varuje poslanec Exner
včera
Nizozemský zpěvák Joost Klein byl vyhozen z Eurovize pár hodin před finálovým večerem
včera
Největší solární bouře za 20 let narušila funkci družic Starlink
včera
Rusko tvrdí, že na Ukrajině obsadilo šest dalších vesnic
Ruské ministerstvo obrany v sobotu oznámilo převzetí kontroly nad pěti obcemi v ukrajinské Charkovské oblasti a jednou v Doněcké oblasti. Ukrajinské úřady hlásí po ruských útocích oběti na životech i zraněných, uvedla agentura AP.
Zdroj: Libor Novák