Uprchlík dělá průvodce v Berlíně. Česku jsem se raději vyhnul, vzpomíná na cestu Evropou

"Tohle bývala kurdská mešita a místo, kde mohli běženci přespávat, když přišli do Berlína a ještě neměli ubytování," líčí Muhammad Chalíl a ukazuje přitom na nenápadnou jednopatrovou stavbu v jednom ze dvorů čtvrti Neukölln.

I když městem provází poprvé, z jeho vyprávění je jasné, že místa, která ukazuje, dobře zná. "Tahle restaurace sice vypadá jako spousty ostatních, ale je levnější, a proto sem rádi chodí uprchlíci, kteří rozhodně nemají peněz nazbyt," říká dobře srozumitelnou němčinou u rychlého občerstvení, které nabízí kebab i další tradiční turecké a blízkovýchodní pochutiny.

V Sýrii, kterou od roku 2011 sužuje občanská válka, žil Muhammad s matkou a sestrou v Halabu (Aleppo). K rozhodnutí opustit zemi ho však nedovedla katastrofální situace v zemi, ale cesta do nedalekého a převážně kurdského Afrínu na severozápadě země, při níž ho členové zdejších milic vytáhli z autobusu a chtěli odvést na frontu.

Nedlouho poté, co se mu po horečných přímluvách matky podařilo vyváznout, překročil hranici do Turecka a vydal se do Istanbulu, kde už několik let pracoval jeho bratr. V největším tureckém městě si našel práci v čistírně, kde 15 hodin denně a šest dní v týdnu žehlil.

Směrem do Berlína vyrazil na konci léta 2015. Za cestu z Turecka do Řecka přeplněnou lodí, které se několikrát porouchal motor, musel podle svých slov zaplatit 1200 dolarů (30.600 korun). "Zbytek cesty přes balkánské země, obávané Maďarsko, Rakousko až do Německa už byl bezproblémový a velmi rychlý," konstatuje Muhammad, který trasu i s příslušnými daty ukazuje na malé mapce. Zároveň zdůrazňuje, že se na doporučení raději vyhnul Česku, kde prý několik jeho známých zůstalo v záchytných zařízeních.

Žádost o azyl Muhammad podal v Braniborsku a ještě na podzim 2015 dostal tříleté povolení k pobytu. Na ubytování v Braniborsku ale nevzpomíná nejraději. Jednak mu nebyl příjemný postoj některých tamních obyvatel k běžencům a jednak jen těžko sháněl potraviny, na které byl zvyklý.

Dnes Muhammad žije ve vlastním bytě v panelovém domě v dřívější východoberlínské čtvrti Marzahn na okraji německého hlavního města. Základní jazykový i integrační kurs má za sebou a věří, že od září bude moci začít studovat strojírenství na jedné z berlínských univerzit.