Na post prezidenta Francie kandiduje 11 politiků. Kdo vyhraje? Nový průzkum

Paříž - Na prezidenta Francie kandiduje 11 politiků, kteří získali potřebných alespoň 500 podpisů od volených zástupců. Nejvíce jich má François Fillon, který ovšem zároveň čelí několika skandálům a který by měl dle většiny občanů z kampaně odstoupit.

Nejvíc podpisů (3635) má Fillon, na druhé místě je Benoit Hamon (2039) a na třetím Emmanuel Macron (1829).

Podle očekávání tak nejvíc podpory získali Fillon a Hamon, jakožto zástupci zdaleka nejsilnějších politických stran v parlamentu i v regionech a na radnicích měst - Republikánů a Socialistické strany.

Pro Macrona, který byl téměř do konce loňského roku v socialistické vládě expremiéra Manuela Vallse a který si založil novou vlastní stranu Vpřed, je třetí místo významným úspěchem.

Čtvrtou nejvyšší podporu v podpisech má levicový radikál Jean-Luc Mélenchon (805). A až osmá je Marine Le Penová (627), šéfka krajně pravicové Národní fronty.

Dnes zveřejněný průzkum agentury BVA potvrdil trend voličských preferencí posledních týdnů, podle nichž Le Penová s Macronem postoupí do druhého, květnového kola. Šéfka krajní pravice by podle ankety v prvním kole získala 26 procent hlasů, Macron o procentní bod méně. Třetího Fillona by volilo 19,5 procenta lidí. O pozici nejsilnějšího kandidáta levice svádějí vyrovnaný souboj Hamon a Mélenchon, jehož od Hamonových 12,5 procenta dělí jen půl procentního bodu.

Druhé kolo podle tohoto průzkumu skončí jasným vítězstvím středového politika v poměru 62 ku 38 procentům. Podle dosavadních zvyklostí se očekává, že se v rozhodujícím hlasování proti Le Penové v zásadě spojí voliči neúspěšných kandidátů z prvního kola a podpoří umírněnějšího ze dvou soků. Tak je jednoznačně vnímán proevropský Macron, který slibuje stmelit levici i pravici.

Seznam kandidátů

Natalie Arthaudová (46) - kandidátka krajně levicové strany Dělnický boj

François Asselineau (59) - kandidát Lidové republikánské unie

Nicolas Dupont-Aignan (55) - kandidát gaullistické strany Vzhůru, Francie!

François Fillon (63) - kandidát hlavní opoziční strany Republikáni

Benoit Hamon (49) - kandidát vládní Socialistické strany

Jacques Cheminade (75) - kandidát pravicové strany Solidarita a pokrok

Jean Lassalle (61) - nezávislý kandidát

Marine Le Penová (48) - kandidátka krajně pravicové Národní fronty

Emmanuel Macron (39) - kandidát nové centristické strany Vpřed

Jean-Luc Mélenchon (65) - kandidát krajně levicové Levé strany

Philippe Poutou (49) - kandidát Nové antikapitalistické strany

Související

Emmanuel Macron Komentář

Porážkou Le Penové to teprve začíná. Francie se potřebuje dát dohromady

Francie vyhrála bitvu, celou válku má ale ještě před sebou. Krajní pravice u voleb utrpěla významnou porážku a nenaplnily se tak obavy z první takové vlády od nacistické okupace. Přesto ale kombinace středu a levice může vést k další nestabilitě a prohloubení krize ve francouzské politice, jejíž stabilita i samotná existence jsou životně důležité pro Evropu i svět. 

Více souvisejících

volby ve Francii François Fillon Emmanuel Macron Marine Le Pen Francie

Aktuálně se děje

před 8 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 2 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy