Na post prezidenta Francie kandiduje 11 politiků. Kdo vyhraje? Nový průzkum

EuroZprávy.cz ČTK

EuroZprávy.cz , ČTK

18. března 2017 13:53, Aktualizováno 18. března 2017 19:37

Francie
Francie Foto: Pixabay

Paříž - Na prezidenta Francie kandiduje 11 politiků, kteří získali potřebných alespoň 500 podpisů od volených zástupců. Nejvíce jich má François Fillon, který ovšem zároveň čelí několika skandálům a který by měl dle většiny občanů z kampaně odstoupit.

Nejvíc podpisů (3635) má Fillon, na druhé místě je Benoit Hamon (2039) a na třetím Emmanuel Macron (1829).

Podle očekávání tak nejvíc podpory získali Fillon a Hamon, jakožto zástupci zdaleka nejsilnějších politických stran v parlamentu i v regionech a na radnicích měst - Republikánů a Socialistické strany.

Pro Macrona, který byl téměř do konce loňského roku v socialistické vládě expremiéra Manuela Vallse a který si založil novou vlastní stranu Vpřed, je třetí místo významným úspěchem.

Čtvrtou nejvyšší podporu v podpisech má levicový radikál Jean-Luc Mélenchon (805). A až osmá je Marine Le Penová (627), šéfka krajně pravicové Národní fronty.

Dnes zveřejněný průzkum agentury BVA potvrdil trend voličských preferencí posledních týdnů, podle nichž Le Penová s Macronem postoupí do druhého, květnového kola. Šéfka krajní pravice by podle ankety v prvním kole získala 26 procent hlasů, Macron o procentní bod méně. Třetího Fillona by volilo 19,5 procenta lidí. O pozici nejsilnějšího kandidáta levice svádějí vyrovnaný souboj Hamon a Mélenchon, jehož od Hamonových 12,5 procenta dělí jen půl procentního bodu.

Druhé kolo podle tohoto průzkumu skončí jasným vítězstvím středového politika v poměru 62 ku 38 procentům. Podle dosavadních zvyklostí se očekává, že se v rozhodujícím hlasování proti Le Penové v zásadě spojí voliči neúspěšných kandidátů z prvního kola a podpoří umírněnějšího ze dvou soků. Tak je jednoznačně vnímán proevropský Macron, který slibuje stmelit levici i pravici.

Seznam kandidátů

Natalie Arthaudová (46) - kandidátka krajně levicové strany Dělnický boj

François Asselineau (59) - kandidát Lidové republikánské unie

Nicolas Dupont-Aignan (55) - kandidát gaullistické strany Vzhůru, Francie!

François Fillon (63) - kandidát hlavní opoziční strany Republikáni

Benoit Hamon (49) - kandidát vládní Socialistické strany

Jacques Cheminade (75) - kandidát pravicové strany Solidarita a pokrok

Jean Lassalle (61) - nezávislý kandidát

Marine Le Penová (48) - kandidátka krajně pravicové Národní fronty

Emmanuel Macron (39) - kandidát nové centristické strany Vpřed

Jean-Luc Mélenchon (65) - kandidát krajně levicové Levé strany

Philippe Poutou (49) - kandidát Nové antikapitalistické strany

včera

Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých

Související

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Francouzi možná půjdou opět volit. Rozhodne frustrovaný a podrážděný Macron

Rok po předčasných volbách, které zásadně posílily krajní pravici a oslabily jeho vlastní tábor, čelí francouzský prezident Emmanuel Macron opět hrozbě politického patu. Navzdory veřejným prohlášením, že nové volby nechystá, roste tlak na to, aby rozhodnutí o předčasných volbách zopakoval. Macron podle spolupracovníků zvažuje další krok, který by mu umožnil obnovit kontrolu nad chaotickou scénou, ale hrozí, že by krizi ještě prohloubil.
Emmanuel Macron Komentář

Porážkou Le Penové to teprve začíná. Francie se potřebuje dát dohromady

Francie vyhrála bitvu, celou válku má ale ještě před sebou. Krajní pravice u voleb utrpěla významnou porážku a nenaplnily se tak obavy z první takové vlády od nacistické okupace. Přesto ale kombinace středu a levice může vést k další nestabilitě a prohloubení krize ve francouzské politice, jejíž stabilita i samotná existence jsou životně důležité pro Evropu i svět. 

Více souvisejících

volby ve Francii ,  François Fillon ,  Emmanuel Macron ,  Marine Le Pen ,  Francie

Aktuálně se děje

před 56 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Donald Trump

Jedna výhra, tři drtivé porážky. Soud rozhodoval v Trumpových kauzách

Americký nejvyšší soud vydal zásadní rozhodnutí týkající se pravomocí hlavy státu, které přineslo Donaldu Trumpovi jeden velký úspěch, ale také tři porážky. Soudci zrušili téměř sto let starý precedens z éry prezidenta Franklina Delana Roosevelta a přiznali prezidentovi širokou pravomoc odvolávat komisaře nezávislých regulačních orgánů. Podle většinového názoru předsedy soudu Johna Robertse jsou podřízení vykonávající prezidentskou moc odpovědní přímo prezidentovi, a ten se pak odpovídá lidu.

před 4 hodinami

včera

střela Flamingo

Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl

Ukrajinská těžká střela s plochou dráhou letu FP-5 Flamingo, kterou vyvinula kyjevská společnost Fire Point, zaznamenala v noci z 26. na 27. června svůj dosud nejúspěšnější bojový křest. Podle oficiálních ukrajinských zdrojů i nezávislých analytiků zasáhly tři z pěti vypuštěných střel vojensko-průmyslový komplex Titan-Barrikady ve Volgogradu v Ruské federaci, což je zhruba 500 až 900 kilometrů od předpokládaných míst startu. 

včera

Ilustrační foto

Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů

Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, kdy v západních oblastech rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia, a zaznamenala také nejteplejší noc s průměrem 21,6 stupně Celsia. Celostátní průměrná teplota 29,9 stupně Celsia představuje nejvyšší hodnotu od začátku měření v roce 1947, přičemž 147 francouzských měst dosáhlo svých historických červnových maxim. Velká Británie zaznamenala nejteplejší červnový den od začátku měření s teplotou 36,1 stupně Celsia a červnové rekordy padly také v Česku, ve Španělsku, Německu, Rakousku, Nizozemsku a Švýcarsku.

Aktualizováno včera

včera

Petr Macinka

Bylo to nešťastné, řekl Babiš k vystoupení ve Strážnici. Macinka se překvapivě omluvil

Ministr zahraničí Petr Macinka se po jednání vlády omluvil za své víkendové vystoupení na folklorním festivalu ve Strážnici. Uvedl, že na akci nejel nikoho provokovat, a vyjádřil lítost nad tím, že na celou situaci doplácí samotné město Strážnice. K incidentu se vyjádřil také premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který Macinkovo vystoupení označil za ne úplně šťastné.

včera

Andrej Babiš

Pavel by měl zvážit přehodnocení své cesty do Turecka, vyzval Babiš

V čele české delegace na nadcházejícím červencovém summitu NATO v turecké Ankaře stane premiér Andrej Babiš (ANO), nikoliv prezident Petr Pavel. Předseda vlády oznámil, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) již v pátek oficiálně zapsal prezidenta i jeho doprovod na seznam účastníků. 

včera

včera

Německá policie, ilustrační foto

Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých

V dolnosaském městě Stade došlo v pondělí kolem poledne ke tragické střelbě, která si vyžádala pět lidských životů. K incidentu došlo v hanzovním městě, které má bezmála padesát tisíc obyvatel. Na místo okamžitě vyrazilo velké množství policistů a záchranářů. 

včera

Dovoz a vývoz zboží

Konec levných zásilek z Číny. EU zavádí bič na Temu a Shein

Evropská komise se rozhodla zakročit proti masivnímu přílivu levného zboží z Číny a schválila zavedení celního poplatku ve výši 3 eur na malé zásilky. Opatření, které začne platit již od této středy, ruší dosavadní osvobození od cla pro balíčky s hodnotou do 150 eur. 

včera

Ilustrační foto

Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové

Evropu se po první vlně extrémních veder chystá zasáhnout druhá, podstatně rozsáhlejší a vytrvalejší horká vzdušná masa, takzvaná teplotní kupole. Zatímco první vlna na konci června byla sice velmi agresivní, ale relativně krátká, nová meteorologická data a dlouhodobé modely globálních předpovědních center ECMWF a GFS naznačují pro začátek července mnohem horší scénář. Nad západní Evropou se totiž podle těchto výstupů formuje atmosférická blokáda typu Omega, která by mohla vysoký tlak nad kontinentem doslova uzamknout. Tento systém pak bude fungovat jako obří tepelné víko a uvězní horký vzduch nad evropským územím po dobu nejméně šesti až devíti dnů.

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné

Pařížské márnice čelí kritickému nedostatku kapacit poté, co Francii v uplynulém týdnu zasáhla ničivá vlna veder. Podle předběžných odhadů národního úřadu pro veřejné zdraví Public Health France vzrostla úmrtnost v zemi během pouhých tří nejteplejších dnů o více než 1 000 případů, přičemž experti toto číslo označují za velmi střízlivý odhad, který po zpracování všech úmrtních listů ještě výrazně stoupne.

včera

včera

Vladimír Putin

Putin kvůli "katastrofálnímu nedostatku lidských zdrojů" odmítl ukrajinský návrh na omezení úderů

Ruský prezident Vladimir Putin odmítl údajný ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl sloužit jako krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro ruskou státní televizi Putin prohlásil, že Moskva bude i nadále pokračovat ve své ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony. Iniciativu Kyjeva označil za pouhý pokus o zmírnění tlaku na ukrajinské jednotky podél 1 250 kilometrů dlouhé frontové linie. Ruský vůdce zdůraznil, že záchrana kyjevského režimu rozhodně není součástí ruských plánů.

včera

Hormuzský průliv

USA a Írán se stáhnou z Hormuzského průlivu. Nechtějí situaci eskalovat

Spojené státy a Írán se po vzájemné výměně střeleckých úderů v oblasti Hormuzského průlivu pro tuto chvíli stáhnou a nebudou situaci dále vojensky vyhrocovat. Podle vyjádření představitelů administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zůstávají technické rozhovory s Teheránem i nadále na dobré cestě.

včera

včera

WHO: Současná vlna veder si v Evropě vyžádala přes 1300 mrtvých

Evropou se prohnala bezprecedentní vlna veder, která si podle šéfa Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse vyžádala od jednadvacátého června již více než 1 300 nadbytečných úmrtí. Extrémní teploty doprovázené takzvaným efektem tepelné kopule se o víkendu přesouvaly dále na východ kontinentu a na mnoha místech přepisovaly historické tabulky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy