Gülen strůjcem puče v Turecku? Šéf německé rozvědky nevěří tvrzení Ankary

EuroZprávy.cz ČTK

EuroZprávy.cz , ČTK

19. března 2017 12:26

Muhammed Fethullah Gülen je turecký islámský učenec, myslitel, intelektuál, aktivista, teolog, autor a básník, obhájce vzdělání a emeritní kazatel. Je vůdcem náboženského hnutí, ke kterému se hlásí přes 10 milionů členů.
Muhammed Fethullah Gülen je turecký islámský učenec, myslitel, intelektuál, aktivista, teolog, autor a básník, obhájce vzdělání a emeritní kazatel. Je vůdcem náboženského hnutí, ke kterému se hlásí přes 10 milionů členů. Foto: guardian.co.uk

Berlín - Turecko obviňuje duchovního Fethullah Gülena, který žije v exilu ve Spojených státech, že zorganizoval neúspěšný převrat z loňského 15. července. Šéf německé Spolkové zpravodajské služby (BND) Bruno Kahl tvrzení Ankary nevěří. Nezdá se mu ale ani teorie, že za pučem stál turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.

Pokus o puč si vyžádal více 240 mrtvých. Vzbouření vojáci se tehdy zmocnili tanků, bojových letounů a vrtulníků, s nimiž zaútočili na parlament a pokusili se sesadit vládu.

"Turecko se nás o tom pokouší přesvědčit všemi možnými způsoby, ale zatím se mu to nepodařilo," konstatoval Kahl v rozhovoru pro časopis Der Spiegel.

Na otázku, zda je Gülenovo hnutí teroristické, ředitel BND řekl, že jde o "občanské sdružení, jehož cílem je poskytovat další náboženské i sekulární vzdělání".

Dal ovšem také najevo, že nevěří ani tvrzením z druhé strany, že pokus o puč zinscenovala sama turecká vláda. "Pokus o převrat nebyl iniciován vládou. Vláda už před 15. červencem zahájila velké čistky, takže část vojáků si myslela, že rychle musejí udělat převrat, dřív než budou postiženi také," uvedl Kahl.

před 7 hodinami

Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron

Související

Muhammed Fethullah Gülen je turecký islámský učenec, myslitel, intelektuál, aktivista, teolog, autor a básník, obhájce vzdělání a emeritní kazatel. Je vůdcem náboženského hnutí, ke kterému se hlásí přes 10 milionů členů.

Turecko žádá Švédsko a Finsko o vydání 33 osob s vazbami na Kurdy a Gülena

Turecko dnes požádalo Švédsko a Finsko o vydání 33 osob, které Ankara podezřívá z terorismu kvůli údajným vazbám na Kurdskou stranu pracujících (PKK) a organizaci klerika Fetullaha Gülena. Stalo se tak den poté, co Turecko podpisem společného memoranda upustilo od svých předchozích výhrad vůči vstupu obou severských zemí do Severoatlantické aliance. Švédsko a Finsko uvedly, že při projednávání žádostí z Ankary se budou řídit vlastními zákony.

Více souvisejících

Fethullah Gülen (turecký duchovní) ,  Německo ,  Turecko ,  Turecká armáda ,  Recep Tayyip Erdogan

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 5 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 9 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 11 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy