Turecko žádá Švédsko a Finsko o vydání 33 osob s vazbami na Kurdy a Gülena

Turecko dnes požádalo Švédsko a Finsko o vydání 33 osob, které Ankara podezřívá z terorismu kvůli údajným vazbám na Kurdskou stranu pracujících (PKK) a organizaci klerika Fetullaha Gülena. Stalo se tak den poté, co Turecko podpisem společného memoranda upustilo od svých předchozích výhrad vůči vstupu obou severských zemí do Severoatlantické aliance. Švédsko a Finsko uvedly, že při projednávání žádostí z Ankary se budou řídit vlastními zákony.

"Budeme usilovat o vydání teroristů z příslušných zemí v rámci nové dohody," citovala turecká televize NTV ministra spravedlnosti Bekira Bozdaga. Ten odkazoval na memorandum, které v úterý podepsali ministři zahraničí Turecka, Švédska a Finska. V něm se mimo jiné uvádí, že dvojice skandinávských zemí se "bude zabývat dosud nevyřízenými žádostmi Turecka o deportaci či vydání podezřelých z terorismu".

Turecko blokovalo přistoupení Švédska a Finska k NATO kvůli obvinění, že ukrývají příslušníky obou hnutí. Dnešní žádost je podle tureckých médií prvním testem, zda bude dohoda dodržována.

"Podle nové dohody požádáme Finsko o vydání šesti členů PKK a šesti členů FETÖ a Švédsko o vydání deseti členů FETÖ a jedenácti členů PKK," uvedl Bozdag.

Švédská premiérka Magdalena Anderssonová dnes novinářům v Madridu řekla, že Švédsko se bude při vyřizování žádostí z Turecka řídit svými zákony a mezinárodním právem. "Nikdy nevydáme (do Turecka) nikoho, kdo se nezapojil do teroristických aktivit," uvedla premiérka s tím, že je rovněž vyloučené vydání švédských občanů. Výsledek řízení bude podle ní záležet na informacích, které Ankara uvede ve svých žádostech.

Finský prezident Saul Niinistö uvedl, že o nových tureckých požadavcích nemá žádné informace. "Turecko si pravděpodobně interpretuje (úterní dohodu) na domácím poli po svém způsobu," uvedl finský prezident. Finský ministr zahraničí Pekka Haavisto řekl deníku Helsingin Sanomat, že v úterý představitelé Turecka, Švédska a Finska nejednali o seznamu lidí, které chce Ankara nechat vydat na své území. Podle něj dohoda počítá jen s užší spoluprací úřadů a větší výměnou informací. "Obě země, Švédsko i Finsko, se pak zachovají v souladu s vlastní legislativou," uvedl šéf finské diplomacie.

PKK je Ankarou a jejími západními spojenci klasifikována jako teroristická organizace. Gülenovo hnutí Turecko označuje zkratkou FETÖ, tedy jako Fethullahovu teroristickou organizaci. Připisuje mu zosnování pokusu části turecké armády o puč z roku 2016 a jeho příznivce, i jen domnělé, pronásleduje a vězní.

Související

Sýrie, ilustrační foto

Turecké nálety devastují Sýrii. Novináři odhalili skutečný rozsah útoků

Turecké nálety na ropné a plynové infrastruktury v kurdské autonomní správě severovýchodní Sýrie (AANES) přispěly k výraznému zhoršení životních podmínek více než milionu lidí. Podle údajů BBC provedlo mezi říjnem 2019 a lednem 2024 Turecko více než 100 útoků, které poškodily klíčové elektrárny, vodní stanice a infrastrukturu. 
Sergej Lavrov na summitu Rusko Afrika 2023

Rusko ztrácí mocného spojence? Turecko Kreml zklamalo

Rusko vyjádřilo znepokojení nad rolí Turecka v rusko-ukrajinském konfliktu, zejména pokud jde o dodávky zbraní ukrajinským silám. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v rozhovoru pro turecký deník Hürriyet uvedl, že je pro Rusko „překvapivé“, že Turecko, které se snaží působit jako zprostředkovatel v konfliktu, pokračuje v zásobování Ukrajiny zbraněmi. 

Více souvisejících

Turecko Fethullah Gülen (turecký duchovní) Finsko Švédsko

Aktuálně se děje

před 9 minutami

před 42 minutami

před 43 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 4 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy