Turecko žádá Švédsko a Finsko o vydání 33 osob s vazbami na Kurdy a Gülena

Turecko dnes požádalo Švédsko a Finsko o vydání 33 osob, které Ankara podezřívá z terorismu kvůli údajným vazbám na Kurdskou stranu pracujících (PKK) a organizaci klerika Fetullaha Gülena. Stalo se tak den poté, co Turecko podpisem společného memoranda upustilo od svých předchozích výhrad vůči vstupu obou severských zemí do Severoatlantické aliance. Švédsko a Finsko uvedly, že při projednávání žádostí z Ankary se budou řídit vlastními zákony.

"Budeme usilovat o vydání teroristů z příslušných zemí v rámci nové dohody," citovala turecká televize NTV ministra spravedlnosti Bekira Bozdaga. Ten odkazoval na memorandum, které v úterý podepsali ministři zahraničí Turecka, Švédska a Finska. V něm se mimo jiné uvádí, že dvojice skandinávských zemí se "bude zabývat dosud nevyřízenými žádostmi Turecka o deportaci či vydání podezřelých z terorismu".

Turecko blokovalo přistoupení Švédska a Finska k NATO kvůli obvinění, že ukrývají příslušníky obou hnutí. Dnešní žádost je podle tureckých médií prvním testem, zda bude dohoda dodržována.

"Podle nové dohody požádáme Finsko o vydání šesti členů PKK a šesti členů FETÖ a Švédsko o vydání deseti členů FETÖ a jedenácti členů PKK," uvedl Bozdag.

Švédská premiérka Magdalena Anderssonová dnes novinářům v Madridu řekla, že Švédsko se bude při vyřizování žádostí z Turecka řídit svými zákony a mezinárodním právem. "Nikdy nevydáme (do Turecka) nikoho, kdo se nezapojil do teroristických aktivit," uvedla premiérka s tím, že je rovněž vyloučené vydání švédských občanů. Výsledek řízení bude podle ní záležet na informacích, které Ankara uvede ve svých žádostech.

Finský prezident Saul Niinistö uvedl, že o nových tureckých požadavcích nemá žádné informace. "Turecko si pravděpodobně interpretuje (úterní dohodu) na domácím poli po svém způsobu," uvedl finský prezident. Finský ministr zahraničí Pekka Haavisto řekl deníku Helsingin Sanomat, že v úterý představitelé Turecka, Švédska a Finska nejednali o seznamu lidí, které chce Ankara nechat vydat na své území. Podle něj dohoda počítá jen s užší spoluprací úřadů a větší výměnou informací. "Obě země, Švédsko i Finsko, se pak zachovají v souladu s vlastní legislativou," uvedl šéf finské diplomacie.

PKK je Ankarou a jejími západními spojenci klasifikována jako teroristická organizace. Gülenovo hnutí Turecko označuje zkratkou FETÖ, tedy jako Fethullahovu teroristickou organizaci. Připisuje mu zosnování pokusu části turecké armády o puč z roku 2016 a jeho příznivce, i jen domnělé, pronásleduje a vězní.

Související

Vladimír Putin a Donald Trump

V Istanbulu začalo klíčové jednání USA, Ukrajiny a Turecka. Trump se chce obratem setkat s Putinem

V pátek dopoledne začalo v paláci Dolmabahce v Istanbulu významné třístranné jednání mezi Spojenými státy, Ukrajinou a Tureckem. Hlavními tématy rozhovorů jsou vyhlídky na mírové řešení ruské invaze na Ukrajinu a koordinace mezi západními spojenci a Ankarou. Schůzka se koná za účasti klíčových diplomatických a bezpečnostních představitelů, zatímco v pozadí rezonuje snaha amerického prezidenta Donalda Trumpa osobně se setkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Více souvisejících

Turecko Fethullah Gülen (turecký duchovní) Finsko Švédsko

Aktuálně se děje

před 52 minutami

před 1 hodinou

Pavel Blažek

Ministr spravedlnosti Blažek rezignuje

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) oznámil, že po dohodě s premiérem Petrem Fialou podává demisi. Důvodem je kontroverzní přijetí daru v podobě bitcoinů v hodnotě 956,8 milionu korun, které ministerstvu věnoval bývalý trestanec Tomáš Jiřikovský. Blažek trvá na tom, že se ničeho nezákonného nedopustil, ale nechce nadále poškozovat pověst vlády.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Vlny / tsunami

Oceány mění barvu. Vědci netuší, co se stane dál

Podle výzkumu provedeného University of Plymouth došlo během posledních dvaceti let k ztmavnutí více než jedné pětiny světového oceánu. Tento jev, který zahraniční odborníci nazývají „ocean darkening“ a nastává tehdy, když se kvůli změnám v horní vrstvě vody sníží hloubka, do které je schopno proniknout sluneční světlo.

před 2 hodinami

Sebevražda - ilustrační foto

Sebevraždy ve světě: Jak si stojí Česko v porovnání s USA a Japonskem

Ročně si vezme svůj vlastní život podle údajů Světové zdravotnické organizace přes 800 000 osob, což představuje přibližně 2 190 případů denně. Sebevražda je celosvětově druhou nejčastější příčinou úmrtí mezi mladými lidmi ve věku 15 až 29 let a vykazuje nejvyšší míry výskytu u seniorů nad 69 let.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Oneplay

Past na zákazníky? Oneplay nelze jednoduše zrušit, varuje dTest

Společnost O2 Czech Republic se dostala pod palbu kritiky poté, co bez aktivního souhlasu svých zákazníků převedla uživatele stávající služby O2 TV na novou streamovací platformu Oneplay, vytvořenou ve spolupráci s Voyo. Mnozí spotřebitelé se proti tomuto kroku ohradili, zejména kvůli výraznému navýšení ceny a složitému postupu při pokusu o výpověď smlouvy, uvedl dTest.

před 4 hodinami

Hledá se Nemo

Čtvrt století poté: Hledá se Nemo a příběh generace, která může všechno změnit

Uplynulo neuvěřitelných dvaadvacet let od okamžiku, kdy studio Pixar uvedlo na svět kultovní animovaný snímek Hledá se Nemo. Tento film zasáhl srdce několika generací diváků – rodičů i jejich dětí. Pro ty z nás, kteří se narodili kolem roku 2000, toto výročí představuje nejen vzpomínku na dětství, ale i jemné připomenutí toho, že už nejsme tak docela mladí.

před 5 hodinami

Evropská unie

EU má nový cíl pro boj s extrémním počasím. Jenže vůbec neví, jak ho dosáhnout

Evropská komise plánuje navrhnout nový klimatický cíl: do roku 2040 snížit emise skleníkových plynů o 90 % oproti úrovním z roku 1990. Cíl by měl být nejen ambiciózní, ale i realistický z hlediska politických možností. Jak uvedla místopředsedkyně Komise pro klima Teresa Ribera v rozhovoru pro Politico, klíčové bude najít cestu, jak tohoto cíle dosáhnout bez ohrožení jednoty Evropské unie.

před 5 hodinami

Pavel Novotný (ODS) na 29. kongresu strany

Starosta Řeporyjí Novotný se chystá do vězení, plánuje rezignaci

Pavel Novotný, kontroverzní starosta pražské městské části Řeporyje, oznámil, že se chystá dobrovolně nastoupit do vězení a následně rezignovat na svou funkci. Ve čtvrtek odpoledne to řekl deníku Blesk s tím, že chce stáhnout svou stížnost proti nepravomocnému rozsudku, který mu na začátku května přeměnil podmíněný trest na tři měsíce nepodmíněného odnětí svobody.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

OSN

OSN obvinila Izrael z cíleného vyvolávání hladomoru v Gaze

Gaza čelí podle vysokého představitele OSN „nucenému hladovění“ ze strany Izraele. V rozhovoru pro BBC to prohlásil šéf humanitární pomoci OSN Tom Fletcher, podle něhož tato situace vedla ke změně v mezinárodní reakci na konflikt v oblasti.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Donald Trump

Trump rozdává milosti: Od politiků až po zakladatele gangu

Prezident Donald Trump během uplynulého týdne nejednou využil své pravomoci udělovat milosti osobám odsouzeným za nejrůznější delikty – od veřejné korupce a nelegální držení zbraní až po trestné činy spojené s organizovaným zločinem nebo finančními podvody.

před 8 hodinami

Zpracování plynu

Británie čelí vážné hrozbě ruské sabotáže, varují experti

Britské podmořské infrastruktury jsou podle odborníků na obranu a energetiku extrémně zranitelné vůči ruské sabotáži. Před blížícím se strategickým obranným přezkumem země varují, že klíčové plynovody, elektrické kabely a datová spojení tvoří „měkké podhoubí britské bezpečnosti“ a jejich ohrožení by mohlo mít „katastrofální“ následky.

před 9 hodinami

Teroristé Hamásu

Hamas odmítnul americký návrh příměří přijatý Izraelem

Izrael podle Bílého domu přijal návrh příměří zprostředkovaný Spojenými státy, který má zastavit boje v Pásmu Gazy. Palestinské hnutí Hamas však oznámilo, že návrh zatím studuje, ale podmínky, které obsahuje, neodpovídají jeho požadavkům na ukončení války.

před 10 hodinami

Odvolací soud v USA obnovil Trumpova cla

Federální odvolací soud ve čtvrtek večer dočasně zablokoval rozhodnutí Obchodního soudu Spojených států (USCIT), které ve středu zrušilo celní opatření prezidenta Donalda Trumpa. Tím byla částečně obnovena Trumpova pravomoc uvalovat cla v rámci výjimečných pravomocí, které vyhlásil začátkem letošního roku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy