Rušný víkend v Německu: Do ulic vyrazilo 30 tisíc Kurdů, Turecko zuří a pořádně nadává + VIDEO

Frankfurt na Mohanem – Německý Frankfurt prožil v sobotu velkou demonstraci. Do ulic vyšlo asi 30 tisíc Kurdů, kteří žádali „demokracii v Turecku" a naléhali na to, aby voliči v nadcházejícím referendu o rozšíření pravomocí tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana řekli jasné „ne“. Turecko kvůli akci zuří, demonstraci odsoudilo jako „nepřijatelnou".

Jak uvádí server The Local, mnoho demonstrantů na sobě mělo symboly zakázané Kurdské strany pracujících (PKK), která více než tři desítky let bojuje proti tureckému státu.

Napětí mezi Berlínem a Ankara by se krájet poté, situace se zhoršila poté, co německé úřady odmítly povolit některým tureckým ministrům vystoupit v rámci kampaně podporující posílení Erdoganových pravomocí.

Na akci se podle serveru objevilo výrazně více lidí, než organizátoři čekali. Demonstrace se konala před Nourúzem, tradičním perským svátkem na oslavu jarní rovnodennosti, který se ve 20. století stal hlavně v Sýrii a Turecku znakem kurdského odboje.

Podle policejní mluvčí proběhl sobotní pochod klidně. Někteří z účastníků nesli vlajky a prapory zakázané PKK i portréty vůdce uvězněného skupiny Abdullaha Ocalana, který byl odsouzen v Turecku za vlastizradu, členství v teroristickém spolku, krádež, vraždu a bombové útoky k smrti. V roce 2002 byl tento rozsudek změněn na doživotní pobyt ve vězení. Účastníci demonstrace žádali jeho osvobození.

Policie uvedla, že žádné transparenty nebo vlajky nebyly zabaveny tak, aby nebyl dav provokován, ale dodala, že byly pořízeny fotografie, které by mohly vést k budoucímu stíhání některých osob.

Erdoganův mluvčí Ibrahim Kalin ve svém prohlášení uvedl, že prezident „odsoudil co nejostřeji" skutečnost, že byla taková akce povolena. „Je nepřijatelné vidět symboly a slogany PKK... když tureckým ministrům a zákonodárcům bylo zabráněno setkat se se svými vlastními občany," řekl.

Řekl, že „skandální" demonstrace ve Frankfurtu ukázala, že některé země Evropské unie aktivně pracují ve prospěch těch, kteří chtějí v referendu zvolit „ne“. „Ještě jednou připomínáme evropským zemím: 16. dubna bude učiněno rozhodnutí tureckého národa, ne Evropy,“ dodal mluvčí.

Od zahájení povstání PKK proti Turecku, ke kterému došlo v roce 1984, zemřelo více než 40 tisíc lidí. Tato skupina na seznamu teroristických organizaci v Turecku, ale i v Evropské unii a Spojených státech. Německo je domovem největší turecké diaspory na světě, mnozí z těchto lidí mají kurdský původ.

Turecký ministr zahraničí uvedl v prohlášení, že tolerování demonstrace se symboly skupiny, kterou i Německo považuje za teroristickou, je „nejhorší příklad dvojího metru". Už v pondělí Erdogan obvinil německou kancléřku Angelu Merkelovou, že „podporuje teroristy".

Turecko dlouhodobě obviňuje Německo z poskytování útočiště kurdským i jiných militantům. Mluvčí Merkelové Erdoganův výrok označil za „zjevně absurdní". Erdogan také obvinil Německo z „nacistických praktik".

Související

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Napětí z války v Íránu se přenáší na další země. Kurdové se bojí o svůj sud

Prezident iráckého Kurdistánu Nechirvan Barzani vydal u příležitosti 35. výročí kurdského povstání z roku 1991 prohlášení, ve kterém se nepřímo vyjádřil k aktuálně eskalujícímu konfliktu na Blízkém východě. Barzani zdůraznil, že region Kurdistánu musí i nadále zůstat klíčovým faktorem míru a stability. Podle jeho slov se toto území nesmí stát součástí žádného ozbrojeného konfliktu nebo vojenské eskalace, která by mohla poškodit životy a bezpečí tamních občanů.

Více souvisejících

Kurdové Německo Turecko PKK (Strana kurdských pracujících) demonstrace v Německu Recep Tayyip Erdogan

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

5. srpna 2026 21:12

Benjamin Netanjahu

Trumpův mírový plán pro Gazu kolabuje. Netanjahu jej nepodepsal

Mírový plán amerického prezidenta pro Gazu se ocitl v ohrožení poté, co izraelský premiér Benjamin Netanjahu veřejně odmítl navrhované podmínky odzbrojení hnutí Hamás. Zatímco šéf Bílého domu dříve tvrdil, že Izrael je s předběžnou dohodou spokojen, izraelská vláda dala jasně najevo, že finální text nepodepsala.

5. srpna 2026 19:55

5. srpna 2026 18:31

německá policie

Na německém letišti našli dron s výbušninou. Policie nasadila robota

Německá policie musela na letišti v Lipsku nasadit protibombového robota poté, co byl v zabezpečeném prostoru nákladní zóny objeven dron vybavený výbušným zařízením. Incident se odehrál v bezprostřední blízkosti ukrajinského nákladního letounu a vyžádal si dočasné přerušení provozu i odklonění několika letů.

5. srpna 2026 17:17

Počet mrtvých po ruském útoku stoupá. Ukrajině chybí interceptory

Rozsáhlý noční útok ruských bezpilotních letounů a balistických střel si v ukrajinském hlavním městě a jeho okolí vyžádal sedmnáct lidských životů. Další oběti na životech a desítky zraněných hlásí také regiony Charkiv a Doněck, přičemž celková bilance dosavadních střetů vzrostla na nejméně dvacet jedna mrtvých.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy