Slovensko ukazuje, jak (ne)funguje přímá volba starostů

V Česku sílí hlasy, aby starostové byli voleni tak jako na Slovensku přímo a nikoli zastupiteli na základě neprůhledných politických dohod. Koalice se nedávno shodla, že tento způsob vyzkouší za čtyři roky v obcích do 1500 obyvatel.

Na Slovensku tento systém platí bez ohledu na velikost obcí. Nemůže tam tedy nastat situace jako v Praze, kde vítěz voleb skončil v opozici a klíčová křesla si rozdělily druhá a třetí strana, byť stojí na opačných stranách politického spektra.

Deník Sme však v pátek upozorňuje na úskalí přímé volby - obec se může dostat do situace, kdy její obyvatelé zvolí pravicového starostu a levicové zastupitelstvo. Anebo naopak.

Takové příklady na Slovensku existují a mohou vyvolávat spory, které komplikují chod obcí, zejména jejich hospodaření.

Je to dáno rozdělením kompetencí: starosta či primátor řídí městský úřad a podepisuje smlouvy, zastupitelstvo schvaluje rozpočet.

Sme zmiňuje sedmdesátitisícovou část Bratislavy Ružinov. Před čtyřmi lety tam ve volbách vyhrál levicový politik Slavomír Drozd, zastupitelstvo ovládla pravice.

Naschvály si oba tábory dělaly od počátku. Starosta například zablokoval jmenování svého náměstka, kterého navrhlo zastupitelstvo. Zastupitelé zase nezvolili oddávající poslance, a tak starosta musel oddávat sám. Co je však nejhorší: spory vyústily do rozpočtového provizoria městské části.

Podobná situace je v košické části Západ. Tam má starosta za sociálnědemokratický Směr Pavol Mutafov pravicové zastupitelstvo.

Sme však nezmiňuje případy, které byly na Slovensku běžné před zavedením přímé volby – starostou se často stávali lidé, kteří nedostali nejvíc hlasů a nové zastupitelstvo se leckdy týdny až měsíce nedokázalo dohodnout na novém představiteli obce, a tak vládl starý starosta. Tyto problémy přímá volba odstranila.

Zákon, který ji zavedl, vzal také zastupitelům právo starostu odvolat.