Konec svobody a demokracie? Z USA zní tvrdá kritika Viktora Orbána

MAGAZÍN - Frontová linie mezi liberálními demokratickými hodnotami a temnými silami autoritářství se mnohdy netáhne jen ve vládních úřadech, ale také v občanských společnostech, církevních institucích, zpravodajských redakcích či univerzitních učebnách, konstatuje editorial serveru Washington Post. Prestižní deník v něm zkritizoval snahu maďarského premiéra Viktora Orbána uzavřít Středoevropskou univerzitu v Budapešti.

Kotva svobodného myšlení

Uvedenou školu založil a financuje filantrop a finančník George Soros, přičemž měla být kotvou pro svobodné studium v místech, kde dlouhou dobu vládla tyranie, konstatuje Washington Post. Dodává, že Orbán, který hlásá, že z Maďarska vymítí liberální hodnoty, nyní předložil do parlamentu zákon, který v případě schválení uvalí na univerzitu značné restrikce.

Univerzita fungující od roku 1991 od pádu komunismu v Maďarsku vychovává akademiky a další osoby k budování otevřené společnosti, respektování lidských práv a dbání vlády práva, uvádí vlivný server. Připomíná, že školu nyní navštěvuje 1440 studentů a 370 posluchačů z více než 130 zemí světa, přičemž její diplomy uznává nejen Maďarsko, ale též Spojené státy.   

Středoevropská univerzita, slovy svého prezidenta a rektora Michaela Ignatieffa, nabízí otevřené myšlení a otevřený prostor v době, kdy jsou na vzestupu politické síly hněvu, vyloučení a uzavírání se, podotýká editorial. Tvrdí, že toto stačí k tomu, aby se škola dostala do křížku s Viktorem Orbánem, pravicovým bojovníkem za hranice obehnané ostnatým drátem a ploty a stoupencem autoritářského modelu vlády po vzoru Ruska, Číny či Turecka.

Orbánova vláda tak předložila zákon, který má vstoupit v platnost příští rok v únoru, na jehož základě by všechny zahraniční univerzity v Maďarsku musely mít fyzické kampusy ve svých domovských zemích, píše washingtonský deník. Vysvětluje, že Středoevropská univerzita je akreditovaná v New Yorku a v Budapešti má pouze jeden ze svých mnoha kampusů.   

Všechny ostatní univerzity, kterých se nový zákon týká, mají své kampusy výhradně v domovských zemích, podotýká Washington Post. "Vidíme to tak, že tento zákon cílí na jednu jedinou instituci. Je to diskriminace. Udeří to na srdce toho, co jsme na Středoevropské univerzitě dělali dvě desetiletí," cituje komentář slova rektora Ignatieffa z oběžníku vydaného pro studenty a posluchače.   

Ohrožení svobody

Ignatieff tvrdí, že zákon Středoevropské univerzitě znemožní pokračovat ve svém fungování coby vysokoškolské vzdělávací instituce v Maďarsku, poukazuje prestižní server. Odkazuje na rektorovo varování, že jsou ohroženy univerzitní svobody v zemi.

"Středoevropská univerzita je nachází na horké linii sílícího globálního sporu mezi demokracií a neliberální vládou," konstatuje americké deník. Maďarského premiéra Orbána přitom obviňuje, že si bere příklad z ruského a čínského potlačování občanské společnosti.

V lednu letošního roku Orbánova vládní strana Fidesz předložila návrh, který má zasáhout proti nevládním organizacím financovaným Georgem Sorosem, připomíná editorial. Doplňuje, že opatření se má týkat i organizací hájících lidská práva a transparentní vládnutí, byť zatím nevstoupilo v platnost.

"V roce 1989, když padla berlínská zeď, pan Orbán, tehdejší protikomunistický studentský vůdce, dostal stipendium pro studium na Oxfordu," píše Washington Post. Soudí, že to vypadá, jako by Orbán tuto zkušenost zapomněl.

Orbán přitom tehdy měl jasný názor na východoevropské komunistické vládce, jejichž odchod slavili lidé znechucení z vlády tvrdé ruky, přičemž dychtili po takové svobodě, kterou jim mělo přinést i založení Středoevropské univerzity, uzavírá vlivný deník.        

Související

Péter Magyar

Maďarsko poprvé oficiálně označilo Rusko za hrozbu. Vyjádřilo plnou podporu Ukrajině

Maďarsko pod vedením nového premiéra Pétera Magyara oficiálně označilo Rusko za hrozbu. Tento krok vyplývá z dokumentu schváleného pro zářijové Valné shromáždění Organizace spojených národů, který podepsal samotný předseda vlády. Událost představuje zásadní obrat v dosavadní zahraniční politice státu a jasný rozchod s proruskou linií dlouholetého bývalého premiéra Viktora Orbána.
Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Maďarsko začalo potápět lodě na Dunaji, aby udrželo v chodu jedinou jadernou elektrárnu

Maďarské úřady přistoupily k netradičnímu opatření, aby udržely v provozu jedinou jadernou elektrárnu v zemi. Poblíž zařízení v Paksi začaly řízeně potápět dvě osmdesát metrů dlouhé lodi. Důvodem je extrémní vlna horka a sucha v celé Evropě, kvůli níž hladina Dunaje klesla na rekordní minima. Řeka přitom slouží jako klíčový zdroj vody pro chlazení reaktorů.

Více souvisejících

Maďarsko Viktor Orbán

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

IKEA

IKEA potěšila Čechy. Od září výrazně zlevnila stovky produktů

Od 1. září přináší IKEA v České republice nové nižší ceny u 815 výrobků. Průměrná výše snížení cen činí 21,7 % a změna se týká celých výrobních řad i nejprodávanějších produktů. Jde o jednu z největších investic IKEA do cenové dostupnosti v historii společnosti a o dlouhodobý krok, který má lidem uvolnit více prostředků v rodinném rozpočtu. Firma o zlevnění informovala na webu. 

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Babiš míní, že střední Evropa a V4 budou pro budoucnost kontinentu klíčové

Premiér Andrej Babiš (ANO) se zúčastnil ve Slovinsku Bledského strategického fóra, kde diskutoval s předsedy vlád Slovinska, Chorvatska a Maďarska. Ve svém vystoupení mimo jiné odmítl návrh, podle kterého by členské státy v příštím dlouhodobém rozpočtu EU spravovaly menší část evropských prostředků. Podpořil také roli zemí Visegrádské skupiny při formování budoucnosti Evropy a nastínil kroky k posílení evropské konkurenceschopnosti. 

před 3 hodinami

Hokej, ilustrační fotografie.

Kouč Jandač bude Plzni chybět až do listopadu. Zřejmě kvůli uspěchané rekonvalescenci

Hokejový trenér Josef Jandač nebude na lavičce Plzně přítomen nejen na začátku nové extraligové sezóny 2026/27, která startuje už 15. září, ale bude na na ni chybět až do listopadu. To proto, že je po zranění Achillovy šlachy a i když se zdálo, že by se mohl během léta vrátit zase zpátky do plného provozu, zranění se obnovilo a nyní ho tak čeká další operace.

před 4 hodinami

Pražské metro, stanice Můstek

Praha už plánuje metro E. Radní naznačili, kudy by měla vést pátá linka

Rada hlavního města Prahy bude v pondělí hlasovat o zadání přípravy veřejné zakázky studie proveditelnosti páté linky pražského metra. Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha) v tuto chvíli dokončuje analytickou část studie, která mapuje potenciální trasy a uzly, jež by nová tangenciální linka mohla propojit.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Londýn

Když Londýn lehl popelem. Oheň ničil domy a zabíjel, město ale také zbavil moru

Byl druhý zářijový den roku 1666, stalo se to tedy před rovnými 360 lety, když v Londýně vypukl ničivý požár, který spálil většinu města. Tisíce domů lehlo popelem, nenávratně byly zničeny významné památky, zahynuli někteří obyvatelé. Oheň měl ale také jedno pozitivum – zbavil město morové epidemie, která ho zachvátila o rok dříve.

před 7 hodinami

Rusko, Kreml

Rusko na svém území uzavře německá kulturní centra

Ruská federace uzavře na svém území německá kulturní centra v reakci na předchozí kroky Berlína. Německo totiž rozhodlo o uzavření ruského konzulátu v Bonnu a kulturního střediska Ruský dům v německé metropoli. Tento krok odráží narušené vztahy a prohlubující se napětí mezi Moskvou a evropskými zeměmi podporujícími Ukrajinu. Německé orgány k tomuto opatření přistoupily poté, co obvinily Moskvu z pokusu o útok na letišti v Lipsku.

před 8 hodinami

Radoslaw Sikorski

Sikorski po vlně hybridních útoků vyzval ke zpřísnění kontroly pohybu ruských občanů v EU

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski vyzval ke zpřísnění kontroly pohybu ruských diplomatů a občanů v rámci Evropské unie. Reagoval tak na nedávnou vlnu hybridních útoků na evropském území, včetně přeletů dronů naložených výbušninami v Německu. Podle polského šéfa diplomacie se Moskva snaží rozvrátit evropský blok zevnitř. Z toho důvodu by Ruské federaci nemělo být umožněno využívat výhod volného pohybu.

před 9 hodinami

USS Truxtun (DDG-103)

Americká armáda provedla Hormuzským průlivem 40 obchodních lodí, odrážela raketové útoky Íránu

Americká armáda uskutečnila v Hormuzském průlivu dosud největší doprovodnou operaci od začátku současného ozbrojeného konfliktu. Během úterních akcí usměrňovala plavbu čtyřiceti obchodních lodí, které dohromady přepravovaly osmnáct milionů barelů ropy. Současně americké síly zasáhly téměř šedesát íránských vojenských cílů v blízkosti této klíčové námořní trasy. Cílem rozsáhlé operace bylo zajistit plynulost dodávek energie a zároveň oslabit schopnost Íránu ohrožovat komerční přepravu.

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Hormuzský průliv

Nová hrozba pro světovou dopravu: Írán chce rozmísťovat miny v Hormuzském průlivu pomocí raketometů

Americké úderné jednotky zasáhly íránská odpalovací zařízení na ostrově Larak v Hormuzském průlivu. Vojenská akce byla reakcí na zprávy, že íránské Revoluční gardy připravují rozmístění námořních min pomocí raketometů. Tento vývoj představuje potenciální novou hrozbu pro mezinárodní lodní dopravu v jednom z nejdůležitějších mořských průjezdů světa. Spojené státy obnovily své útoky po pauze právě s odkazem na tyto nové schopnosti protivníka.

před 11 hodinami

Donald Trump

Trump se prohlásil za největšího prezidenta v historii USA. Pak promluvili historikové

Donald Trump se na sociálních sítích prohlásil za největšího prezidenta v historii Spojených států amerických. Ve svém vlastním žebříčku se zařadil nad historické osobnosti, jako jsou Abraham Lincoln, Franklin D. Roosevelt nebo George Washington. Odborníci a historici však podle The Guardian s jeho hodnocením zásadně nesouhlasí a poukazují na odlišné výsledky vědeckých šetření. Podle nich se prezidentovo sebehodnocení výrazně rozchází s realitou i akademickými studiemi.

před 12 hodinami

Írán

Rusko několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel

Rusko již několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel s plochou dráhou letu. S tímto zjištěním přišlo vyšetřování deníku Financial Times, podle něhož tato spolupráce probíhala i během konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem. Moskva do tohoto utajovaného programu zapojila své nejzkušenější odborníky na raketové technologie. Cílem této dlouhodobé pomoci je výrazné posílení íránských vojenských kapacit.

před 13 hodinami

Velká Británie

Rusko přechází od hrozeb k činům. Co hrozí Británii po vlně nejnovějších výhrůžek?

Hrozby ze strany Ruské federace vůči Velké Británii mění svůj charakter i rozsah a přecházejí od rétoriky k praktickým hybridním operacím. Ačkoli přímé jaderné údery zůstávají nepravděpodobné, evropské státy již čelí konkrétním incidentům zaměřeným na klíčovou infrastrukturu. Podle bezpečnostních odborníků oslovených webem The Independent není Spojené království fyzicky připraveno na dlouhodobou a cílenou kampaň sabotáží.

před 13 hodinami

před 14 hodinami

Palestina

Izrael usiluje o podporu Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac prohlásil, že Izrael usiluje o podporu amerického prezidenta Donalda Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Podle jeho slov neexistuje pro Gazu žádné konečné řešení bez této migrace a izraelská vláda je připravena organizovat odchod obyvatel mořskou, leteckou i jakoukoli jinou cestou. Násilná deportace obyvatelstva z okupovaného území je přitom podle mezinárodního práva považována za možný válečný zločin a etnickou čistku.

před 15 hodinami

António Guterres

Počasí, jaké planeta tisíc let nezažila. OSN varuje před příchodem jevu El Niño

Svět vstoupil do nebezpečné zóny extrémního počasí, což souvisí s globálním nástupem silného přírodního jevu El Niño. Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že planeta se nachází v neprozkoumaných vodách, které se navíc stále více ohřívají. Podle nejnovějších dat Světové meteorologické organizace by nadcházející událost mohla být nejvýraznější a největší za nejméně 1000 let a způsobí další oteplování světa, který již tak prochází klimatickou krizí. Odborníci podle BBC odhadují, že tento fenomén ovlivní celosvětové klima a potrvá minimálně do února roku 2027.

před 16 hodinami

Počasí přinese do Česka příští týden tropy, pak se výrazně ochladí

Podle Českého hydrometeorologického ústavu obyvatele České republiky čeká příští týden výrazná změna meteorologických podmínek. Začátek nového týdne přinese velmi příjemné a slunečné letní atmosféry s minimem oblačnosti. Postupně však dojde k zásadnímu zlomu dosavadního charakteru počasí. Meteorologové varují před příchodem dešťů, bouřek a následným citelným ochlazením.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy