Konec Merkelové se blíží? Analýza odpůrce kancléřky nepotěší

MAGAZÍN - Zatímco britská premiérka Theresa Mayová tento týden aktivovala článek 50, čímž reálně zahájila odchod Spojeného království z Evropské unie, její německý protějšek, Angela Merkelová, ujistila v Berlíně členy své strany, že EU bude pokračovat bez ohledu na Velkou Británii a bude nadále úspěšná, připomíná Nina Schicková. Politická analytička a konzultantka v komentáři pro server CNN soudí, že obě uvedené ženy nyní čeká záchrana politických svazků.

EU je pro Německo posvátná

Z pohledu Mayové tento svazek představuje Spojené království, konstatuje expertka. Domnívá se totiž, že premiérka nebude moci do nekonečna ignorovat volání po druhém referendu o skotské nezávislosti, navíc je zde stále spor o osud Severního Irska.

"Pro Merkelovou představuje svazek, který musí zachránit, samotná EU," pokračuje Schicková. Poukazuje, že Unie čelí mnoha problémům - nejde jen o skutečnost, že jeden z nejbohatších a nejvlivnějších členů chce opustit klub, do kterého doposud každý chtěl jen vstoupit, ale nadále probíhají krize eurozóny a migrační vlna, existují problémy v evropské bezpečnosti a obranyschopnosti v souvislosti s bouřlivým nárůstem ruského nacionalismu na východním křídle EU a klesá důvěra veřejnosti v evropské instituce.     

K tomu všemu dochází v době, kdy politickou scénu napříč starým kontinentem zasáhla vlna pravicové, euroskeptické demagogie, uvádí odbornice.  Podotýká, že navzdory krizím, které se v poslední době valily na EU, však německá oddanost integračnímu projektu přetrvala.

"Ve skutečnosti se dá přesvědčivě argumentovat, že v rámci německého politického hlavního proudu trvání na posvátnosti evropského projektu v reakci na další světové trendy posílilo," píše analytička.

Před blížícími se zářijovými parlamentními volbami, v nichž bude Merkelová usilovat o čtvrté období v křesle kancléřky, se německá politika otřásá pod nástupem jejího hlavního oponenta, Martina Schulze ze středolevé Sociálnědemokratické strany (SPD), vysvětluje Schicková. Připomíná, že dokud přímočarý Schulz, někdejší předseda Evropského parlamentu, nevstoupil do volebního boje jako alternativa Merkelové, jeho strana se v průzkumech propadala.

Schulzova hlasitá proevropská stanoviska a hlas, který má reprezentovat hnutí oponující populistům, brexitu a Donaldu Trumpovi, nicméně získaly mezi německými voliči značnou popularitu, konstatuje expertka. Doplňuje, že podle posledních průzkumů je na tom Schulzova SPD velmi podobně jako Křesťansko-demokratická unie (CDU) Merkelové.  

"Tento obrat má svůj vlastní název - Schulzův efekt - a je to termín pro proevropské, proliberálně-demokratické a protipopulistické postoje," pokračuje analytička. Uvádí, že ačkoliv oddanost Merkelové vůči EU nelze zpochybnit, Schulz zastává ještě více federalistická stanoviska.

Populisté v izolaci

Lídr SPD dokonce zašel tak daleko, že napadl německou rozpočtovou odpovědnost ve prospěch evropské solidarity, když podpořil společné evropské dluhopisy, podotýká odbornice. Dodává, že jejich prosazení by znamenalo přeměnu eurozóny ve stálou fiskální přerozdělovací unii, kde by Německo hrálo roli hlavního pokladníka.

Němečtí voliči tedy v září budou rozhodovat mezi těmito možnostmi, přičemž odmítnutí ideje EU jednoduše není na výběr, deklaruje Schicková s tím, že hysterie okolo pravicové populistické strany Alternativa pro Německo (AfD) již odezněla, především pak v mezinárodních médiích. Připouští, že AfD sice překoná pětiprocentní hranici nutnou pro zisk poslaneckých mandátů v Bundestagu, což s ohledem na historii Německa ve 20. století může být znepokojivé, ale partaj nebude moci určovat směr vývoje.

"Mějme na paměti, že Merkelové blok CDU/CSU je v rámci politického spektra po AfD druhým nejkonzervativnějším," zdůrazňuje expertka. Očekává proto, že žádná strana nebude s AfD po volbách spolupracovat.  

Až půjdou Němci v září k volebním urnám, populisté si nepochybně získají velkou mediální pozornost, míní odbornice. Soudí však, že klíčovou skutečností bude pokračující podpora Německa evropskému projektu. "Ať bude příštím německým kancléřem kdokoliv, on, či ona v dohledné době nebude EU opouštět," končí Schicková.

Související

Bundeswehr, ilustrační fotografie. Analýza

Němci či Finové jdou příkladem. Evropa se připravuje na konflikt vysoké intenzity, může přijít kdykoliv

Evropa přechází k tvrdým obranným opatřením proti Rusku. Opevňování hranic, rostoucí vojenská role Německa, finská příprava na konflikt i rumunská ochota chránit Moldavsko ukazují jasný trend, kdy kontinent reaguje na ruskou agresi, hybridní tlak a slábnoucí jistotu amerického angažmá. Obrana se stává vlastní odpovědností Evropy a klíčovou podmínkou její stability.

Více souvisejících

Německo Angela Merkelová Martin Schulz (předseda Evropského parlamentu) Brexit

Aktuálně se děje

před 20 minutami

před 1 hodinou

Volodymyr Zelenskyj

Pokud Ukrajina nezíská finance, do jara, začnou drastické škrty, varoval Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v Bruselu přímo oslovil belgickou veřejnost a politiky ve snaze rozptýlit jejich obavy z využití zmrazených ruských aktiv. V rozhovoru pro tamní média zdůraznil, že z morálního hlediska je naprosto spravedlivé použít ruské finance k obraně proti útokům, které Rusko vede proti suverénní zemi. Reagoval tak na obavy Belgie z možných právních kroků a žalob ze strany Moskvy, přičemž poznamenal, že „právní hrozby nejsou zdaleka tak děsivé jako situace, kdy vám Rusko stojí přímo na hranicích“.

před 2 hodinami

Steve Witkoff

Rusové se o víkendu sejdou na Floridě s Trumpovými vyjednavači. Dostanou novou dohodu

O víkendu se v Miami na Floridě uskuteční klíčové setkání amerických a ruských vyjednavačů, které má za cíl posunout mírová jednání o ukončení války na Ukrajině. Administrativa Donalda Trumpa tímto krokem navazuje na maratonské rozhovory z Berlína, kde se začátkem týdne sešli zástupci USA, Ukrajiny a evropských mocností. Americkou delegaci povedou zvláštní zmocněnec Steve Witkoff a prezidentův zeť Jared Kushner. Na ruské straně se očekává účast Kirilla Dmitrijeva, šéfa ruského státního fondu a blízkého spolupracovníka Vladimira Putina.

před 3 hodinami

Betonové bariéry známé jako „dračí zuby“

Polsko se opevňuje před Ruskem. Na východní hranici staví obranné linie, které se osvědčily na Ukrajině

Satelitní snímky z konce listopadu 2025 odhalily první fázi budování rozsáhlého polského opevnění podél hranic s ruskou Kaliningradskou oblastí. Nezávislý analytik Clément Molin na základě vizuálních dat potvrdil, že Varšava již na polském území vybudovala tři opevněné úseky, které zahrnují protitankové příkopy, betonové bariéry známé jako „dračí zuby“ a systémy zákopů.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Jan Lipavský

Ať Macinka závěrečné varování od Lipavského klidně ignoruje. Historie ale mluví jasně

Varování končícího ministra zahraničí Jana Lipavského, že Rusko neusiluje o mír, ale o další expanzi, nelze odbýt. Vychází ze čtyř let přímé zkušenosti s ruským tlakem, agresí a porušováním mezinárodního práva. O to znepokojivější je nástup Petra Macinky, jehož politické přesvědčení se s dosavadní bezpečnostní orientací Česka dostává do přímého sporu. Historie ruského státu, od carství přes SSSR až po dnešek, přitom opakovaně ukazuje, že imperiální ambice jsou Rusku vlastní, a že v podstatě nic jiného neumí.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

včera

včera

Petr Pavel

Pavel telefonoval se Zelenským. Řešili další podporu Ukrajině

Prezident Petr Pavel se ve středu 17. prosince 2025 spojil prostřednictvím telefonického hovoru se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Hlavním tématem jejich rozhovoru byla aktuální situace na napadené Ukrajině a další formy podpory, které Česko napadené zemi poskytuje. 

včera

Petr Macinka

Klimatická krize v Česku skončila, prohlásil Macinka. Počasí nesouhlasí

Předseda hnutí Motoristé sobě Petr Macinka se stal členem nové vlády Andreje Babiše a okamžitě na sebe strhl veškerou pozornost. Ve funkci ministra je sice teprve krátce, ale jeho jmenování do čela hned dvou resortů vyvolalo v politických kruzích značné pozdvižení. Macinka nově řídí českou diplomacii v Černínském paláci a zároveň byl pověřen dočasným vedením ministerstva životního prostředí, což doprovodil velmi sebevědomým prohlášením.

včera

Vladimir Putin

Rusko dosáhne svých cílů na Ukrajině za každou cenu, prohlásil Putin. Evropské lídry označil za prasátka

Ruský prezident Vladimir Putin ve svém středečním projevu na výročním zasedání ministerstva obrany ostře zaútočil na evropské představitele, které označil za „malá prasátka“. V jedné ze svých nejtvrdších řečí za posledních měsíců zdůraznil, že Rusko svých cílů na Ukrajině dosáhne „bezpodmínečně“, a to buď cestou diplomacie, nebo vojenskou silou na bojišti.

včera

Maduro, Nicolas

Venezuela uvidí něco, co ještě nikdy nespatřila, vzkázal Trump. Caracas válečné hrozby odsoudil

Americký prezident Donald Trump nařídil „totální a úplnou“ blokádu všech sankcionovaných ropných tankerů, které připlouvají do Venezuely nebo z ní odjíždějí. Caracas tento krok okamžitě odsoudil jako „válečné hrozby“ a obvinil Washington z pokusu o krádež národních surovin. Napětí mezi oběma zeměmi eskalovalo poté, co Trump na své síti Truth Social označil vládu Nicoláse Madura za zahraniční teroristickou organizaci zapojenou do pašování drog a obchodu s lidmi.

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Monumentální zrada tradic, vydírání... Fotbalové MS může být kvůli politice USA a cenám vylidněné

Když v roce 2000 tehdejší kapitán Manchesteru United Roy Keane pronesl svou slavnou kritiku na adresu fanoušků, kteří se na stadionu více zajímali o alkohol a krevetové sendviče než o dění na hřišti, nevědomky vytvořil pojem, který dodnes definuje odcizení fotbalu od jeho kořenů. „Brigáda krevetových sendvičů“ se stala synonymem pro korporátní publikum, které vytlačuje skutečné příznivce. O čtvrtstoletí později se zdá, že nadcházející mistrovství světa 2026 v Severní Americe tuto proměnu fotbalu v nedostupný luxus definitivně završí.

včera

Ústavní soud zrušil oddělené termíny zápisů pro děti z Ukrajiny. Podle něj jsou diskriminační

Ústavní soud zrušil kontroverzní zákonnou úpravu, která umožňovala školám vypisovat pro děti ukrajinských uprchlíků oddělené termíny zápisů do základních škol. Soud konstatoval, že tato pravidla byla diskriminační a v rozporu s ústavním právem na vzdělání, které náleží každému bez rozdílu národnosti či státního občanství.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy