Berlín - Jak dnes informoval list Passauer Neue Presse, podíl počtu uznaných žádostí o azyl podaných v Německu migranty z Afghánistánu klesá. To se nelíbí obhájcům lidských práv.
Ministerstvo vnitra údaje o počtu uznaných žádostí zveřejnilo v odpovědi na dotaz poslankyně postkomunistické strany Levice Ully Jelpekové. Ta v této souvislosti kritizovala německou vládu. Výrazný pokles podílu uznaných žádostí je podle ní "výsledkem politické objednávky", jejímž cílem je podle ní deportovat více Afghánců do vlasti, a vyslat tak odstrašující signál dalším obyvatelům konflikty zmítané země.
V lednu a únoru německé úřady uznaly za oprávněné 47,9 procenta žádostí o azyl občanů Afghánistánu. V roce 2015 přitom kladně vyřídily ještě 77,6 procenta těchto žádostí a loni 60,5 procenta.
Německo přijalo v roce 2015 kolem 890.000 migrantů, loni dalších 280.000. Do údajně bezpečných oblastí Afghánistánu Berlín deportoval v poslední době několik desítek lidí, značná část z nich se k návratu do vlasti nechala přesvědčit dobrovolně výměnou za finanční podporu.
Další letadlo s deportovanými neúspěšnými žadateli o azyl by v Kábulu mělo přistát již v úterý ráno, uvedlo dnes afghánské ministerstvo pro uprchlíky. Očekává, že na jeho palubě bude až pět desítek lidí. Mělo by jít už o pátou skupinu Afghánců, kteří z Německa vycestují hromadně.
Související
Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci
Němci či Finové jdou příkladem. Evropa se připravuje na konflikt vysoké intenzity, může přijít kdykoliv
Německo , deportace , Afghanistán , uprchlíci
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
před 2 hodinami
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 3 hodinami
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 4 hodinami
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 4 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 5 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 6 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 7 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 8 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 9 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 10 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 11 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 12 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 13 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 14 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 14 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 16 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák