Paříž - Ve Francii se chystají k nedělnímu závěrečnému duelu francouzských prezidentských voleb centrista Emmanuel Macron a nacionalistka Marine Le Penová.
Oba politici bojovali o další voliče, kteří by jim pomohli k vítězství. V prvním kole neměl ani jeden z nich čtvrtinu hlasů. Favoritem je podle průzkumů stále Macron, který má jako umírněnější z obou kandidátů potenciál získat více hlasů od stoupenců ostatních poražených soupeřů z prvního kola před dvěma týdny.
Více úsilí při hledání další podpory musela vynaložit Le Penová. Podle pozorovatelů se jí ale nevydařilo přímé televizní střetnutí s jejím soupeřem ve středu večer, když nebyla s to čelit Macronovi při předkládání konkrétních faktů. Přestože byla velmi útočná, zcela prý ztrácela jistotu zejména v ekonomických otázkách, v nichž má naopak exministr hospodářství Macron velký přehled. Jestliže Le Penová nepřišla o ty, kteří byli již odhodláni ji volit, nezískala podle všeho ty, kteří jí měli dopomoci k vítězství. Patrně by se tak neměla odchýlit od čísel, která jí dlouhodobě přisuzují průzkumy, tedy zisk zhruba 40 procent hlasů.
V prvním kole dostal Macron 24 procent hlasů a Le Penová 21,3 procenta. Oba politici bojovali zejména o skoro 40 procent hlasů, které dohromady v prvním kole obdrželi pravicový konzervativec François Fillon a levicový radikál Jean-Luc Mélenchon.
Fillon vyzval k hlasování pro Macrona, uposlechnout ho chce ale jen polovina jeho příznivců, třetina je pro Le Penovou. Mélenchon odmítl dát pokyn svým voličům, nakonec pod tlakem médií řekl, že rozhodně nehodlá podpořit krajně pravicovou kandidátku. I v jeho případě podle průzkumů půjde zhruba polovina Mélenchonových voličů podpořit Macrona, zejména kvůli odporu vůči Le Penové, kterou označují za fašistku. Zhruba desetina Mélenchonových voličů rozčarovaných zavíráním továren pro ni naopak hlasovat bude. Pro velkou část stoupenců zbytku roztříštěné levice ale není přitažlivý ani jeden z finalistů a k volebním urnám tito lidé nepůjdou vůbec.
Finálový tandem zcela rozdělují protichůdné vize o dalším směřování země jak z hlediska vnitřní politiky a ekonomiky, tak v rámci Evropské unie. Bývalý bankéř a ministr ekonomiky socialistické vlády Macron chce přinést nové liberální recepty pro příliš sešněrované ekonomické prostředí, za což ho právě v oblasti pracovního práva kritizuje levice. V zahraniční politice se hlásí k tradičnímu spojenectví se Západem a k dalšímu budování EU. Le Penová chce naopak ochranářská opatření, uzavření hranic, tvrdé omezení imigrace, opuštění eura nebo rovnou i odchod z EU.
Ani jeden z finalistů prezidentských voleb nepatří k žádné z tradičních velkých stran, tedy konzervativní pravici a socialistům, které se doposud střídaly za páté republiky u moci a z nichž vždy dosud pocházel některý z francouzských prezidentů. Voliči tak dali průchod znechucení ze stávajícího systému. A Le Penová se pokusila je přesvědčit, že Macron je vlastně pokračováním dosavadního prezidenta Françoise Hollandea.
Tomu teprve končí první mandát a mohl tak kandidovat znova. Nedovolila mu to ale velká nespokojenost voličů v předvolebních průzkumech, a to mimo jiné kvůli tomu, že zemi dostatečně nevymanil z dopadů ekonomické krize, kvůli níž je stále nezaměstnanost na deseti procentech. Už před půl rokem Hollande ztratil veškeré naděje na postup do dalšího kola.
Macron má silnou podporu politiků tradiční pravice i mnoha socialistů, kteří ještě budou hledat svoje místo v nadcházejících červnových parlamentních volbách. Podporuje ho také velká část známých osobností, dokonce i bývalý americký prezident Barack Obama.
Související
Porážkou Le Penové to teprve začíná. Francie se potřebuje dát dohromady
V Moskvě zklamání, v Kyjevě úleva, ve Varšavě dost radosti. Politici hodnotí výsledky voleb ve Francii
volby ve Francii , Emmanuel Macron , Marine Le Pen , Francie
Aktuálně se děje
před 51 minutami
Ivanka Trumpová definitivně končí s politikou
před 1 hodinou
Asadova manželka odmítá žít v Rusku. Podala žádost o rozvod
před 2 hodinami
Ukrajina už vyřadila z boje 1100 severokorejských vojáků
před 4 hodinami
Počasí na Štědrý den: Bílé Vánoce budou jen někde, vyplývá z předpovědi
včera
Karel III. o Vánocích neuvidí dva prince. Do Sandringhamu nepřijedou
včera
Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera
včera
Útočník z Magdeburgu míří do vazby. Bilance páteční tragédie se změnila
včera
Počasí se ochladilo a déšť se mění ve sníh. Meteorologové poskytli předpověď
včera
RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok
včera
Robert Fico je u Putina v Kremlu
včera
Ukrajinci zaútočili na Kazaň. Putin teď slibuje mnohem větší destrukci na Ukrajině
včera
Poslední šance si vyřídit všechno potřebné. Pošta sdělila, jak bude mít otevřeno
včera
Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá
včera
Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové
včera
Prosincové projevy politiků: Pavel bude poslední v řadě. Promluví i Zeman
včera
Důchody dostanou lidé do Štědrého dne. Příští rok už to bude o Vánocích jinak
včera
Rok od střelby na FF UK: Oběti se spravedlnosti nedočkají, přestože viníka smrti 14 lidí známe
včera
Otevírací doba o Vánocích. Pořádky se nemění, zákon mluví jasně
včera
Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala
Česko si v sobotu připomíná loňskou tragickou střelbu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ke které došlo na den přesně před rokem. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) otřásl útok celou českou společností. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) konstatoval, že v posledních měsících se udělala řada opatření, aby už k podobnému činu nedošlo.
Zdroj: Jan Hrabě