Nejděsivější zbraň si mohou všichni vyrobit doma? Takovéto účinky má hřebíková bomba

Salman Abedi při útoku zemřel, podle britské ministryně vnitra Amber Ruddové se ale zdá být „pravděpodobné", že předpokládaný pachatel teroristického útoku nejednal na vlastní pěst. Bezpečnostním složkám byl podle ní 22letý Brit s libyjskými kořeny znám již před spácháním činu. 

Policie se obává, že Abedi mohl být součástí širší sítě teroristů inspirovaných radikálním hnutím Islámský stát (IS). Podle policie může být mezi unikajícími teroristy i výrobce bomby, jíž sebevrah zaútočil na koncertě americké zpěvačky Ariany Grandeové.

Zatím není známo, jakou výbušninu terorista použil, jak ale poukazuje server Business Insider, atentátníci v poslední době – například při útocích v Bruselu a Paříži - používali chemické látky zvané TATP - peroxidy acetonu patřící mezi nebezpečné třaskaviny. Mediální zprávy naznačují, že v Manchesteru bylo použito výbušné zařízení nazývané „hřebíková bomba“, které bylo odpáleno v blízkosti výjezdu z Manchester Areny.

Co je to hřebíková bomba a proč je tak smrtící?

Jak poukazuje Business Insider, složky hřebíkové bomby nejsou tak důležité jako koncept této zbraně – tedy rozstřel šrapnelu nebo jiných fragmentů, které jsou po detonaci bomby velkou rychlostí rozptýleny do okolí. Právě tyto kovové předměty jsou ve většině případů více smrtelné než samotný výbuch.

Jak jsme vás již informovali, média přinesla příběh bezdomovce Stevea, který podle svých slov pomáhal odstranit hřebíky z obětí útoku. Deník The Guardian uvádí, že lékaři odstranili šrouby a matice z těl přeživších. Kuličková ložiska byla také nalezena přímo na místě činu, informovala stanice CBS.

Taková zařízení se používají po celá desetiletí s cílem způsobit maximální ztráty spolu s nahrubo vyrobenými domácími výbušninami, protože vojenská munice je přísně střežená a často nedostupná pro teroristy, říká Jimmie Oxley, výzkumný pracovník na University of Rhode Island, který se zabývá výbušninami.

„Samotná výbušnina se pohybuje rychlostí v rozmezí od 1 do 8 nebo 9 kilometrů za sekundu,“ říká Oxley, tedy 3,5 až 32 tisíc kilometrů za hodinu. „To je rychlost, kterou střela letí přes materiál. Fragmenty se ale nepohybují zdaleka tak rychle.“

Oxley, který nedávno studoval výbuchy trubkových bomb na žádost amerických orgánů činných v trestním řízení, tvrdí, že síla výbuchu může zrychlit kusy kovu až na rychlost 3200 kilometrů za hodinu – jsou tedy rychlejší než je průměrná rychlost vypálené kulky.

„Můžete být velmi daleko od výbuchu, abyste byli v bezpečí před tlakovou vlnou, ale fragmenty jsou mnohem nebezpečnější - dostanou se dál a jsou méně předvídatelné,“ varuje. „Pointa je, že těmto věcem prostě nemůžete utéct,“ říká Oxley.