V Augsburgu začal sudetoněmecký sjezd. Němci chtějí stavět mosty s Českem

Augsburg (Německo) - Sudetští Němci chtějí bojovat proti nacionalismu a stavět mosty mezi národy, řekl dnes v první den sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SL) jeho šéf Bernd Posselt. Spolupráce Čechů a Němců má podle něj hluboké kořeny. Česko na letošním sjezdu zastoupí vicepremiér a šéf lidovců Pavel Bělobrádek, jenž bude dosud nejvýše postaveným českým politikem, který tak učiní.

Krutá historie dala podle Posselta sudetským Němcům hezký úkol, a sice být mostem mezi Českem a Bavorskem, respektive Německem. Není to přitom úkol v žádném případě krátkodobý, spolu s Čechy dobré vůle se ale chce o co nejužší spolupráci nadále snažit. "Byli jsme sousedy a vždy sousedy zůstaneme," zdůraznil Posselt, podle něhož je důležité, aby se sudetští Němci aktivně zapojili do utváření střední Evropy.

Sudetoněmecký sjezd začal dnes před 11. hodinou v prostorách augsburgských veletrhů za přítomnosti zhruba tisícovky hostů. Už předtím se ráno otevřely desítky stánků, které představují jednotlivé komunity sudetských Němců a jejich historii nebo třeba lákají na návštěvu České republiky.

Hlavní událostí dnešního dne bylo předání nejvyššího sudetoněmeckého ocenění - Evropské ceny Karla IV. Převzal ji Volker Bouffier - ministerský předseda Hesenska, tedy spolkové země, která po druhé světové válce přijala po Bavorsku druhý nejvyšší počet sudetských Němců, kteří museli opustit Československo.

Ve svém projevu Bouffier připomněl situaci, do jaké v roce 1946 do Hesenska přišlo několik stovek tisíc sudetských Němců. Vysídlenci z Československa tehdy dorazili do země, která hladověla a která byla po druhé světové válce vyřazena ze skupiny civilizovaných zemí. O to obdivuhodnější je podle něj, jakým způsobem se sudetští Němci dokázali zapojit do budování poválečného Německa.

Politický vrchol sjezdu přijde v neděli, kdy s projevy vystoupí Bělobrádek nebo bavorský premiér Horst Seehofer (CSU). Česko budou na sjezdu vedle Bělobrádka reprezentovat ministr kultury Daniel Herman i řada regionálních politiků.

Vztahy sudetských Němců a Čechů prošly v posledních letech značnou proměnou, kdy se namísto sporů o takzvané Benešovy dekrety klade spíše důraz na to, co obě skupiny spojuje. V podobném duchu by se podle představ pořadatelů měl nést i letošní sjezd.

Sudetoněmecké krajanské sdružení zastupuje zájmy sudetských Němců a jejich potomků. Z tehdejšího Československa bylo po skončení druhé světové války a více než šestileté nacistické okupaci vyhnáno a odsunuto kolem tří milionů Němců.

Související

Pavel Bělobrádek

Nejsme jen Češi a Němci, jsme Evropané, řekl Bělobrádek na sudetském srazu

Nejsme jen Češi a Němci, jsme Evropané s rozdílnými kořeny, ale společnými plody. Dnes to na sudetoněmeckém sjezdu v bavorském Hofu prohlásil český poslanec a někdejší vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). Sudetské Němce v projevu ujistil, že Česko chce nadále intenzivně spolupracovat s Německem a že Praha ve vztahu k Německu a sudetským Němcům přes všechna vzájemná příkoří hledí do budoucnosti.

Více souvisejících

sudetští němci Sudety Pavel Bělobrádek

Aktuálně se děje

před 8 minutami

před 33 minutami

před 55 minutami

před 1 hodinou

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 3 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 4 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy