V Augsburgu začal sudetoněmecký sjezd. Němci chtějí stavět mosty s Českem

Krutá historie dala podle Posselta sudetským Němcům hezký úkol, a sice být mostem mezi Českem a Bavorskem, respektive Německem. Není to přitom úkol v žádném případě krátkodobý, spolu s Čechy dobré vůle se ale chce o co nejužší spolupráci nadále snažit. "Byli jsme sousedy a vždy sousedy zůstaneme," zdůraznil Posselt, podle něhož je důležité, aby se sudetští Němci aktivně zapojili do utváření střední Evropy.

Sudetoněmecký sjezd začal dnes před 11. hodinou v prostorách augsburgských veletrhů za přítomnosti zhruba tisícovky hostů. Už předtím se ráno otevřely desítky stánků, které představují jednotlivé komunity sudetských Němců a jejich historii nebo třeba lákají na návštěvu České republiky.

Hlavní událostí dnešního dne bylo předání nejvyššího sudetoněmeckého ocenění - Evropské ceny Karla IV. Převzal ji Volker Bouffier - ministerský předseda Hesenska, tedy spolkové země, která po druhé světové válce přijala po Bavorsku druhý nejvyšší počet sudetských Němců, kteří museli opustit Československo.

Ve svém projevu Bouffier připomněl situaci, do jaké v roce 1946 do Hesenska přišlo několik stovek tisíc sudetských Němců. Vysídlenci z Československa tehdy dorazili do země, která hladověla a která byla po druhé světové válce vyřazena ze skupiny civilizovaných zemí. O to obdivuhodnější je podle něj, jakým způsobem se sudetští Němci dokázali zapojit do budování poválečného Německa.

Politický vrchol sjezdu přijde v neděli, kdy s projevy vystoupí Bělobrádek nebo bavorský premiér Horst Seehofer (CSU). Česko budou na sjezdu vedle Bělobrádka reprezentovat ministr kultury Daniel Herman i řada regionálních politiků.

Vztahy sudetských Němců a Čechů prošly v posledních letech značnou proměnou, kdy se namísto sporů o takzvané Benešovy dekrety klade spíše důraz na to, co obě skupiny spojuje. V podobném duchu by se podle představ pořadatelů měl nést i letošní sjezd.

Sudetoněmecké krajanské sdružení zastupuje zájmy sudetských Němců a jejich potomků. Z tehdejšího Československa bylo po skončení druhé světové války a více než šestileté nacistické okupaci vyhnáno a odsunuto kolem tří milionů Němců.