Londýn - Atmosféra se v Británii před volbami vyostřuje. Šéf labouristů Jeremy Corbyn dnes vyzval konzervativní premiérku Theresu Mayovou k rezignaci kvůli rozpočtovým škrtům a snižování počtu policistů v době, kdy byla ministryní vnitra.
Corbyn dodal, že svou výzvou podpořil obdobné apely "velmi zodpovědných lidí", které znepokojuje bilance Mayové týkající se policie z doby jejího šestiletého působení na ministerstvu.
"Ve čtvrtek máme (předčasné) volby, a to je možná ta nejlepší příležitost se s tím vypořádat," uvedl Corbyn podle Sky News. teď ale Corbyn očividně mírní své prohlášení. Na otázku Sky News, zda tedy chce, aby Mayová dala svůj úřad k dispozici, ale odpověděl, že ne.
"Podle mě bychom měli ve čtvrtek volit, abychom rozhodli, kdo budou naši poslanci a jaká bude naše vláda," řekl. Novinářka Sky News ho následně požádala o vysvětlení, zda výzvu k rezignaci tedy opouští.
Bezpečnost a personální škrty v policii jsou hlavními tématy obnovené volební kampaně, přerušené kvůli teroristickému útoku v Londýně v noci na neděli. Mayová je od rána pod tlakem opozice i novinářů, kteří se jí opakovaně ptali, zda lituje toho, že v době svého působení v čele ministerstva v letech 2010-2016 snížila počet policistů o 20.000. Mayová na to reagovala, že rozpočtu na boj s terorismem se škrty nedotkly a že policie dostala všechny potřebné pravomoci.
Konzervativní strana (CP)
Tradičně pravicová a euroskeptická strana vládne v Británii posledních pět let let sama, předtím pět let v koalici s liberálními demokraty. Dlouhodobě podporuje soukromé vlastnictví a rozvoj podnikání a jejím hlavním politickým přesvědčením zůstává podpora monarchie.
Vznikla ze strany toryů, založené v roce 1678, a často se o ní ještě mluví jako o straně toryů a mnoho jejích politiků k tomu názvu hlásí. Za druhé světové války byla CP součástí vládní koalice a od roku 1945 vyhrála deset parlamentních voleb. Mezi její nejvýznamnější vůdce patřili Winston Churchill, Harold Macmillan, Edward Heath a Margaret Thatcherová. První britská premiérka vydržela v úřadě rekordních 11 a půl roku.
Po porážce ve volbách v roce 1997, do kterých vedl stranu John Major, byli konzervativci 13 let v opozici. Po volbě Davida Camerona do čela strany v roce 2005 přišel úspěch ve volbách v roce 2010, strana ale nezískala většinu, proto vládla v koalici. V minulých volbách již získala 36,8 procenta a 330 mandátů a vládla sama. Vloni po brexitu podal Cameron demisi a vedení strany převzala Theresa Mayová.
Labouristická strana (LP)
Status jedné ze dvou hlavních politických sil v zemi mají britští labouristé už bezmála století. Z toho ale vládli samostatně jen asi 35 let. Nejdelší období u moci pod vedením Tonyho Blaira a Gordona Browna přišlo až ve chvíli jistého odklonu od tradiční odborářské rétoriky - v letech 1997 - 2010.
LP vznikla z odborového hnutí v roce 1900. Od roku 1922 byla již jednou ze dvou nejsilnějších stran a v roce 1924 poprvé vytvořila vládu. V roce 1945 zaznamenali labouristé velké volební vítězství. Zásadně restrukturalizovali mnoho aspektů britské společnosti i ekonomiky: založili sociální stát a zestátnili klíčová odvětví průmyslu - uhelný a ocelářský - a železnice.
Nejúspěšnějším vůdcem, který setrval nejdéle v premiérském úřadě, byl Tony Blair (deset let). Dalším úspěšným premiér z řad labouristů byl po válce Clement Atlee. Jen léta v opozici naopak zažil jiný šéf strany - Neil Kinnock, který musel odejít po volbách v roce 1992, kdy měli labouristé vítězství na dosah.
S transformací strany poté začal John Smith, který výrazně omezil vliv odborů. Přeměnu na "New Labour" - formaci politického středu spíše než sociálnědemokratického typu - pak úspěšně dokončil Tony Blair, zvolený do čela strany v roce 1994. V červnu 2007 jej vystřídal Gordon Brown a v září 2010 Ed Miliband. V září 2015 po prohraných volbách převzal vedení strany Jeremy Corbyn, potvrzený ve funkci o rok později, po brexitu ustál tlak na své odstoupení. V minulých volbách získala strana 30,4 procenta a 232 mandátů.
Související
České reakce na britské volby: První slova Fialy a Rakušana. Změny v zahraniční politice nečekají
Volby v Británii: Starmer vystřídá Sunaka, který uznal porážku. Labouristé mají přes 400 křesel
Volby ve Velké Británii , Theresa Mayová , Jeremy Corbyn , Konzervativní strana (VB) , Labouristická strana (VB) , Velká Británie
Aktuálně se děje
před 34 minutami
Konflikt v Íránu má tři scénáře vývoje, tvrdí Macinka. Kvůli Čechům v zahraničí svolal krizový štáb
před 1 hodinou
Írán vypálil rakety směrem ke Kypru, varuje Británie
před 1 hodinou
Česká republika je připravena okamžitě vyslat repatriační letadla pro své občany, oznámil Babiš
před 2 hodinami
Írán zahájil další vlnu raketových útoků. Nad Abú Dhabí se ozývají silné exploze
před 2 hodinami
OBRAZEM: Tradiční Matějská pouť opět rozzářila pražské Výstaviště
před 3 hodinami
Co teď čeká Írán? Zemi povede vytvořená rada, čeká ji boj o přežití režimu
před 3 hodinami
„Nezapomeneme na 7. říjen.“ Izraelská armáda opět udeřila v srdci Teheránu, Írán slibuje pomstu
před 4 hodinami
Po smrti je nejen ajatolláh. Zahynula Chameneího dcera, zeť, vnouče a 40 íránských představitelů
před 5 hodinami
Írán zahájil rozsáhlou vlnu útoků napříč celým Blízkým východem
před 7 hodinami
Rozzuření Íránci se pokusili vtrhnout na americké velvyslanectví
před 8 hodinami
Počasí: Příští týden jarní teploty setrvají, bude až 15 stupňů
včera
Ajatolláh Alí Chameneí je po smrti
včera
TOI: Íránské revoluční gardy zřejmě zablokovaly jednu z nejdůležitějších námořních cest světa, Hormuzský průliv
Aktualizováno včera
Chameneí je po smrti, tvrdí izraelské úřady
včera
Útok na Írán byl největší leteckou operací v historii Izraele. Mrtvých jsou stovky
včera
Izraelské letectvo zahájilo další nálety na Írán. Exploze zní v Teheránu i u jaderné elektrárny
Aktualizováno včera
Írán zahájil novou vlnu raketových útoků po celém Blízkém východě. Zasáhl luxusní hotel v Dubaji
včera
Trump: Zaútočili jsme, protože Írán vyvíjí rakety schopné zasáhnout USA. Podle rozvědky to není pravda, tvrdí CNN
včera
Válka na Blízkém východě: Íránský ministr i šéf revolučních gard jsou po smrti. Britská letadla jsou ve vzduchu, zasedne RB OSN
včera
Chameneí mohl být při útoku na Írán zabit, tvrdí Izrael. Teherán to popírá
Osud íránského nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího zůstává po sobotních úderech nejasný a stává se ústředním bodem informační války. Izraelská televizní stanice Channel 12 s odvoláním na nejmenované zdroje uvedla, že Izrael aktuálně „vyhodnocuje“ možnost, že Chameneí byl při ranním útoku zabit. Podle stanice existuje pro tuto teorii stále více indicií.
Zdroj: Libor Novák