Terorismus povede ke konci demokracie? Varování je vážné

Projev britské premiérky Theresy Mayové v duchu "čeho je moc, toho je příliš" představuje pokus dramaticky transformovat britský přístup k terorismu pro sérii vražedných útoků, konstatuje editorial serveru The Guardian. Prestižní liberální server soudí, že ze strany Mayové šlo o dosud nejexplicitnější pobídku k trestání myšlenek namísto činů, což označuje za špatnou ideu.

Zločin smýšlení

Strategie navrhovaná Mayovou spočívá v boji s ideologií, nikoliv v boji s terorismem, píše britský deník. Obává se, že má trestat lidi za vnitřní přesvědčení a prosazuje tedy zavedení jisté formy zločinu smýšlení.

"Takový krok by skončil tím, že Británie prohraje boj s terorismem v právním minovém poli dogmat a piety," varuje The Guardian. Poukazuje, že podle Mayové si máme myslet, že čelíme hrozby ze strany doktríny, která sice násilí obecně nepřijímá, ale nějak nahodile zmutovala v teror. Závěr premiérčina projevu tak podle editorialu zní, že nenásilné osoby, které ale zastávají protibritské extremistické postoje - jež patrně definuje nový parlament -, mají být zařazeny na černou listinu a zřejmě i kriminalizovány.       

To představuje velký odklon od současné politiky, byť Mayová se daným směrem ubírá již roky, konstatuje liberální server. Dodává, že jde o důvod ke znepokojení pro všechny Brity. "Co pak aktivisté za práva zvířat, ekologickou ochranu či zákaz obchodu se zbraněmi, kteří se nehlásí k násilnému hodnotovému systému, ale jejich jménem jsou páchány trestné činy - občas na úrovni teroru?" ptá se The Guardian s tím, zda budou také jejich myšlenky zakázány.

Nenásilný extremismus je podle britského deníku těžké definovat a ačkoliv lze zakázat hlásit se k němu ve veřejném prostoru, půjde o překážku, nikoliv pomoc v boji s terorismem. Čelit Tváří v tvář terorismu je vláda povinna využít každé dostupné cesty, jak mu zamezit, tvrdí editorial, přičemž varuje, že opatření Mayové vylučují spolupráci s množstvím osob, které by mohly od terorismu odrazovat nejlépe, protože sice samy vyznávají podobně extremistické myšlenky, ale neuchylují se k násilí a násilné metody odmítají. "Plán Mayové kriminalizuje tyto oči a uši, které potřebujeme k podchycení teroru," uvádí editorial.    

The Guardian dále zmiňuje potřebu jednoty. Připomíná, že ještě předtím, než policie veřejně promluvila o identitě tří útočníků, premiérka spojila masakr na London Bridge s květnovým sebevražedným atentátem v Manchesteru a březnovým teroristickým činem u Westminsteru prostřednictvím odkazu na "jedinou zlou ideologii islámského extremismu". Politici by podle prestižního deníku ale měli volit jazyk opatrně, jelikož právě Al-Káida a Islámský stát se snaží barbarství a smrt schovat pod plášť islámu.

Nehrajme teroristům do karet

"Neměli bychom jim hrát do karet," apeluje editorial. Mayová by podle něj neměla spojovat vrahy a mírumilovné muslimy, kteří jsou mnohdy všímaví, nikoliv násilní, ačkoliv takový jazyk může být politicky výhodný. Surovou islamofobii využívá Strana nezávislosti Spojeného království a Mayová možná chce zajistit, že ji nedoběhne strach šířící se mezi voliči, spekuluje The Guardian. Dodává, že tato slova jí sice umožňují implicitně líčit svého protivníka, labouristu Jeremyho Corbyna, jako tolerantního vůči extremistům, ale zároveň riskují rozdělení společnosti ve chvíli, kdy je třeba ji sjednotit.

Liberální deník pokládá otázku, zda jsme se vůbec nepoučili z historie. "Posloucháme-li řeč premiérky před Downing Street, je znepokojivým závěrem, že ne," kritizuje britský server. Apeluje, aby v reakci na nesnášenlivost, kterou zažili běžní Londýňané užívající si večer, přičemž na ně bylo najížděno vozem a bodáno do nich noži v barech, nebylo vyměněno za bezpečnost příliš mnoho svobody.

Před více než čtyřmi desetiletími v říjnu 1974 došlo v bombovému útoku s množstvím mrtvých a zraněných během týdne před britskými parlamentními volbami, připomíná The Guardian. Poukazuje, že jen o pár týdnů poté poslanci schválili zákon o prevenci terorismu, který obsahoval natolik drakonická "dočasná" opatření, že bylo nutné je každoročně potvrzovat a to, co mělo být krizovým opatřením, se stalo opatřením stálým. Současné zákony přitom opakují mnoho z předchozí problematické legislativy, navíc dávají více pravomocí k zásahům, kritizuje editorial. Dodává, že cílem teroru je právě přimět společnost pomocí strachu ke změně podstaty demokracie.

"Ochotné zavádění nových plošných opatření v reakci na teroristické činy není postupem vpřed," deklaruje liberální deník. Politiky nabádá, aby usměrňovali veřejné nálady v otázkách národní bezpečnosti, a to v atmosféře zklidněné racionální debatou, nikoliv za šílenství provázejícího poslední dny volební kampaně.         

Související

Více souvisejících

Terorismus Velká Británie Teroristické útoky v Londýně (3.6.2017) Theresa Mayová

Aktuálně se děje

před 13 minutami

před 1 hodinou

Prezident Trump

Trump naznačil, co bude po Íránu. Slibuje pád dalšího režimu

Americký prezident Donald Trump naznačil, jakým směrem se bude jeho administrativa soustředit, jakmile se vypořádá s Íránem. Podle jeho slov je jen otázkou času, kdy dojde ke změně režimu na Kubě. Trump to řekl pouhý den poté, co ostrovní zemi postihl další celodenní blackout. 

před 2 hodinami

včera

včera

včera

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Sparta s Olomoucí narazí v Konferenční lize na nejtěžší možné soupeře

Po posledním pohárovém týdnu je jisté, že v evropských klubových fotbalových soutěží zbyli už jen dva čeští zástupci, oba v Konferenční lize. Sparta i Olomouc se dozvěděly své soupeře pro osmifinále této soutěže. Ze soupeřů, kterých se jim nabízelo, vzešli ti nejtěžší možní. V případě Sparty jde o nizozemský AZ Alkmaar i s českým legionářem Matějem Šínem v kádru. Olomouc, pro kterou to bude historicky první evropské osmifinále, vyzve německou Mohuč. Poslední los v Nyonu také rozhodl o dvojice pro osmifinále zbylých dvou evropských soutěží Ligy mistrů a Evropské ligy.

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Plzeň poprvé v Evropské lize prohrála a stalo se jí to osudným. Olomouc jde dál

Historií jsou odvety play-off měly Evropské i Konferenční ligy. V obou soutěžích měl český fotbal své zástupce, přičemž o osmifinále EL bojovala dosud neporažená Viktoria Plzeň, o osmifinále EKL zase pro změnu hrála Olomouc. Přestože větší pravděpodobnost postupu u většiny českých fanoušků mohla mít vzhledem k její dosavadní sérii neporazitelnosti Plzeň, naopak právě ona tuto svou šňůru přetrhla, když v odvetě s Panathinaikosem Atény prohrála na penalty. To olomouckému postupu do osmifinále se možná nevěřilo, přesto Hanáci svůj největší  klubový úspěch přetavili ve skutečnost, když i s notnou dávkou štěstí porazili švýcarské Lausanne na jeho umělém trávníku 2:1.

včera

včera

Julius Rosenberg (12. května 1918 New York – 19. června 1953) byl špion popravený spolu se svou manželkou Ethel Rosenbergovou (25. září 1915 New York – 19. června 1953) za špionáž pro Sovětský svaz a vyzrazení řady tajemství, včetně tajemství výroby atomové bomby.

Špehovali pro Sověty. V USA před 75 lety začal proces s Rosenbergovými

Před 75 lety, šestého březnového dne roku 1951, ve Spojených státech amerických odstartoval soudní proces se špiony, kteří získávali a dodávali informace pro vládu Sovětského svazu. Jednalo se o pár, o manžele Rosenbergovi. Kdo byli tito lidé a co obnášela jejich špionážní činnost?

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump vyhlásil nový přístup k Íránu: Jediná možnost ukončení války je bezpodmínečná kapitulace

Americký prezident Donald Trump vyhlásil novou, nekompromisní linii vůči Teheránu a oznámil, že jedinou cestou k ukončení současného konfliktu je bezpodmínečná kapitulace Íránu. Na své sociální síti Truth Social zdůraznil, že nehodlá přistoupit na žádnou dohodu, dokud země zcela nesloží zbraně. Poté, co bude nastoleno nové a pro Washington přijatelné vedení, je Trump ochoten spolu se spojenci pracovat na ekonomické obnově země, kterou chce učinit silnější než kdy dříve pod heslem „Make Iran Great Again“.

včera

včera

včera

včera

Ropná rafinerie

Ceny ropy míří k největšímu nárůstu za poslední čtyři roky

Ceny ropy na světových trzích míří k největšímu týdennímu nárůstu za poslední čtyři roky. Tento prudký vývoj vyvolává vážné obavy z nového inflačního šoku, který by mohl opětovně rozpoutat krizi životních nákladů a poškodit globální hospodářský růst. Hlavním motorem růstu je eskalující konflikt s Íránem, kvůli kterému mezinárodní benchmark Brent tento týden posílil o 17,65 % a překonal hranici 85 dolarů za barel.

včera

Andrij Sybiha

Maďarsko zadrželo zaměstnance ukrajinské banky a desítky milionů dolarů a eur

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha vznesl závažné obvinění vůči maďarským úřadům, které podle něj v Budapešti vzaly jako rukojmí sedm zaměstnanců ukrajinské státní spořitelny Oschadbank. Incident se odehrál během přepravy značného finančního obnosu a cenností z Rakouska na Ukrajinu. Sybiha v této souvislosti hovoří o „státním terorismu a torpédování“ ze strany sousedního státu.

včera

Viktor Orbán

Trump mobilizuje síly. Chce v Maďarsku udržet u moci Orbána

Maďarský premiér Viktor Orbán čelí nejtěžšímu volebnímu souboji za posledních 16 let své vlády a americký prezident Donald Trump spolu se svým hnutím MAGA podle webu Politico mobilizují síly, aby mu pomohli. Podle aktuálních průzkumů Orbán poprvé zaostává za svým bývalým spojencem a nynějším vyzyvatelem Péterem Magyarem. Ten dokázal využít frustraci voličů z rekordní inflace, hospodářské stagnace a série politických skandálů, které otřásly maďarskou scénou.

včera

Trump otočil. Už to není Putin, tentokrát je podle něj překážkou míru Zelenskyj

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek znovu vyzval ukrajinského lídra Volodymyra Zelenského, aby uzavřel dohodu s Ruskem. V rozhovoru pro server Politico Trump prohlásil, že ruský prezident Vladimir Putin je připraven dosáhnout shody. Podle šéfa Bílého domu se musí Zelenskyj chopit iniciativy a zajistit, aby byla dohoda hotová.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy