Terorismus povede ke konci demokracie? Varování je vážné

Projev britské premiérky Theresy Mayové v duchu "čeho je moc, toho je příliš" představuje pokus dramaticky transformovat britský přístup k terorismu pro sérii vražedných útoků, konstatuje editorial serveru The Guardian. Prestižní liberální server soudí, že ze strany Mayové šlo o dosud nejexplicitnější pobídku k trestání myšlenek namísto činů, což označuje za špatnou ideu.

Zločin smýšlení

Strategie navrhovaná Mayovou spočívá v boji s ideologií, nikoliv v boji s terorismem, píše britský deník. Obává se, že má trestat lidi za vnitřní přesvědčení a prosazuje tedy zavedení jisté formy zločinu smýšlení.

"Takový krok by skončil tím, že Británie prohraje boj s terorismem v právním minovém poli dogmat a piety," varuje The Guardian. Poukazuje, že podle Mayové si máme myslet, že čelíme hrozby ze strany doktríny, která sice násilí obecně nepřijímá, ale nějak nahodile zmutovala v teror. Závěr premiérčina projevu tak podle editorialu zní, že nenásilné osoby, které ale zastávají protibritské extremistické postoje - jež patrně definuje nový parlament -, mají být zařazeny na černou listinu a zřejmě i kriminalizovány.       

To představuje velký odklon od současné politiky, byť Mayová se daným směrem ubírá již roky, konstatuje liberální server. Dodává, že jde o důvod ke znepokojení pro všechny Brity. "Co pak aktivisté za práva zvířat, ekologickou ochranu či zákaz obchodu se zbraněmi, kteří se nehlásí k násilnému hodnotovému systému, ale jejich jménem jsou páchány trestné činy - občas na úrovni teroru?" ptá se The Guardian s tím, zda budou také jejich myšlenky zakázány.

Nenásilný extremismus je podle britského deníku těžké definovat a ačkoliv lze zakázat hlásit se k němu ve veřejném prostoru, půjde o překážku, nikoliv pomoc v boji s terorismem. Čelit Tváří v tvář terorismu je vláda povinna využít každé dostupné cesty, jak mu zamezit, tvrdí editorial, přičemž varuje, že opatření Mayové vylučují spolupráci s množstvím osob, které by mohly od terorismu odrazovat nejlépe, protože sice samy vyznávají podobně extremistické myšlenky, ale neuchylují se k násilí a násilné metody odmítají. "Plán Mayové kriminalizuje tyto oči a uši, které potřebujeme k podchycení teroru," uvádí editorial.    

The Guardian dále zmiňuje potřebu jednoty. Připomíná, že ještě předtím, než policie veřejně promluvila o identitě tří útočníků, premiérka spojila masakr na London Bridge s květnovým sebevražedným atentátem v Manchesteru a březnovým teroristickým činem u Westminsteru prostřednictvím odkazu na "jedinou zlou ideologii islámského extremismu". Politici by podle prestižního deníku ale měli volit jazyk opatrně, jelikož právě Al-Káida a Islámský stát se snaží barbarství a smrt schovat pod plášť islámu.

Nehrajme teroristům do karet

"Neměli bychom jim hrát do karet," apeluje editorial. Mayová by podle něj neměla spojovat vrahy a mírumilovné muslimy, kteří jsou mnohdy všímaví, nikoliv násilní, ačkoliv takový jazyk může být politicky výhodný. Surovou islamofobii využívá Strana nezávislosti Spojeného království a Mayová možná chce zajistit, že ji nedoběhne strach šířící se mezi voliči, spekuluje The Guardian. Dodává, že tato slova jí sice umožňují implicitně líčit svého protivníka, labouristu Jeremyho Corbyna, jako tolerantního vůči extremistům, ale zároveň riskují rozdělení společnosti ve chvíli, kdy je třeba ji sjednotit.

Liberální deník pokládá otázku, zda jsme se vůbec nepoučili z historie. "Posloucháme-li řeč premiérky před Downing Street, je znepokojivým závěrem, že ne," kritizuje britský server. Apeluje, aby v reakci na nesnášenlivost, kterou zažili běžní Londýňané užívající si večer, přičemž na ně bylo najížděno vozem a bodáno do nich noži v barech, nebylo vyměněno za bezpečnost příliš mnoho svobody.

Před více než čtyřmi desetiletími v říjnu 1974 došlo v bombovému útoku s množstvím mrtvých a zraněných během týdne před britskými parlamentními volbami, připomíná The Guardian. Poukazuje, že jen o pár týdnů poté poslanci schválili zákon o prevenci terorismu, který obsahoval natolik drakonická "dočasná" opatření, že bylo nutné je každoročně potvrzovat a to, co mělo být krizovým opatřením, se stalo opatřením stálým. Současné zákony přitom opakují mnoho z předchozí problematické legislativy, navíc dávají více pravomocí k zásahům, kritizuje editorial. Dodává, že cílem teroru je právě přimět společnost pomocí strachu ke změně podstaty demokracie.

"Ochotné zavádění nových plošných opatření v reakci na teroristické činy není postupem vpřed," deklaruje liberální deník. Politiky nabádá, aby usměrňovali veřejné nálady v otázkách národní bezpečnosti, a to v atmosféře zklidněné racionální debatou, nikoliv za šílenství provázejícího poslední dny volební kampaně.         

Související

Více souvisejících

Terorismus Velká Británie Teroristické útoky v Londýně (3.6.2017) Theresa Mayová

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

včera

střela Flamingo

Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl

Ukrajinská těžká střela s plochou dráhou letu FP-5 Flamingo, kterou vyvinula kyjevská společnost Fire Point, zaznamenala v noci z 26. na 27. června svůj dosud nejúspěšnější bojový křest. Podle oficiálních ukrajinských zdrojů i nezávislých analytiků zasáhly tři z pěti vypuštěných střel vojensko-průmyslový komplex Titan-Barrikady ve Volgogradu v Ruské federaci, což je zhruba 500 až 900 kilometrů od předpokládaných míst startu. 

včera

Ilustrační foto

Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů

Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, kdy v západních oblastech rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia, a zaznamenala také nejteplejší noc s průměrem 21,6 stupně Celsia. Celostátní průměrná teplota 29,9 stupně Celsia představuje nejvyšší hodnotu od začátku měření v roce 1947, přičemž 147 francouzských měst dosáhlo svých historických červnových maxim. Velká Británie zaznamenala nejteplejší červnový den od začátku měření s teplotou 36,1 stupně Celsia a červnové rekordy padly také v Česku, ve Španělsku, Německu, Rakousku, Nizozemsku a Švýcarsku.

Aktualizováno včera

včera

Petr Macinka

Bylo to nešťastné, řekl Babiš k vystoupení ve Strážnici. Macinka se překvapivě omluvil

Ministr zahraničí Petr Macinka se po jednání vlády omluvil za své víkendové vystoupení na folklorním festivalu ve Strážnici. Uvedl, že na akci nejel nikoho provokovat, a vyjádřil lítost nad tím, že na celou situaci doplácí samotné město Strážnice. K incidentu se vyjádřil také premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který Macinkovo vystoupení označil za ne úplně šťastné.

včera

Andrej Babiš

Pavel by měl zvážit přehodnocení své cesty do Turecka, vyzval Babiš

V čele české delegace na nadcházejícím červencovém summitu NATO v turecké Ankaře stane premiér Andrej Babiš (ANO), nikoliv prezident Petr Pavel. Předseda vlády oznámil, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) již v pátek oficiálně zapsal prezidenta i jeho doprovod na seznam účastníků. 

včera

včera

Německá policie, ilustrační foto

Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých

V dolnosaském městě Stade došlo v pondělí kolem poledne ke tragické střelbě, která si vyžádala pět lidských životů. K incidentu došlo v hanzovním městě, které má bezmála padesát tisíc obyvatel. Na místo okamžitě vyrazilo velké množství policistů a záchranářů. 

včera

Dovoz a vývoz zboží

Konec levných zásilek z Číny. EU zavádí bič na Temu a Shein

Evropská komise se rozhodla zakročit proti masivnímu přílivu levného zboží z Číny a schválila zavedení celního poplatku ve výši 3 eur na malé zásilky. Opatření, které začne platit již od této středy, ruší dosavadní osvobození od cla pro balíčky s hodnotou do 150 eur. 

včera

Ilustrační foto

Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové

Evropu se po první vlně extrémních veder chystá zasáhnout druhá, podstatně rozsáhlejší a vytrvalejší horká vzdušná masa, takzvaná teplotní kupole. Zatímco první vlna na konci června byla sice velmi agresivní, ale relativně krátká, nová meteorologická data a dlouhodobé modely globálních předpovědních center ECMWF a GFS naznačují pro začátek července mnohem horší scénář. Nad západní Evropou se totiž podle těchto výstupů formuje atmosférická blokáda typu Omega, která by mohla vysoký tlak nad kontinentem doslova uzamknout. Tento systém pak bude fungovat jako obří tepelné víko a uvězní horký vzduch nad evropským územím po dobu nejméně šesti až devíti dnů.

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné

Pařížské márnice čelí kritickému nedostatku kapacit poté, co Francii v uplynulém týdnu zasáhla ničivá vlna veder. Podle předběžných odhadů národního úřadu pro veřejné zdraví Public Health France vzrostla úmrtnost v zemi během pouhých tří nejteplejších dnů o více než 1 000 případů, přičemž experti toto číslo označují za velmi střízlivý odhad, který po zpracování všech úmrtních listů ještě výrazně stoupne.

včera

včera

Vladimír Putin

Putin kvůli "katastrofálnímu nedostatku lidských zdrojů" odmítl ukrajinský návrh na omezení úderů

Ruský prezident Vladimir Putin odmítl údajný ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl sloužit jako krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro ruskou státní televizi Putin prohlásil, že Moskva bude i nadále pokračovat ve své ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony. Iniciativu Kyjeva označil za pouhý pokus o zmírnění tlaku na ukrajinské jednotky podél 1 250 kilometrů dlouhé frontové linie. Ruský vůdce zdůraznil, že záchrana kyjevského režimu rozhodně není součástí ruských plánů.

včera

Hormuzský průliv

USA a Írán se stáhnou z Hormuzského průlivu. Nechtějí situaci eskalovat

Spojené státy a Írán se po vzájemné výměně střeleckých úderů v oblasti Hormuzského průlivu pro tuto chvíli stáhnou a nebudou situaci dále vojensky vyhrocovat. Podle vyjádření představitelů administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zůstávají technické rozhovory s Teheránem i nadále na dobré cestě.

včera

včera

Letní počasí

WHO: Současná vlna veder si v Evropě vyžádala přes 1300 mrtvých

Evropou se prohnala bezprecedentní vlna veder, která si podle šéfa Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse vyžádala od jednadvacátého června již více než 1 300 nadbytečných úmrtí. Extrémní teploty doprovázené takzvaným efektem tepelné kopule se o víkendu přesouvaly dále na východ kontinentu a na mnoha místech přepisovaly historické tabulky.

včera

včera

včera

Letní počasí

Předpověď počasí na celý týden. Změna bude patrná

V Česku začíná nový týden, v jehož úvodu ještě bude pokračovat tropická epizoda. Nejdéle má být vedro na východě republiky. Očekává se nicméně ochlazení a návrat teplot k letnímu normálu. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

28. června 2026 21:55

Norsko drží palce. Princezna je po vážné operaci, promluvila královna

Norsko s napětím sleduje vývoj zdravotního stavu korunní princezny Mette-Marit, která v červnu podstoupila vážnou operaci, konkrétně transplantaci plic. Nejnovější informace o jejím případu prozradil jeden ze členů královské rodiny. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy