Rusko je problém, přiznává Česko. EU musí být na něj připravená

Praha - Český ministr obrany na Pražské konferenci o obraně a bezpečnosti mluvil o nutnosti Česka a EU věnovat se nejenom bezpečnostním rizikům souvisejících s jihem Evropy (migrace), ale též vypracovat strategie pro nebezpečí přicházející z východu (Rusko). Stropnický upozornil, že ukrajinská otázka je nyní odsunuta na druhou kolej, podle něj by se nemělo na ní a s ní související všechny potencionální bezpečností problémy, které souvisejí s Ruskem, zapomínat.

V debatě s dalšími účastníky konference Stropnický na otázku moderátora, zda-li je Rusko bezprostřední hrozbou pro Evropu zopakoval, že nyní je hlavní bezprostřední, každodenního hrozbou pro evropského občana je islámský terorismus. Řekl, že Rusko je třeba brát v úvahu, ale nemusíme se jí bát, zatímco v případě islámského terorismu je třeba se bát.  

Další účastníci panelové diskuze se vyjadřovali podobně. Éric Trappier, předseda AeroSpace and Defence Industries Association of Europe, poukázal na to, že Rusko významně investuje v zbraňové a obranné prostředky. Jonatan Vseviov, stálý tajemník Ministerstva obrany Estonska, je přesvědčen, že nehrozí bezprostřední hrozba útoku ze strany Ruska na členský stát NATO. Dodal, že tomu je pouze proto, že evropské státy jsou připraveni na takovéto možné hrozby.

K přetřesu se též dostala otázka evropské armády. Podle Stropnického média přehánějí, když hovoří o jakési federální armádě, která by měla nahradit národní armády. Podle něj však každý členský stát EU si musí položit otázku, zda chce zachovat národní suverenitu na úkor efektivnosti jeho obrany. Stropnický řekl, že další překážkou společných evropských obranných projektů je jejich cena, která je vyšší než u národních projektů. Naznačoval však, že akceschopnější a efektivnější obrana za to stojí.

Jako další přednášející i Stropnický se dotkl otázky spolupráce EU s USA v oblasti bezpečnosti. Podle něj je potřeba změnit přetrvávající závislost evropských vojenských sil na pomoci USA, např. v oblasti přepravy, kterou EU není zatím zajistit sama a což jí dost omezuje. Šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker řekl, že EU už nemůže spoléhat na USA, že bude řešit všechny bezpečností hrozby. Federica Mogheriniová, šéfka evropské diplomacie, upozornila, že EU už tuto závislost na vojenské moci USA postupně opouští a staví se na vlastní nohy. Podle ní to dokazuje příklad vzdušných sil, jejichž členové se museli učit v USA, nyní ale jiné státy jezdí do Evropy se od nich učit.

Přednášející upozorňovali na problém duplicity evropských obranných a vojenských struktur. Premiér ČR Bohuslav Sobotka uvedl, že mnohé výdaje evropských států na obranu jsou z  části neefektivní, protože existuje např. 178 odlišných typů zbraňových systémů, díky čemuž jsou evropské jednotky do značné míry nekompatibilní. Ačkoliv by Evropa mohla vytvořit druhou nejsilnější armádu na světě co se týče kapacity a početnosti, vinou roztříštěnosti schopností zaostává za dalšími zeměmi. Dodal, že pouze 3 % evropských vojenských sil jsou schopny nasazení v zahraničí.

Sobotka upozornil, že zvýšená samostatnost EU v oblasti obrany neznamená opuštění a oslabení závazků k NATO. Naopak to podle něj NATO posiluje. Nicméně, EU by dle něj měla hrát v rámci NATO větší roli. Juncker poukázal též na to, že posilování evropské bezpečnosti není v rozporu s NATO, jak dokazuje deklarace mezi NATO a EU na summitu ve Varšavě. Přesto se podle něj EU nemůže spoléhat na „měkkou sílu“ a mít NATO jako jediného garanta „tvrdé síly.“ Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek s ním souhlasil a řekl, že EU „nemůže už do budoucna být ekonomický obr a bezpečnostní trpaslík.“

Obecně ale účastníci konference vyjadřovali optimismus, co se týče projektu spolčené evropské obrany. Podle nich si členské státy díky tlaku svých občanů na zajištění bezpečnosti uvědomují důležitost otázky a jsou ochotné tomu věnovat zvláštní pozornost. Juncker jako důkaz výhod spolupráce uvedl střela typu vzduch- vzduch, která byla vyvinuta šesti státy a patří mezi nejlepší střely tohoto druhu. Mogheriniová poukázala na to, že ještě před lety takové formy evropské spolupráce v oblasti bezpečnosti byly nemyslitelné. V poslední době podle ní se do účinnosti uvádějí projekty, nad kterými se před tím dlouho diskutovala. Pří té příležitosti si rýpla do Velká Británie, v které se objevují hlasy kritizující byrokratičnost a pomalost EU, ale která nebyla schopna přijít s jasným postojem k vyjednáváním o brexitu. Později svá slova mírnila, že to nechce soudit, a že dlouhá vyjednávání je daň za demokracii.

Související

Martin Stropnický

Stropnický chyboval a uznal to, uvedl Lipavský. Věc považuje za vyřešenou

Velvyslanec České republiky v Izraeli Martin Stropnický pochybil, když si nevyžádal dostatek informací k poslanecké delegaci, ve které byl i čelný představitel české dezinformační scény Žarko Jovanovič. Ve vyjádření, které ČTK poskytl mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake, to uvedl ministr Jan Lipavský (Piráti). Stropnický podle něj chybu uznal, nebude se opakovat. Lipavský považuje věc za vyřešenou.

Více souvisejících

Martin Stropnický Jean-Claude Juncker Bohuslav Sobotka Pražská konference o obraně a bezpečnosti - DESCOP

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 1 minutou

Ilustrační fotografie

Dramatická volební noc: Z USA přichází první výsledky hlasování, Trump zatím vede

Dramatická volební noc, na jejímž konci se očekává jméno 47. prezidenta Spojených států, odstartovala o půlnoci středoevropského času uzavřením některých volebních místností. Samotné sčítání bude trvat minimálně do zítřejších ranních hodin, přičemž k uzavření posledních volebních místností dojde v sedm hodin ráno středoevropského času. Jméno vítěze voleb se tak můžeme dozvědět až za několik dní.

před 50 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu nečekaně vyhodil ministra obrany Galanta. Izraelci se bouří

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že odvolal ministra obrany Joava Galanta kvůli „krizi důvěry“ ohledně vedení vojenských operací. Netanjahu tvrdí, že Galantovy kroky a výroky odporovaly rozhodnutím kabinetu a mohly podle něj prospět nepřátelům Izraele. Na post ministra obrany nyní nastoupí dosavadní ministr zahraničí Jisrael Kac, kterého v jeho roli nahradí Gideon Sa'ar. Galant na to reagoval prohlášením, že bezpečnost Izraele je pro něj životním posláním, uvedl server Times of Israel.

včera

včera

Ilustrační fotografie

Proč swing states rozhodují o budoucím prezidentovi USA?

Swing states hrají v dnešních amerických prezidentských volbách volbách klíčovou roli. Právě v nich se rozhodne, kdo bude příštím šéfem Bílého domu. Jak Kamala Harrisová, tak Donald Trump zde mají velice podobné preference a až do konečného sečtení hlasů nebude jasné, kdo si získal srdce voličů.

včera

včera

včera

včera

včera

Expert pro EZ popsal, proč je Trump hrozbou pro americkou demokracii

Docent Jeffrey Alan Smith z Katedry anglistiky a amerikanistiky brněnské Masarykovy univerzity pro EuroZprávy.cz popsal, jestli by vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách mohlo znamenat úpadek demokracie v zámoří.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy