Rusko je problém, přiznává Česko. EU musí být na něj připravená

Praha - Český ministr obrany na Pražské konferenci o obraně a bezpečnosti mluvil o nutnosti Česka a EU věnovat se nejenom bezpečnostním rizikům souvisejících s jihem Evropy (migrace), ale též vypracovat strategie pro nebezpečí přicházející z východu (Rusko). Stropnický upozornil, že ukrajinská otázka je nyní odsunuta na druhou kolej, podle něj by se nemělo na ní a s ní související všechny potencionální bezpečností problémy, které souvisejí s Ruskem, zapomínat.

V debatě s dalšími účastníky konference Stropnický na otázku moderátora, zda-li je Rusko bezprostřední hrozbou pro Evropu zopakoval, že nyní je hlavní bezprostřední, každodenního hrozbou pro evropského občana je islámský terorismus. Řekl, že Rusko je třeba brát v úvahu, ale nemusíme se jí bát, zatímco v případě islámského terorismu je třeba se bát.  

Další účastníci panelové diskuze se vyjadřovali podobně. Éric Trappier, předseda AeroSpace and Defence Industries Association of Europe, poukázal na to, že Rusko významně investuje v zbraňové a obranné prostředky. Jonatan Vseviov, stálý tajemník Ministerstva obrany Estonska, je přesvědčen, že nehrozí bezprostřední hrozba útoku ze strany Ruska na členský stát NATO. Dodal, že tomu je pouze proto, že evropské státy jsou připraveni na takovéto možné hrozby.

K přetřesu se též dostala otázka evropské armády. Podle Stropnického média přehánějí, když hovoří o jakési federální armádě, která by měla nahradit národní armády. Podle něj však každý členský stát EU si musí položit otázku, zda chce zachovat národní suverenitu na úkor efektivnosti jeho obrany. Stropnický řekl, že další překážkou společných evropských obranných projektů je jejich cena, která je vyšší než u národních projektů. Naznačoval však, že akceschopnější a efektivnější obrana za to stojí.

Jako další přednášející i Stropnický se dotkl otázky spolupráce EU s USA v oblasti bezpečnosti. Podle něj je potřeba změnit přetrvávající závislost evropských vojenských sil na pomoci USA, např. v oblasti přepravy, kterou EU není zatím zajistit sama a což jí dost omezuje. Šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker řekl, že EU už nemůže spoléhat na USA, že bude řešit všechny bezpečností hrozby. Federica Mogheriniová, šéfka evropské diplomacie, upozornila, že EU už tuto závislost na vojenské moci USA postupně opouští a staví se na vlastní nohy. Podle ní to dokazuje příklad vzdušných sil, jejichž členové se museli učit v USA, nyní ale jiné státy jezdí do Evropy se od nich učit.

Přednášející upozorňovali na problém duplicity evropských obranných a vojenských struktur. Premiér ČR Bohuslav Sobotka uvedl, že mnohé výdaje evropských států na obranu jsou z  části neefektivní, protože existuje např. 178 odlišných typů zbraňových systémů, díky čemuž jsou evropské jednotky do značné míry nekompatibilní. Ačkoliv by Evropa mohla vytvořit druhou nejsilnější armádu na světě co se týče kapacity a početnosti, vinou roztříštěnosti schopností zaostává za dalšími zeměmi. Dodal, že pouze 3 % evropských vojenských sil jsou schopny nasazení v zahraničí.

Sobotka upozornil, že zvýšená samostatnost EU v oblasti obrany neznamená opuštění a oslabení závazků k NATO. Naopak to podle něj NATO posiluje. Nicméně, EU by dle něj měla hrát v rámci NATO větší roli. Juncker poukázal též na to, že posilování evropské bezpečnosti není v rozporu s NATO, jak dokazuje deklarace mezi NATO a EU na summitu ve Varšavě. Přesto se podle něj EU nemůže spoléhat na „měkkou sílu“ a mít NATO jako jediného garanta „tvrdé síly.“ Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek s ním souhlasil a řekl, že EU „nemůže už do budoucna být ekonomický obr a bezpečnostní trpaslík.“

Obecně ale účastníci konference vyjadřovali optimismus, co se týče projektu spolčené evropské obrany. Podle nich si členské státy díky tlaku svých občanů na zajištění bezpečnosti uvědomují důležitost otázky a jsou ochotné tomu věnovat zvláštní pozornost. Juncker jako důkaz výhod spolupráce uvedl střela typu vzduch- vzduch, která byla vyvinuta šesti státy a patří mezi nejlepší střely tohoto druhu. Mogheriniová poukázala na to, že ještě před lety takové formy evropské spolupráce v oblasti bezpečnosti byly nemyslitelné. V poslední době podle ní se do účinnosti uvádějí projekty, nad kterými se před tím dlouho diskutovala. Pří té příležitosti si rýpla do Velká Británie, v které se objevují hlasy kritizující byrokratičnost a pomalost EU, ale která nebyla schopna přijít s jasným postojem k vyjednáváním o brexitu. Později svá slova mírnila, že to nechce soudit, a že dlouhá vyjednávání je daň za demokracii.

Související

Martin Stropnický

Stropnický chyboval a uznal to, uvedl Lipavský. Věc považuje za vyřešenou

Velvyslanec České republiky v Izraeli Martin Stropnický pochybil, když si nevyžádal dostatek informací k poslanecké delegaci, ve které byl i čelný představitel české dezinformační scény Žarko Jovanovič. Ve vyjádření, které ČTK poskytl mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake, to uvedl ministr Jan Lipavský (Piráti). Stropnický podle něj chybu uznal, nebude se opakovat. Lipavský považuje věc za vyřešenou.

Více souvisejících

Martin Stropnický Jean-Claude Juncker Bohuslav Sobotka Pražská konference o obraně a bezpečnosti - DESCOP

Aktuálně se děje

před 7 minutami

před 1 hodinou

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

včera

včera

včera

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

včera

včera

včera

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

včera

včera

včera

včera

včera

Orbán chce pozvat Netanjahua do Maďarska. Slibuje, že ho nezatkne

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pátek poděkoval maďarskému premiérovi Viktorovi Orbánovi za jeho podporu, když uvedl, že by Netanjahua pozval do Maďarska i přes zatykač, který na něj vydal Mezinárodní trestní soud (ICC).

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy