Do Evropy letos dorazilo už přes 73 tisíc migrantů. Jak probíhá pašerácký byznys?

Řím - Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) dnes oznámila, že letos do Evropy dorazilo už 73.189 migrantů, z toho 61.903 do Itálie. Cestu za lepším životem v EU nepřežilo 1808 osob.

V porovnání s loňským rokem je příliv přistěhovalců mnohem nižší. Ve stejném období roku 2016 se dostalo do Evropy 211.433 migrantů a 2899 na cestě přišlo o život.

Itálie nese hlavní zátěž stěhování migrantů z ostatních kontinentů, zejména Afriky, poté co se uzavřela takzvaná balkánská cesta přes Řecko. V průběhu letošního roku do této balkánské země přišlo 7699 migrantů, zatímco loni za stejné období to bylo 157.250.

Do Španělska, které má dvě enklávy v Africe u Maroka, dorazilo letos 3314 lidí, za stejné období loni 1063 osob.

Boj proti neregulérní migraci patří již léta v mnoha evropských zemích k hlavním bodům politického programu. Ale proč nejsou vlády s to tento problém zvládnout? Odborníci z vídeňského Mezinárodní centra pro rozvoj migrační politiky (ICMPD) odpovídají.

Kolik migranti za vstup do Evropy bez dokladů platí?

Migranti, kteří se do Evropy dostanou s pašeráky, platí na běžnějších trasách - od cesty z Blízkého východu přes Balkán až po trasu ze severní Afriky přes Středozemní moře - různou cenu. Podle Hofmanna a Bilgerové zaplatí migranti za cestu přes Středozemní moře do Itálie "třetí třídou" na člunu, který by už plout neměl, 200 až 300 dolarů (4800 až 7150 Kč).

Cestovat pokoutně autobusem nebo železnicí po balkánské cestě je dražší a od roku 2015 po zpřísnění hraničních kontrol ceny vystoupaly na asi 10.000 dolarů (236.500 Kč). Ti dost bohatí si za 20.000 dolarů (473.000 Kč) koupí falešné dokumenty a cestu luxusní jachtou z Turecka do Itálie.

Kolik stojí cesta až do Německa?

Poté, co kancléřka Angela Merkelová na sklonku roku 2015 otevřela dveře milionu uprchlíků, se Německo stalo oblíbeným cílem migrantů. Přibližně 70 procent migrantů se podle německých bezpečnostních zdrojů do země dostane balkánskou cestou a 12 procent přichází přes Středozemní moř a Itálii.

BALKÁNSKÁ CESTA: V roce 2016 stálo migranty propašování z Afghánistánu do Německa přes Balkán mezi 4700 a 5500 dolary (112.100 až 131.200 Kč), zatímco za cestu ze Sýrie a Iráku zaplatili až 4000 dolarů (95.400 Kč). Ale po zpřísnění kontrol na hranicích se od té doby ceny zvýšily o asi 10 procent. Nové zákony umožňující deportaci migrantů zadržených na řeckých ostrovech současně vedly - vzhledem k malé pravděpodobnosti úspěchu - k poklesu cen za cestu z Turecka přes Egejské moře do Řecka z 800 na 300 dolarů (z 19.100 na 7150 Kč). Migranti cestující přes Středozemní moře z východní Afriky zaplatili mezi 3300 a 5000 dolary (78.700 až 119.300 Kč). Tato cena nezahrnovala jídlo a ubytování.

PAŠOVÁNÍ LETECKY: Bohatí migranti zaplatí nejméně 25.000 dolarů (596.500 Kč) za propašování jedné osoby letecky, říkají bezpečnostní odborníci. Ccena zahrnuje letenky, úplatky, padělané dokumenty a potřebnou administrativu. Pašeráci někdy volí nezvyklé cesty, aby tím zamlžili původ pašované osoby.

Jak dlouho cesta migrantů do Německa trvá?

BALKÁNSKÁ CESTA: V roce 2016 trvalo podle německých vyšetřovatelů propašování z afghánské metropole Kábul do Německa přibližně 240 dní. Cesta je rozdělena na etapy a lidé často dlouho pobývají v Turecku a v Řecku. Migranti mnohdy zůstávají zablokováni v Srbsku, protože sousední Maďarsko posílilo kontrolu hranic. Překonání Maďarska jim v průměru trvá šest dní a další dva dny pak cesta přes Rakousko.

STŘEDOZEMNÍ MOŘE: Jižní cestu, například ze subsaharské Afriky do Libye, uprchlíci a migranti urazí za několik dnů až týdnů. Čas potřebný k dosažení Libye se letos zvýšil - kvůli zpřísnění boje proti pašerákům vede jejich cesta někdy oklikou přes poušť. Migrantům z východní Afriky trvá cesta do Itálie průměrně šest až osm měsíců. Trasy, jichž užívají pašeráci ze Sýrie či Iráku, obvykle zaberou kolem 180 dnů. Někdy mohou lidé na cestě strávit více než dva roky.

Kolik peněz se v pašeráctví lidí točí?

Němečtí bezpečnostní experti a rakouští odborníci odhadují, že celkový obrat pašeráctví lidí do Evropy po všech cestách, včetně Dálného východu, dosahuje tří až čtyř miliard dolarů (71,6 až 95,4 miliard Kč). To zahrnuje náklady pašeráků i výlohy na ubytování a stravu. V roce 2015, kdy migrace do Evropy vrcholila, se mělo za to, že obrat činil nejméně šest miliard dolarů (143,1 miliard Kč). Uvedení odborníci odhadují, že čistý zisk pašeráků je až tři miliardy dolarů (71,6 miliard Kč). V roce 2016 vyneslo pašeráctví jen v samotné Libyi až 580 milionů dolarů (13,8 miliard Kč).

Jak si migrant cestu do Evropy objedná a jak za ni zaplatí?

Obvykle se takový člověk ve své domovské zemi dohodne s osobou, které důvěřuje. Podle Bilgerové je stejné zázemí důležité k tomu, aby mezi rodinou a zprostředkovatelem panovala důvěra. Jakmile migrant podá zprávu o tom, že dorazil do země určení, pašerák dostane peníze, jež složí důvěryhodná třetí strana. Ale jsou i jiné dohody. Lidé se na nezávisle operující pašeráky mohou obrátit v každé fázi cesty. Podle odborníků z ICMPD dostane pašerák polovinu sumy před překročením hranic a druhou polovinu za nimi.

Mohou si pašeráci dovolit ohrožení svých klientů na životě?

Dříve pašeráci své činnosti obvykle zanechali, jestliže jejich síť vykazovala vysokou úmrtnost, špatně se s lidmi v jejím rámci zacházelo anebo končili jinde, než si původně přáli. Nynější vysoká poptávka však způsobila, že se do pašování lidí zapojili "fušeři". Například v Libyi migranty jednoduše odstrčí v člunu na moře, říká Hofmann To vysvětluje vysokou úmrtnost ve Středozemním moři, protože riziko smrti během přepravy může být nižší, než když člověk zůstane v Libyi.

Jakou roli hraje v pašeráctví lidí padělání dokumentů?

Podle německých vyšetřovatelů mají velmi důležitou roli. Netýká se to pouze padělaných osobních dokumentů, jako jsou pasy a řidičské průkazy, ale také podvržených výhružných dopisů od Talibanu, jež migranti předkládají evropským úřadům na důkaz toho, že museli utéci. Vyskytly se také případy padělaných univerzitních diplomů.

Kolik zfalšované dokumenty na černém trhu stojí?

Migrant si na černém trhu může koupit bulharský pas za 900 dolarů (21.500 Kč), tvrdí němečtí bezpečností experti. Pravý syrský pas z vyrabovaných úředních skladů stojí 2200 dolarů (52.500 Kč). Komplet řidičského průkazu a rodného listu přijde na 5600 až 11.200 dolarů (133.600 až 267.200 Kč). Pasy, co projdou kontrolou na mezinárodních letištích, stojí 2250 dolarů (53.700 Kč). Dobře vybavené padělatelské dílny na profesionální úrovni nalezneme podle vyšetřovatelů v Turecku a Bulharsku. Dokáží vyrobit italské občanské průkazy, ale i dokumenty francouzské, španělské a německé.

Je možné neregulerní migraci zarazit?

Otevřené a hospodářsky provázané společnosti mohou jistě migraci snížit, ale nikoli ji zcela zamezit, tvrdí Hofmann. Jediným způsobem jak neregulerním přechodům hranic zcela zabránit, je ohrožení života, riziko ranění, dodává Hofmann a jako příklad uvádí "pásmo smrti" mezi východním a západním Německem před rokem 1989.

Jak rychle se mohou pašerácké trasy změnit?

V roce 2015 se tranzit během pouhých čtyř týdnů přesměroval z centrální oblasti Středomoří na balkánskou cestu. To by nedokázal žádný stát, žádná mafie, zdůrazňují Hofmann s Bilgerovou. Ukazuje se, že migrací se zabývá obrovská, decentralizovaná síť, která je schopná - díky různorodosti zainteresovaných hráčů - rychle a efektivně reagovat na změnu podmínek.

Související

Přijímání uprchlíků do Evropy

Evropští ministři budou řešit, co s odmítnutými žadateli o azyl

Evropští ministři se tento pátek sejdou v moldavském hlavním městě Kišiněvě, aby projednali kontroverzní plány na zřizování takzvaných návratových center ve třetích zemích. Tato centra by měla sloužit k deportaci tisíců neúspěšných žadatelů o azyl, kteří do Evropy přicestovali nelegálními cestami. Generální tajemník Rady Evropy Alain Berset v exkluzivním rozhovoru pro deník The Guardian potvrdil, že diskuse o těchto uzlech se nyní přesouvá na multilaterální úroveň.
Uprchlíci v Evropě

Plány na deportaci migrantů dostávají jasné obrysy. Evropské státy pracují na zřízení prvních center

Řecko spolupracuje se čtyřmi dalšími evropskými státy na plánu zřízení deportačních center ve třetích zemích, nejspíše v Africe. Tato střediska mají sloužit pro migranty, jejichž žádosti o azyl byly v Evropské unii zamítnuty. Řecký ministr pro migraci Thanos Plevris ve středu uvedl, že na vzniku takzvaných „návratových center“ Atény pracují společně s Německem, Nizozemskem, Rakouskem a Dánskem.

Více souvisejících

uprchlíci EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Finové deklasovali hledající se Američany, Kanada nedopustili překvapení. Němci se trápí

Úřadující světoví šampioni Američané i po třetím zápase na mistrovství světa v hokeji ve Švýcarsku hledají svou optimální formu. Poté, co na úvod prohráli s domácím Švýcarskem a až ve třetí třetině rozhodli o svém vítězství nad Brity, jim na větším sebevědomí nepřidal ani třetí duel s Finskem. Tomu se po čtyřech letech v rámci MS podařilo Američany porazit, především zásluhou jednadvacetiletého Hämeenaha, který vstřelil dvě branky. Kanada nechtěla připustit déjà vu z loňského čtvrtfinále MS, z něhož senzačně vypadla po porážce s Dány. I když i tentokrát to po dvou třetinách vypadalo všelijak, jelikož skóre bylo bezbrankové, tak třetí třetina nakonec určila konečný výsledek 5:1 pro Kanadu. Švýcarští hokejisté si pak k radosti domácích fanoušků poradili s tápajícími se Němci a mají tak v tabulce skupiny A už devět bodů.

včera

včera

Castillo de la Fuerza v Havaně, autor: Angelo Lucia

Okamžitě přestaňte vyhrožovat Kubě, vzkázala Čína USA

Čína oficiálně vyzvala Spojené státy americké, aby okamžitě přestaly využívat nátlak a hrozby vůči jejímu karibskému spojenci. Reagovala tak na krok amerického soudu, který obvinil čtyřiadevadesátiletého bývalého kubánského prezidenta Raúla Castra ze spiknutí za účelem vraždy občanů USA.

včera

Mark Rutte v Praze

Rutte vysvětlil, jaký bude mít stažení amerických vojáků vliv na obranu Evropy

Nové stahování amerických vojáků z Evropy nebude mít vliv na obranné plány Severoatlantické aliance a celý proces se uskuteční postupně a strukturovaně. Prohlásil to generální tajemník NATO Mark Rutte v reakci na kroky Washingtonu, které odrážejí nutnost přesunout americké strategické zájmy více směrem k Asii. Šéf aliance zároveň zdůraznil, že nastal čas, aby Evropa společně s Kanadou převzala větší díl odpovědnosti za svou konvenční obranu a posílila tak svou roli v rámci transatlantického partnerství.

včera

včera

Policie zasahuje ve škole v Pardubicích. (21.5.2026)

Policie evakuuje školu v Pardubicích. Na místě došlo k napadení

Policie ve čtvrtek odpoledne zasahuje na jedné ze středních škol ve východočeských Pardubicích. Na místě mělo dojít ke konfliktu dvou osob, kdy jedna skončila v rukou policistů a druhá v nemocnici. V rámci zásahu došlo k evakuaci příslušné školy kvůli bezpečnostní prohlídce. 

včera

Mark Rutte v Praze

„Budete čelit zdrcující reakci.“ Rutte varoval Putina před použitím jaderných zbraní proti Ukrajině

Generální tajemník NATO Mark Rutte ostře varoval ruského prezidenta Vladimira Putina před případným použitím jaderných zbraní proti Ukrajině. Na tiskové konferenci v bruselské centrále Severoatlantické aliance prohlásil, že jakýkoliv jaderný útok na Kyjev by se setkal s naprosto zničující reakcí ze strany spojenců. Podle šéfa aliance je si Moskva těchto fatálních následků velmi dobře vědoma. Toto prohlášení přichází v momentě, kdy Rusko a Bělorusko zahájily masivní společné vojenské manévry v těsné blízkosti ukrajinských hranic.

včera

Ebola, ilustrační fotografie

USA se jednoduše rozhodly, že epidemii eboly nezastaví, varují experti

V částech střední Afriky se šíří nová epidemie eboly, na kterou Spojené státy americké reagují minimálně. Důvodem jsou rozsáhlé škrty v domácích i globálních programech veřejného zdraví. Pro vzácnou variantu Bundibugyo, která současnou krizi způsobila, neexistuje lék ani schválená vakcína. Zatímco mezinárodní vědci a zdravotničtí lídři usilovně pátrají po místech šíření nákazy, americká pomoc v těchto krizových oblastech citelně chybí. 

včera

Raúl Castro

Právní proces s politickým podtextem. Americké ministerstvo po 40 letech obvinilo Castra

Americké ministerstvo spravedlnosti oficiálně obvinilo čtyřiadevadesátiletého bývalého kubánského prezidenta Raúla Castra a dalších šest osob. Žaloba se týká incidentu z února roku 1996, kdy kubánská armáda sestřelila dva neozbrojené civilní letouny provozované exilovou organizací Brothers to the Rescue. Při tomto útoku zahynuli čtyři lidé, z nichž tři byli občany Spojených států. Floridský prokurátor Jason A. Reding Quiñones k případu uvedl, že uplynutí dlouhé doby nemůže smazat spáchanou vraždu. K tomuto právnímu kroku dochází v momentě, kdy Washington stupňuje tlak na kubánskou republiku s cílem dosáhnout změny tamního politického systému.

včera

včera

Petr Pavel

Mír v Evropě není samozřejmostí. Dějiny na nás čekat nebudou, není čas ztrácet čas, cituje světový tisk Pavla

Prezident Petr Pavel v úvodu svého vystoupení na pražském fóru Globsec, které cituje i světový tisk, upozornil, že jeho opakovaná varování ohledně nutnosti zaměřit se na politickou vůli, průmyslové kapacity a technologické možnosti Evropy jsou dnes ještě naléhavější než dříve. Staré předpoklady, na kterých stála dosavadní bezpečnostní architektura, již podle něj neplatí. Evropa musí převzít mnohem větší odpovědnost za svou vlastní obranu, přičemž motivem by neměly být požadavky z Washingtonu, ale vlastní strategické a životní zájmy kontinentu.

včera

včera

Česká diplomacie si opět trhla ostudu. Jako jediná z EU nepodpořila rezoluci OSN k ochraně klimatu

Valné shromáždění Organizace spojených národů schválilo rezoluci zaměřenou na ochranu globálního klimatu. Tento krok navazuje na dřívější snahy, kdy bylo uznáno právo na čisté a zdravé životní prostředí jako lidské právo a soud byl požádán o vyjasnění povinností jednotlivých zemí. Nově přijatý dokument má za cíl převést dřívější právní závěry do konkrétní politické a praktické roviny, což by mělo zintenzivnit celosvětové úsilí v boji proti klimatickým změnám.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy