Robin Hood, Vilém Tell nebo Cid. Jen legenda, nebo opravdu existovali?

Robin Hood

První zmínky o Robinu Hoodovi pochází z 15. století, ačkoliv podle příběhů měl žít v době vlády krále Jana Bezzemka, na konci 12. století, ovšem žádné historické záznamy nepopisují vyvrhele se jménem Robin Hood.

Některé prvky příběhu mohou být založeny na pravdě. Proti králi Janu Bezzemkovi sice bojoval člověk urozeného původu, avšak jeho jméno bylo Fulk Fitzwarin a měl vést skupinu psanců. Nakonec se s králem usmířil, ale mezitím stihl jiný psanec, který pocházel z Yorkshiru, provést několik zločinů v jeho jméně. V roce 1225 v Yorku žil psanec, který se jmenoval Robert Hod. Je tedy možné, že se tyto dva příběhy spojily, čímž vznikla legenda o Robinu Hoodovi. Ta se pak mohla rozšířit o další charaktery, jako je Malý John či Will Scarlet.

Jiná teorie zmiňuje, že „Robin Hood“ prostě mohla být všeobecná přezdívka, kterou používali zloději, aby zatajili svá jména. Tato teorie má dvě možnosti. Zločinci si toto jméno volili na základě legendy o Robinu Hoodovi nebo bylo toto alias tak často užíváno, že při vzniku legendy bylo automatické hrdinu pojmenovat takto.

Toto je jen malá část z velkého množství možností toho, jak vznikla legenda o Robinu Hoodovi a jestli byl Robin Hood opravdovou postavou historie. Je možné, že nikdy nebude prokázáno, že Robin Hood skutečně existoval a nejedná se jen o pouhou legendu, která vznikla za užití divoké fantasie.

Vilém Tell

Vilém Tell, jinak také Wilhelm Tell, je lidový hrdina Švýcarska. V příbězích je popisován jako hrdina, který způsobil vznik současného svobodného Švýcarska. V průzkumu v roce 2004 vyšlo najevo, že 60 procent Švýcarů věří, že Vilém Tell byl opravdovou historickou postavou.

Tuto myšlenku bohužel nic nepodporuje. Tell měl sice žít ve na začátku 14. století, ale první zmínky se objevují v 15. století. Podle legend měl urazit správce Atdorfu a jeho jedinou možností jak se osvobodit bylo sestřelit jablko z hlavy svého syna. To se mu sice povedlo, ale správce ho stejně nechal zatknout, když Tell přiznal, že by ho zabil, pokud by minul a svého syna zabil. Tell při cestě do vězení utekl a zabitím správce Gesslera začal válku za národní osvobození.

Tato legenda je mezi Švýcary velice oblíbená a ti, kteří se ji snažili vyvrátit, se často se zlou potázali. V polovině 18. století Gottlieb de Haller objevil podobnost mezi příběhem Viléma Tella a dánským příběhem o králi Haraldu Modrozubovi a náčelníkovi Toko. Opilý Toko se chvástal, že dokáže sestřelit cokoliv se svým lukem a šípem. Král tedy položil jablko na hlavu Tokova syna. Toko jablko sestřelil, ale stejně jako Tell měl v oblečení schovaný další šíp. Král se tím dále nezabýval, ovšem Toko tuto urážku nehodlal jen tak přejít a po čase krále zabil, když se králův syn rozhodl svého otce sesadit. Tato myšlenka byla Švýcary odmítána a děti se o Vilému Tellovi dodnes učí jako o hrdinovi a symbolu švýcarského vlastenectví.

Cid

Cid, neboli El Cid, skutečně existoval. Za touto přezdívkou se skrýval Rodrigo Díaz de Vívar, který se narodil přibližně kolem roku 1040 a zemřel v roce 1099. Byl to kastilský rytíř, který bojoval ve službách kastilského krále Alfonsa V. Královy služby i Španělsko opustil a vstoupil do služeb Emíra ze Zaragozy. S ním bojoval proti aragonskému králi, ale nikdy neučinil nic proti zájmům kastilského království.

Byl přezdívaný El Cid či také El Cid Campeador. Přezdívka El Cid vychází z arabského al-sīd, což znamená pán či velitel. Přízvisko El Campeador, mistr válečných umění, pak pochází od křesťanských obdivovatelů. Proslavil ho epos Píseň o Cidovi.

V roce 1075 se oženil s příbuznou krále Alfonsa jménem Jimena Díaz, s tou měl dvě dcery a jednoho syna. Jejich dcery Cristina a María se obě vdaly do královských rodin. Jejich syn Diego Rodríguez zemřel v bitve u Consuegry v roce 1097. Díky sňatku s Jimenou a pozdějším sňatkům jejich dcer se Cid stal součástí královského rodu a je předkem velkého množství evropských monarchů, mezi nimi i současného španělského krále.