Terorismus v Evropě: Proč se některé země útokům vyhnuly?

Itálie je stejně jako Řecko počátkem cesty, kterou islámští radikálové procházejí a směřují na sever, do Francie, do Německa a do Belgie. A toutéž cestou se vracejí zpět. To může vysvětlovat, proč v těchto zemích zatím nedošlo k velkým atentátům. Důvodů ale může být mnohem víc.

Podle údajů Globální databáze terorismu Marylandské univerzity ve Spojených státech, která zaznamenává atentáty s alespoň jednou obětí v Evropě v letech 1970 až 2015 a na kterou odkazují italská média, je Itálie jedinou zemí, kterou již více než deset let nezasáhl žádný útok.

V 70. a 80. letech se Itálie stala bitevním polem mezi tajnými službami a extremisty. Stačí připomenout dva útoky na římském letišti Fiumicino. Byli jsme obětí vražd, bombových útoků, únosů a vydírání. S nástupem aktivity Al-Káidy převážil jiný aspekt: stali jsme se tranzitní zemí a místem, kde se teroristé najímají.

Do Itálie je možné se snadno dostat nejen lodí. Spojení s Řeckem je významným prvkem z hlediska blízkosti Turecka a Sýrie. Zároveň je snadné opatřit si falešné dokumenty. Nelegální tiskárny řízené cizinci i Italy dodají nelegálnímu imigrantu jakýkoli typ průkazu.

Extremistická hnutí však dobře vědí, že italské pořádkové síly mají velké zkušenosti v boji proti teroru, které přinášejí své plody: Anis Amri, který spáchal teroristický útok na vánoční trh v Berlíně, unikl Němcům i Francouzům, ale v Itálii byl dopaden a zastřelen.

Poslední dva roky potvrzují, že Itálie má funkci jakési politické platformy, která se již projevovala v polovině 90. let. Islamistická centra, několik mešit a činitelů Al-Káidy tu vytvořili významné základny. Například jeden z protagonistů madridských teroristických útoků z 11. března 2004 nalezl útočiště v Milánu a Osman Hussein, jeden z teroristů zapojených do bombového útoku v Londýně z 21. července 2005, se skrýval v Římě, kde byl také polapen.

Jihoitalské město Bari se od roku 2009 stalo jakousi předsunutou základnou pro evropské dobrovolníky, kteří nejdříve směřovali do Iráku a pak do Sýrie. V lednu 2015 tu byli zadrženi dva členové komanda z belgického města Verviers. Salam Abdeslam, významná postava teroristických útoků v Paříži ze 13. listopadu 2015, přicestoval na Apeninský poloostrov v srpnu 2015 z Řecka.

Italská cesta umožňuje příliv atentátníků jako alternativa balkánské trasy. Francouzský džihádista Rachid Kassim podezřelý z osnování četných útoků ve Francii, se dostal do Sýrie v pronajatém automobilu, s nímž procestoval celou Itálii a pak pokračoval do Řecka a Turecka.

Tunisko "vyprodukovalo" zhruba 6000 bojovníků pro džihád. Nemálo z nich působilo také v Itálii, a proto skončili za mřížemi. Někteří se po výkonu trestu vrátili do vlasti a vytvořili islamistickou milici Ansar aš-Šaría, jejímž sympatizantem byl i Amri, a skupiny, které se pak staly součástí libyjského Islámského státu. Mají v Itálii otevřený účet a někteří přísahali pomstu. Okolnosti je však přiměly zaměřit se jinam, ale to nevylučuje možnost, že útoky jsou jen odloženy na pozdější dobu.

Související

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump způsobil další diplomatický skandál. Urazil a naštval celou Itálii

Italská premiérka Giorgia Meloniová ostře reagovala na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který v rozhovoru pro tamní média tvrdil, že ho během nedávného summitu zemí G7 prosila o společnou fotografii. Podle šéfky italského kabinetu je celá historka kompletně vymyšlená a Trumpova slova ji hluboce šokovala. Tento incident okamžitě vyvolal diplomatickou roztržku, v jejímž důsledku italský ministr zahraničí Antonio Tajani zrušel svou plánovanou oficiální cestu do Spojených států amerických.

Více souvisejících

Itálie Řecko Terorismus

Aktuálně se děje

před 39 minutami

před 1 hodinou

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel nebude členem delegace na summitu NATO, rozhodla vláda

Prezident Petr Pavel nemá být podle rozhodnutí vlády součástí delegace na letním summitu NATO v Turecku. V čele delegace bude premiér Andrej Babiš (ANO). Pavel dříve nevyloučil podání kompetenční žaloby, pokud nebude členem delegace. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Aktualizováno před 4 hodinami

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Starmer oznámil svůj konec v čele Velké Británie

Britský premiér Keir Starmer dal za pravdu spekulacím z posledních dní, když v pondělí oznámil rezignaci na post ministerského předsedy. Informovala o tom britská BBC. Starmer skončí i v čele labouristů, které v následujících dnech a týdnech čeká hledání nového lídra. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Důchody, ilustrační fotografie.

Co bude s důchody? Ministerstvo přišlo s novou analýzou, závěry jsou zajímavé

Nová analýza Ministerstva práce a sociálních věcí ukazuje, že odchod z trhu práce často začíná ještě před dosažením důchodového věku. Každý druhý senior v tomto věku už nepracuje a čtyři z deseti lidí nevstupují do důchodu ze stabilního zaměstnání. Nejčastějšími důvody jsou nezaměstnanost, zdravotní problémy nebo péče o blízké. 

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 10 hodinami

včera

Tamás Sulyok

Sulyok se postavil Magyarovi. Maďarský prezident ultimátum nesplní, odstoupit nehodlá

Maďarský prezident Tamás Sulyok, který bývá spojován se zbytky padlého režimu bývalého premiéra Viktora Orbána, hodlá čelit snahám nové vlády o své odvolání. Nový předseda vlády Péter Magyar, který v dubnových volbách drtivě zvítězil, již ve svém vítězném projevu avizoval, že Sulyoka i další funkcionáře dosazené v Orbánově éře zbaví funkcí kvůli tomu, že dřívějšímu systému pomáhali budovat státní korupci a klientelismus.

včera

Pedro Sánchez

Španělskem otřásá korupční skandál. Manželka premiéra Sáncheze nesmí opustit zemi

Španělský soud nařídil manželce současného premiéra Begoñe Gómezové, aby se dostavila k soudnímu přelíčení kvůli obviněním z korupce. Soudce Juan Carlos Peinado jí zároveň odebral cestovní pas, zakázal opustit zemi a uložil povinnost hlásit se dvakrát měsíčně na soudě. Gómezová čelí obviněním ze zpronevěry, obchodování s vlivem, korupce v obchodním styku a nezákonného přisvojení finančních prostředků. Podle vyšetřovatelů měla využít své manželství k posílení kariéry na madridské univerzitě.

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Trump oznámil rezignaci britského premiéra. Den před tím, než by to Starmer udělal sám

Americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social prohlásil, že britský premiér Keir Starmer odstoupí ze své funkce. Obvinil ho přitom z toho, že zásadním způsobem selhal ve dvou klíčových oblastech, kterými jsou imigrace a energetika, přičemž v souvislosti s energiemi zmínil potřebu otevřít těžbu ropy v Severním moři. Trumpův příspěvek zřejmě reagoval na mediální zprávy, jelikož oba státníci spolu během víkendu osobně nehovořili.

včera

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Starmer podlehl masivnímu tlaku a v pondělí rezignuje, domnívá se britský tisk

Z britských vládních kruhů stále silněji zaznívají hlasy, podle kterých britský premiér Keir Starmer již v pondělí oznámí plán na své odstoupení z funkce. Ačkoli předseda vlády ještě donedávna vytrvale prohlašoval, že z úřadu neodejde a je připraven čelit jakékoli vnitrostranické výzvě, atmosféra v Downing Street se během posledních osmačtyřiceti hodin zásadně proměnila. Několik vysoce postavených zdrojů z nitra vládního kabinetu se nyní shoduje na tom, že ministerský předseda představí časový harmonogram své rezignace ve velmi brzké době.

včera

včera

včera

Rusko v plamenech po útoku ukrajinských dronů

Jak dokázaly ukrajinské drony proniknout ruskou protivzdušnou obranou?

Během čtvrtečního ranního náletu ukrajinských bezpilotních letounů na Moskvu připomínala ruská reakce spíše chaotické úsilí než promyšlenou strategickou obranu. Záběry z ulic hlavního města, které analyzovali vojenští experti, zachycují vojáky odpalující přenosné protiletadlové komplety z ramen přímo u rušné dálnice za plného provozu.

včera

Život se Britům po brexitu zhoršil, chtějí se vrátit do Unie. Co si o tom myslí obyvatelé EU?

Dvě třetiny občanů Evropské unie by podpořily návrat Velké Británie do tohoto bloku. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který realizoval thinktank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) v 15 zemích. Podle těchto dat považuje 66 % respondentů opětovné členství Spojeného království za velmi dobrý, dobrý nebo neutrální nápad. Podpora se pohybovala od nejnižších hodnot v Bulharsku (56 %), Francii a Itálii (59 %) až po nejvyšší v Nizozemsku a Dánsku (75 %). Bližší vztahy mezi EU a Británií schvaluje také většina voličů krajně pravicových a unijních kritických stran, jako je polská Konfederace (71 %), německá AfD (58 %) či francouzské Národní sdružení (58 %).

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy