Terorismus v Evropě: Proč se některé země útokům vyhnuly?

Itálie je stejně jako Řecko počátkem cesty, kterou islámští radikálové procházejí a směřují na sever, do Francie, do Německa a do Belgie. A toutéž cestou se vracejí zpět. To může vysvětlovat, proč v těchto zemích zatím nedošlo k velkým atentátům. Důvodů ale může být mnohem víc.

Podle údajů Globální databáze terorismu Marylandské univerzity ve Spojených státech, která zaznamenává atentáty s alespoň jednou obětí v Evropě v letech 1970 až 2015 a na kterou odkazují italská média, je Itálie jedinou zemí, kterou již více než deset let nezasáhl žádný útok.

V 70. a 80. letech se Itálie stala bitevním polem mezi tajnými službami a extremisty. Stačí připomenout dva útoky na římském letišti Fiumicino. Byli jsme obětí vražd, bombových útoků, únosů a vydírání. S nástupem aktivity Al-Káidy převážil jiný aspekt: stali jsme se tranzitní zemí a místem, kde se teroristé najímají.

Do Itálie je možné se snadno dostat nejen lodí. Spojení s Řeckem je významným prvkem z hlediska blízkosti Turecka a Sýrie. Zároveň je snadné opatřit si falešné dokumenty. Nelegální tiskárny řízené cizinci i Italy dodají nelegálnímu imigrantu jakýkoli typ průkazu.

Extremistická hnutí však dobře vědí, že italské pořádkové síly mají velké zkušenosti v boji proti teroru, které přinášejí své plody: Anis Amri, který spáchal teroristický útok na vánoční trh v Berlíně, unikl Němcům i Francouzům, ale v Itálii byl dopaden a zastřelen.

Poslední dva roky potvrzují, že Itálie má funkci jakési politické platformy, která se již projevovala v polovině 90. let. Islamistická centra, několik mešit a činitelů Al-Káidy tu vytvořili významné základny. Například jeden z protagonistů madridských teroristických útoků z 11. března 2004 nalezl útočiště v Milánu a Osman Hussein, jeden z teroristů zapojených do bombového útoku v Londýně z 21. července 2005, se skrýval v Římě, kde byl také polapen.

Jihoitalské město Bari se od roku 2009 stalo jakousi předsunutou základnou pro evropské dobrovolníky, kteří nejdříve směřovali do Iráku a pak do Sýrie. V lednu 2015 tu byli zadrženi dva členové komanda z belgického města Verviers. Salam Abdeslam, významná postava teroristických útoků v Paříži ze 13. listopadu 2015, přicestoval na Apeninský poloostrov v srpnu 2015 z Řecka.

Italská cesta umožňuje příliv atentátníků jako alternativa balkánské trasy. Francouzský džihádista Rachid Kassim podezřelý z osnování četných útoků ve Francii, se dostal do Sýrie v pronajatém automobilu, s nímž procestoval celou Itálii a pak pokračoval do Řecka a Turecka.

Tunisko "vyprodukovalo" zhruba 6000 bojovníků pro džihád. Nemálo z nich působilo také v Itálii, a proto skončili za mřížemi. Někteří se po výkonu trestu vrátili do vlasti a vytvořili islamistickou milici Ansar aš-Šaría, jejímž sympatizantem byl i Amri, a skupiny, které se pak staly součástí libyjského Islámského státu. Mají v Itálii otevřený účet a někteří přísahali pomstu. Okolnosti je však přiměly zaměřit se jinam, ale to nevylučuje možnost, že útoky jsou jen odloženy na pozdější dobu.

Související

Jednotky ICE

Agenti kontroverzního amerického úřadu ICE budou dohlížet na průběh zimních olympijských her v Itálii

Agenti amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE) se budou příští měsíc podílet na bezpečnostních operacích Spojených států během zimních olympijských her v Itálii. Mluvčí úřadu v úterý potvrdil, že příslušníci speciální složky Homeland Security Investigations budou spolupracovat s diplomatickou bezpečnostní službou ministerstva zahraničí USA. Jejich hlavním úkolem má být prověřování a zmírňování rizik spojených s nadnárodním organizovaným zločinem, přičemž veškeré operace zůstávají pod italskou jurisdikcí.
Ilustrační fotografie.

Život v izolaci a špatné hygieně. Itálie žije kauzou odebrání dětí rodičům

Itálií hýbe případ britsko-australské rodiny, které soud odebral tři děti kvůli životu v izolované a hygienicky nevyhovující usedlosti v lesích Abruzza. Zásah následoval po otravě houbami a šetření sociálních služeb. Rodiče zásadně nesouhlasí a tvrdí, že jsou trestáni za volbu žít mimo systém. Kauza vyvolala politické spory i silnou veřejnou podporu rodiny, o jejímž osudu rozhodnou nadcházející posudky.

Více souvisejících

Itálie Řecko Terorismus

Aktuálně se děje

před 18 minutami

Ilustrační foto

Česko vysílá na sportovce na olympiádu. V Miláně a Cortině d´Ampezzo jich bude 113

Stejně jako na posledních Zimních olympijských hrách v Pekingu v roce 2022 bude i letos v Miláně a Cortině d'Ampezzo reprezentovat Českou republiku 113 sportovců. Jedná se tak o vyrovnání rekordního počtu ze zmiňovaných předešlých her. Tehdy měl být počet sportovců dokonce o tři olympioniky vyšší, ale kvůli zranění i nákaze koronavirem se ustanovil na oněch 113.

před 57 minutami

před 1 hodinou

Miloš Zeman

Chybovali Pavel i Macinka, domnívá se exprezident Zeman

Bývalý prezident Miloš Zeman se domnívá, že chybu udělali oba hlavní aktéři aktuálního sporu mezi Pražským hradem a Černínským palácem. Petr Pavel se podle předchůdce v úřadu dopustil dokonce hned několika chyb. Zeman se tak vyjádřil v rozhovoru pro deník Blesk. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Tchaj-Wan

Dal Trump Číně do rukou „dokonalý manuál“ proti Tchaj-wanu?

Nedávné dramatické dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura elitními americkými komandy Delta Force otřáslo světovou diplomacií, ale nikde nevyvolalo tak rozporuplné reakce jako v Číně. Pro oficiální Peking představuje pád Madura citelnou ránu. Jen několik hodin před samotnou operací „Absolute Resolve“ se totiž Maduro v Caracasu sešel s hlavním čínským vyslancem pro Latinskou Ameriku, aby demonstroval „bratrské pouto“ obou zemí. O něco později byl však Maduro ve své rezidenci zajat a Čína přišla o jednoho ze svých nejbližších strategických partnerů v regionu.

před 4 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Bezpečnostní záruky mohou Ukrajině uškodit, varuje uznávaný analytik

Debata o budoucím mírovém uspořádání na Ukrajině se stále intenzivněji točí kolem otázky bezpečnostních záruk. Andreas Umland, uznávaný analytik Stockholmského centra pro východoevropská studia, však ve své aktuální analýze varuje před jedním konkrétním nástrojem, který je v diplomatických kruzích často skloňován: nasazením mezinárodních mírových sil pod hlavičkou OSN. Podle Umlanda by takový krok stabilitu nezajistil, ale mohl by naopak legitimizovat ruské územní zisky.

před 5 hodinami

Andrej Babiš a Petr Pavel

Pavel se chce sejít s Babišem. Macinku na Hrad nepozval

Prezident Petr Pavel naplánoval na středu 4. února v 8:30 důležité setkání s premiérem Andrejem Babišem na Pražském hradě. Očekává se, že hlavním bodem jednání bude vyostřený spor týkající se ministra zahraničí Petra Macinky. Ten se podle Hradu pokusil o nepřípustný nátlak, když skrze textové zprávy prezidentovu poradci Petru Kolářovi hrozil „brutálním bojem“, pokud nebude poslanec Filip Turek jmenován ministrem životního prostředí.

před 6 hodinami

Donald Trump

Trump varuje Írán: Ukončete jaderný program a potlačování protestů, nebo poznáte sílu amerického námořnictva

Americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na Írán a varuje tamní režim, že pokud neukončí svůj jaderný program a nepřestane s násilným potlačováním domácích protestů, bude čelit síle amerického námořnictva. K íránským břehům se v současnosti přesouvá rozsáhlá flotila válečných lodí. Trump zdůraznil, že by se raději vyhnul jejich přímému nasazení, ale armáda je podle něj připravena splnit svou misi rychle a s velkou razancí.

před 7 hodinami

Kevin Warsh

Trump nominuje Kevina Warshe na post příštího předsedy Fedu

Americký prezident Donald Trump v pátek oznámil, že nominuje Kevina Warshe na post příštího předsedy Federálního rezervního systému (Fed). Warsh má v čele americké centrální banky nahradit Jeromea Powella, jehož funkční období končí letos v květnu. Tato nominace nyní podléhá schválení v Senátu, což je proces, který bude následovat po měsících veřejných sporů mezi Trumpem a současným šéfem Fedu.

před 7 hodinami

Írán, ilustrační foto

Írán zahnaný do kouta: Jaká bude odpověď režimu na americké lodě?

Příjezd úderné skupiny letadlové lodi USS Abraham Lincoln do blízkosti íránských vod prohlubuje pocit, že se schyluje k přímému střetu mezi Washingtonem a Teheránem. Tato vojenská dislokace přichází v době nejrozsáhlejších a nejnásilnějších domácích nepokojů v Íránu za poslední desetiletí. Íránští lídři se nacházejí pod tlakem protestního hnutí požadujícího pád režimu a zároveň čelí americkému prezidentovi, jehož záměry zůstávají neprůhledné.

před 8 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj potvrdil, že v noci nedošlo k žádným ruským útokům na energetickou infrastrukturu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil, že během uplynulé noci nedošlo k žádným ruským útokům na energetickou infrastrukturu. Podle jeho vyjádření se však zdá, že Moskva přesouvá svou pozornost na logistické uzly. Prezident v této souvislosti upozornil zejména na úder balistickou raketou v Charkovské oblasti, který zasáhl výrobní areál vlastněný americkou společností.

před 9 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Ukrajina bude v roce 2027 připravena na vstup do EU, potvrdil Zelenskyj. Putina pozval do Kyjeva

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj znovu potvrdil své přesvědčení, že Ukrajina bude v roce 2027 „technicky“ připravena na vstup do Evropské unie. Navzdory skepsi některých evropských lídrů, kteří považují rychlé přijetí za nereálné, Zelenskyj trvá na tom, že do konce roku 2026 jeho země splní všechny hlavní kroky nezbytné pro členství. Podle něj je jasný časový harmonogram klíčovou součástí bezpečnostních záruk, které Ukrajina po skončení války potřebuje.

před 10 hodinami

Mark Carney, Liberální strana Kanady

Separatisté chtějí rozpůlit Kanadu. Tajně se schází s Trumpovými lidmi

Vztahy mezi Spojenými státy a Kanadou čelí dalšímu vážnému testu, který tentokrát nepramení z přímých hrozeb Donalda Trumpa, ale z aktivit separatistické skupiny v provincii Alberta. Tato skupina, známá jako Alberta Prosperity Project, oficiálně požádala o pomoc Washington při snaze odtrhnout se od zbytku Kanady. Podle zpráv se lídři hnutí již několikrát tajně sešli s představiteli amerického ministerstva zahraničí, aby projednali možnosti podpory pro nezávislou Albertu.

před 11 hodinami

Pete Hegseth

USA zazdí další summit NATO. Po Rubiovi na něj nepojede ani Hegseth

Vztahy mezi Spojenými státy a Severoatlantickou aliancí procházejí dalším zatěžkávacím testem. Americký ministr obrany Pete Hegseth se podle diplomatických zdrojů nezúčastní nadcházejícího únorového setkání ministrů obrany NATO v Bruselu. Tato zpráva vyvolává značné znepokojení mezi evropskými spojenci, neboť jde již o druhý případ v krátké době, kdy se klíčový člen kabinetu prezidenta Donalda Trumpa vyhne oficiálnímu jednání aliance.

před 12 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin slíbil, že nebude týden útočit na ukrajinská města, tvrdí Trump. Kreml o tom mlčí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že ruský vůdce Vladimir Putin souhlasil s týdenním přerušením útoků na ukrajinské hlavní město Kyjev a další obydlené oblasti. Důvodem pro tento nečekaný krok mají být extrémně nízké teploty, které v současné době region sužují. Podle Trumpových slov Putin na jeho osobní žádost slíbil, že po dobu jednoho týdne nebude ruská armáda ostřelovat města ani obce.

před 13 hodinami

včera

včera

Markéta Davidová

Český biatlonový tým počítá pro olympiádu i s Markétou Davidovou

Poté, co si biatlonistka Markéta Davidová dala zdravotní pauzu a nezúčastnila se o posledním víkendu domácího podniku Světového poháru v Novém Městě na Moravě, by se měla opět připojit k biatlonovému týmu a začít s ním trénovat na blížící se zimní olympijské hry, které v Miláně a Cortině d´Ampezzo začínají již v pátek 6. února. 

včera

Podle očekávání. Ovčáček se stal členem jedné z mediálních rad

Bývalý mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček hlásí návrat do veřejných funkcí. Poslanci jej ve středu zvolili členem Rady ČTK, někdejší spolupracovník Miloše Zemana byl kandidátem vládního hnutí ANO. Úspěch Ovčáčka ve volbě se tak dal předpokládat. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy