Skončilo 2. kolo jednání o brexitu, rozpory v klíčových bodech přetrvávají

Brusel - Do příštího kola jednání o brexitu na konci srpna chce vyjednavač EU Michel Barnier od britské strany materiály vyjasňující její postoj v klíčových sporných otázkách, které ukázalo dnes skončené druhé kolo rozhovorů. Britský vyjednavač David Davis upozornil, že ve sporných bodech bude potřeba pružnosti obou stran.

Různé pohledy mají týmy EU a Londýna hlavně na roli Soudního dvora EU při zajišťování práv občanů unie v Británii a na podobu finančního vyrovnání. Spor o garanci práv unijních občanů v Británii označil Barnier před novináři za "fundamentální", strany se ale liší také v pohledu na budoucí práva rodinných příslušníků a některé další oblasti.

Zatímco EU chce, aby právní jistoty dávala občanům unie už samotná smlouva o britském odchodu, Londýn hodlá tyto věci zakotvit do britského práva. Podle Barniera to není politická, ale právní otázka, protože každý odkaz na evropské právo implikuje dohled unijního soudu.

"Evropská unie si přeje dosáhnout s Londýnem dohody o spořádaném odchodu země z bloku, k tomu je ale třeba také vypořádat vzájemné účty," řekl Barnier. "Jsme země, která uznává svou mezinárodní odpovědnost a práva. A budeme v tom pokračovat také v budoucnosti," uvedl Davis.

Unijní vyjednavač Barnier připomněl, že už minulý týden britská vláda uznala, že závazky vůči EU má a je třeba je vyrovnat. Na základě takového postoje je podle něj možné začít rychle diskutovat o tom, které přesně závazky to jsou. Unie tento týden podle Barniera nabídla partnerům svou detailní právní analýzu britských závazků.

Vyjasnění britského postoje k této věci je podle Barniera pro unijní strany nezbytné pro další jednání a pro dosažení pokroku v otázce finančního vyrovnání. Bez ní se nemohou pohnout rozhovory o jiných tématech.

Týmy v otázce finančního vyrovnání nebudou mluvit o konkrétních částkách, ale spíše o způsobu, jak se konečné hodnoty dopočítat. V médiích se nejčastěji objevují odhady mezi 60 až 100 miliardami eur (1,6 až 2,7 bilionu Kč). Jde o závazky, které na sebe Británie vzala jako člen EU jak vzhledem k unijnímu rozpočtu, tak vůči různým unijním mimorozpočtovým fondům a programům.

Třetí klíčovou věcí pro nynější první fázi brexitových jednání je diskuse o budoucí podobě uspořádání na hranici mezi Severním Irskem a Irskou republikou. Politické diskusi o tomto tématu se věnují přímo Davisovi a Barnierovi zástupci.

Související

Brexit

Život se Britům po brexitu zhoršil, chtějí se vrátit do Unie. Co si o tom myslí obyvatelé EU?

Dvě třetiny občanů Evropské unie by podpořily návrat Velké Británie do tohoto bloku. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který realizoval thinktank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) v 15 zemích. Podle těchto dat považuje 66 % respondentů opětovné členství Spojeného království za velmi dobrý, dobrý nebo neutrální nápad. Podpora se pohybovala od nejnižších hodnot v Bulharsku (56 %), Francii a Itálii (59 %) až po nejvyšší v Nizozemsku a Dánsku (75 %). Bližší vztahy mezi EU a Británií schvaluje také většina voličů krajně pravicových a unijních kritických stran, jako je polská Konfederace (71 %), německá AfD (58 %) či francouzské Národní sdružení (58 %).

Více souvisejících

Brexit EU (Evropská unie) Michel Barnier David Davis (ministr pro brexit) Velká Británie

Aktuálně se děje

před 19 minutami

před 1 hodinou

Německá policie, ilustrační foto

Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých

V dolnosaském městě Stade došlo v pondělí kolem poledne ke tragické střelbě, která si vyžádala pět lidských životů. K incidentu došlo v hanzovním městě, které má bezmála padesát tisíc obyvatel. Na místo okamžitě vyrazilo velké množství policistů a záchranářů. 

před 1 hodinou

Dovoz a vývoz zboží

Konec levných zásilek z Číny. EU zavádí bič na Temu a Shein

Evropská komise se rozhodla zakročit proti masivnímu přílivu levného zboží z Číny a schválila zavedení celního poplatku ve výši 3 eur na malé zásilky. Opatření, které začne platit již od této středy, ruší dosavadní osvobození od cla pro balíčky s hodnotou do 150 eur. 

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové

Evropu se po první vlně extrémních veder chystá zasáhnout druhá, podstatně rozsáhlejší a vytrvalejší horká vzdušná masa, takzvaná teplotní kupole. Zatímco první vlna na konci června byla sice velmi agresivní, ale relativně krátká, nová meteorologická data a dlouhodobé modely globálních předpovědních center ECMWF a GFS naznačují pro začátek července mnohem horší scénář. Nad západní Evropou se totiž podle těchto výstupů formuje atmosférická blokáda typu Omega, která by mohla vysoký tlak nad kontinentem doslova uzamknout. Tento systém pak bude fungovat jako obří tepelné víko a uvězní horký vzduch nad evropským územím po dobu nejméně šesti až devíti dnů.

před 2 hodinami

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné

Pařížské márnice čelí kritickému nedostatku kapacit poté, co Francii v uplynulém týdnu zasáhla ničivá vlna veder. Podle předběžných odhadů národního úřadu pro veřejné zdraví Public Health France vzrostla úmrtnost v zemi během pouhých tří nejteplejších dnů o více než 1 000 případů, přičemž experti toto číslo označují za velmi střízlivý odhad, který po zpracování všech úmrtních listů ještě výrazně stoupne.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Vladimír Putin

Putin kvůli "katastrofálnímu nedostatku lidských zdrojů" odmítl ukrajinský návrh na omezení úderů

Ruský prezident Vladimir Putin odmítl údajný ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl sloužit jako krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro ruskou státní televizi Putin prohlásil, že Moskva bude i nadále pokračovat ve své ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony. Iniciativu Kyjeva označil za pouhý pokus o zmírnění tlaku na ukrajinské jednotky podél 1 250 kilometrů dlouhé frontové linie. Ruský vůdce zdůraznil, že záchrana kyjevského režimu rozhodně není součástí ruských plánů.

před 4 hodinami

Hormuzský průliv

USA a Írán se stáhnou z Hormuzského průlivu. Nechtějí situaci eskalovat

Spojené státy a Írán se po vzájemné výměně střeleckých úderů v oblasti Hormuzského průlivu pro tuto chvíli stáhnou a nebudou situaci dále vojensky vyhrocovat. Podle vyjádření představitelů administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zůstávají technické rozhovory s Teheránem i nadále na dobré cestě.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Letní počasí

WHO: Současná vlna veder si v Evropě vyžádala přes 1300 mrtvých

Evropou se prohnala bezprecedentní vlna veder, která si podle šéfa Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse vyžádala od jednadvacátého června již více než 1 300 nadbytečných úmrtí. Extrémní teploty doprovázené takzvaným efektem tepelné kopule se o víkendu přesouvaly dále na východ kontinentu a na mnoha místech přepisovaly historické tabulky.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Letní počasí

Předpověď počasí na celý týden. Změna bude patrná

V Česku začíná nový týden, v jehož úvodu ještě bude pokračovat tropická epizoda. Nejdéle má být vedro na východě republiky. Očekává se nicméně ochlazení a návrat teplot k letnímu normálu. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

Patrik Schick

Reprezentace se po vyřazení z MS sype jak domeček z karet. Končí Schick i Holeš

Neúspěch českého mužstva na letošním fotbalovém mistrovství světa, kdy po nevýrazných výkonech skončilo s jedním bodem na posledním místě své skupiny, si vybírá první oběti. Ovšem z řad, ze kterých bychom to příliš nečekali. Krátce po vyřazení z MS totiž konec své reprezentační kariéry poněkud nečekaně oznámila jedna z největší opor české reprezentace, útočník Patrik Schick. Den poté ho následoval další reprezentant, když konec v národním týmu potvrdil i obránce Tomáš Holeš.

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

Chuchelská bitka. Před 145 lety se v Praze poprali studenti

Bylo úterý 28. června roku 1881, když poklidnou studentskou slavnost narušila rvačka, pro níž se později ujalo označení Chuchelská bitka. K čemu a proč tehdy došlo?

Zdroj: Lucie Žáková

Další zprávy