Život v chudobě negativně ovlivňuje lidský mozek. nejvíce se projevuje na dětech

„Můžeme s jistotou říci, že peníze samy o sobě hrají velkou roli a je třeba je vzít v úvahu, pokud chceme zlepšit výsledky dětí," cituje spoluautora studie Kerrise Coopera deník The Guardian. „Často se zaměřujeme na mezery ve škole – ale důkazy ukazují, že peníze ovlivňují nejen dětské kognitivní výsledky, ale také způsobují rozdíl v jejich fyzickém zdraví a v rozvoji jejich sociálních schopností a chování.“

Za posledních 30 let bylo v osmi zemích na toto téma provedeno celkem 61 studií. Podle 35 z nich měly vyšší příjmy domácností pozitivní vliv na celou řadu věcí. Děti vyrůstající v chudých rodinách se pak své počáteční socioekonomické zátěže nezbaví ani v budoucnosti. Velkou roli v tom mohou hrát faktory jako možnosti vzdělávání a vybavení, které mají děti k dispozici. Jedna americká studie zveřejněná v loňském roce také ukazuje, že vyšší příjem snižuje pravděpodobnost zneužívání nebo zanedbávání dětí.

The Guardian také poukazuje na práci neurologů z University of Pennsylvania, kteří provedli celou řadu testů zaměřujících se na kognitivní schopnosti, které jsou spojeny s určitou oblastí mozku. Podle vědců existuje stále více důkazů, že vyrůstání v chudobě snižuje fyzický vývoj mozku dítěte.

Testy mimo jiné měřily vývoj jazyka a výkonné fungování - soubor duševních procesů zodpovědných za pracovní paměť, uvažování a sebeovládání. Ukázalo se, že děti z nízkopříjmových rodin vykazovaly mírně až výrazně horší výsledky než jejich vrstevníci ze středních a vyšších vrstev.

Součástí studie bylo také provedení magnetické rezonance 283 dětí. Snímky ukázaly, že ty z chudších a méně vzdělaných rodin mají tendenci mít tenčí subregiony prefrontální kůry, tedy té části mozku, která je spojena s výkonným fungováním. To by mohlo vysvětlit horší akademické výsledky a dokonce i nižší IQ. V další studii stejní vědci testovali dalších 1099 dětí a mladých lidí a zjistili, že mozky lidí s vyšším rodinným příjmem a větší rodičovskou výchovou mají větší plochu mozku než jejich chudší a méně vzdělaní vrstevníci. Nejsilnější korelace se objevila v oblastech mozku spojených s jazykovým a výkonným fungováním.

Údaje navíc ukazují, že malé přírůstky rodinných příjmů měly mnohem větší dopad na mozky nejchudších dětí než podobné zvýšení na bohatší děti. A údaje společnosti Noble také naznačují, že když rodina klesne pod určitou základní úroveň příjmu, mozkový růst klesá.

O několik měsíců později byla realizována další rozsáhlá studie, na které se podílel Seth Pollak, dětský psycholog z Wisconsinské univerzity v Madisonu. Ta prokázala silné vazby mezi příjmem domácnosti a objemem šedé hmoty v čelním laloku, temporálním laloku a hipokampu, který je součástí velkého mozku. Děti z nízkopříjmových domácností měly o 8 až 10 procent méně šedé hmoty.