Portugalka uspěla, sex je důležitý i po padesátce, rozhodl soud

Štrasburk/Lisabon - Padesátiletou Portugalku Marii Moraisovou připravil chirurgický zákrok v roce 1995 o možnost mít pohlavní styk. Podle portugalských soudů však již byla "ve věku, kdy sex není tak důležitý, jako dříve". Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku si myslí něco jiného.

Maria Moraisová musela být před dvaceti lety operována kvůli pohlavnímu onemocnění - zánětu Bartholiniho žlázy. Doktoři lisabonské nemocnice však při zákroku poškodili jeden z nervů a ženě po něm zůstaly těžké bolesti a deprese, nemohla mít pohlavní styk a chodila jen s obtížemi.

V roce 2013 jí soud přiznal odškodné 96.000 eur (2,5 milionu korun), odvolací soud však o rok později tuto částku snížil o třetinu. Panel soudců složený ze dvou mužů a jedné ženy, jimž bylo všem přes 50 let, to odůvodnil tím, že sex už pro Marii není tak důležitý. Rozhodnutí vyvolalo v Portugalsku pobouřené ohlasy, jedna poslankyně jej tehdy označila za "právnictví Talibanu".

Moraisová se poté obrátila na Evropský soud pro lidská práva (ECHR), a ten poměrem pěti hlasů ku dvěma rozhodl v její prospěch. Portugalští soudci se podle něj dopustili sexuální diskriminace a předpojatosti, když například uvedli, že Moraisová "už se nejspíš musí starat pouze o svého manžela".

"V tomto případě nejde ani tak o věk nebo sex jako takový, nýbrž o předpoklad, že sexualita pro 50letou ženu a matku dvou dětí není tak důležitá jako pro někoho mladšího," říká rozsudek, který ECHR zveřejnil toto úterý. Štrasburský soud nařídil Portugalsku vyplatit nyní 72leté Moraisové 3250 eur (85.000 korun) odškodného a dalších 2460 eur (64.000 korun) za soudní výlohy. 

Vítor Ribeiro, právník ženy, verdikt ECHR uvítal. "Je to mezinárodní uznání jedné osobní křivdy," řekl deníku The New York Times. "Ona je velmi fyzicky oslabenou ženou a má pocit, že nespravedlnost, kterou utrpěla v Portugalsku, byla zmírněna," řekl Ribeiro.

Související

První antikoncepční pilulka způsobila před 60 lety revoluci

První antikoncepční pilulka způsobila před 60 lety revoluci

Antikoncepce v různých podobách je stará jako lidstvo samo. Listy akácií, vymačkaný citron, hovězí žluč či dokonce krokodýlí trus už před mnoha sty lety používaly ženy, aby zabránily svému početí. Až začátkem 20. století se zrodila myšlenka podáním hormonů ošálit tělo ženy a zastavit tak její ovulaci. Před 60 lety, 11. května 1960, byl pak v USA schválen k prodeji první hormonální antikoncepční preparát Enovid.

Více souvisejících

sex portugalsko Soud pro lidská práva Štrasburk

Aktuálně se děje

před 50 minutami

Kaja Kallasová

Neřeší Ukrajinu, Írán ani Trumpa. Státy EU se bouří proti Kallasové

Francie, Německo a další členské státy Evropské unie intenzivně diskutují o zásadní reformě, či dokonce rozpuštění patnáct let staré Evropské služby pro vnější činnost (EEAS). Cílem plánovaných změn je zefektivnit reakci bloku na současné geopolitické krize. Podle informací deníku Financial Times zvažují unijní metropole omezení pravomocí šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové a přesun funkcí tohoto úřadu, disponujícího ročním rozpočtem ve výši jedné miliardy eur, zpět pod Evropskou komisi a jednotlivé členské státy.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Hormuzský průliv

Írán oznámil uzavření Hormuzského průlivu. Útoky USA zlikvidovaly příměří, tvrdí

Útoky Spojených států z posledních hodin podle íránského ministerstva zahraničí prakticky zlikvidovaly platnost dosavadního příměří. Teherán označil americké vojenské akce za nezákonné a kriminální, přičemž zdůraznil, že vedle zjevného porušení Charty OSN a základních pravidel mezinárodního práva ohledně národní suverenity tyto údery učinily dohodu o příměří z 8. dubna fakticky bezvýznamnou. 

před 3 hodinami

Elon Musk

Musk podnítil nepokoje v Belfastu. Odhalil slabinu sociálních sítí

Násilné nepokoje v Belfastu a dalších britských městech ukázaly rostoucí vliv sociálních sítí, s jejichž pomocí krajně pravicoví aktéři prosazují protipřistěhovaleckou agendu. Rozbuškou pro vlnu neklidu se stal pondělní útok nožem v Belfastu, ze kterého byl obviněn súdánský žadatel o azyl, jenž do Spojeného království dorazil v roce 2023. Incidentu okamžitě využili radikální aktivisté k mobilizaci svých stoupenců. Následující večer provázely pouliční střety, zapalování aut, domů i autobusů a také rasově motivované útoky na majetek, včetně napadení provozovny tureckého holičství.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

V Severním Irsku vypukly násilné protiimigrační protesty

Policie v Severním Irsku nasadila proti demonstrantům vodní děla

Policie v Severním Irsku nasadila vodní děla proti výtržníkům během druhé noci protiimigračních protestů. U kruhového objezdu Sandyknowes poblíž Newtownabbey, severně od Belfastu, tak rozehnala dav přibližně tří set lidí, kteří zapálili nákladní vůz a házeli cihly a zápalné lahve. Nepokoje byly hlášeny také z měst Derry a Coleraine, celkově však byly výtržnosti mírnější než v úterý, kdy davy útočily na etnické menšiny v reakci na pondělní útok nožem v severním Belfastu, který si vyžádal jednoho těžce zraněného muže.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

včera

Aleš Svoboda

Česká cesta do vesmíru míří k úspěchu. Svoboda by mohl letět na ISS

Premiér Andrej Babiš se společně s prvním místopředsedou vlády a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem, ministrem školství, mládeže a tělovýchovy Robertem Plagou a ministrem obrany Jaromírem Zůnou v pondělí v pražském Planetáriu zúčastnil tiskové konference k národnímu projektu Česká cesta do vesmíru. Konference představila aktuální kroky směřující k realizaci historicky první samostatné mise České republiky na Mezinárodní kosmickou stanici (ISS).

včera

včera

včera

včera

Zdena Mašínová

Zemřela Zdena Mašínová

Česko zasáhla ve středu odpoledne velmi smutná zpráva. Ve věku 92 let zemřela Zdena Mašínová, dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra kontroverzně vnímaných bratří Mašínů. O úmrtí Mašínové informoval historik Petr Blažek. 

včera

včera

včera

včera

včera

Maďarsko už problémy nedělá. Mezi EU a Ukrajinou přesto roste napětí

Mezi Evropskou unií a Ukrajinou roste napětí ohledně rychlosti přístupových rozhovorů. Zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj by chtěl ještě před koncem letošního léta otevřít několik vyjednávacích skupin, takzvaných klastrů, členské státy ani Evropská komise k tomu zatím neprojevily ochotu. V Kyjevě proto panují obavy, že se celý proces po počátečním posunu výrazně zpomalí, nebo dokonce ocitne na vedlejší koleji, jako se to již stalo v případě jiných kandidátských zemí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy