Je EU pokrytecká a snaží se snížit dopad protiruských sankcí na Evropu?

Bruselu se moc nelíbí uvalení posledních amerických sankcí na Putinovo Rusko a v zákulisí už mluví o utlumení jejich vlivu na Evropu, píše server Politico. Prezident Evropské komise Jean-Claude Juncker ve středu varoval, že EU je připravena "jednat rychle" a v řádu "několika dní", pokud navrhovaný balíček sankcí proti Rusku, který projednává Kongres, poškodí energetickou bezpečnost Unie. "America first" prý nesmí znamenat, že zájmy Evropy budou až na posledním místě. 

Momentálně je sankční balíček mnohem mírnější, než měl původně být. Mohou za to lobbisté EU, kteří na poslední chvíli přes Kongres prosadili četné pozměňovací návrhy. "Během uplynulých pěti týdnů jsme byli v úzkém kontaktu s delegací EU ve Washingtonu a na velvyslanectví," uvedl demokratický pracovník Senátu s podmínkou anonymity.

"Je nezbytně nutné, že stojíme bok po boku s našimi evropskými spojenci v potírání ruské agrese," pronesl Ed Royce, předseda sněmovní komise pro zahraniční věci z řad republikánů. "To je důvod, proč jsme v senátním dvoustranném vyjednávání prosadili významné změny, které povedou ke zlepšení transatlantické spolupráce," uvedl. 

Sněmovna schválila návrh sankcí 419 hlasy, balíček zahrnuje také sankce namířené na Írán a Severní Koreu. 

"Děláme hodně pod radarem, protože jsme se chtěli vyhnout tomu, abychom s USA nebyli rozděleni v otázce sankcí," řekl úředník Evropské komise. Komise se rozhodla tuto aktivitu lobbingu zveřejnit, protože "nyní byl tlak příliš vysoký ... nevyhovoval nám rozsah navrhovaných opatření," řekl úředník.

Nyní musí balíček i s pozměňovacími návrhy, které prosadili Evropané, projít americkým Senátem. Bílý dům balíček nekomentoval. Návrh zákona o sankcích by cílil zejména na ruské energetické, finanční, železniční, lodní a těžařské odvětí. Právě energetická oblast znepokojuje Komisi nejvíc. Sankce by totiž mohly způsobit hospodářskou ránu společnostem EU, které se podílejí na ruských energetických cestách a na vývozu energie, ale také partnerům, které spolupracují s ruskými společnostmi na energetických projektech. 

Původní nezměněná verze by si přitom posvítila i na společnosti, které s evropskými firmami spolupracují jen okrajově. TO by ohrozilo projekty, které vnímá Unie jako klíčové. Jedná se zejména o ázerbajdžánská plynová pole, stejně tak jako o ta egyptská. Tam je účast ruských společností od 10 do 30 procent. Nový návrh, který významně ovlivnili evropští lobbisté počítá s dopadem sankcí jen na ty ruské společnosti, které disponují více jak 33procentním podílem v projektech. 

Vyjednávání mezi republikány a demokraty měly za výsledek dvě klíčové změny, které reagovaly na obavy Evropské komise spojené s projekty na plynovody. Sankce se nesmí dotknout společností, které se podílejí na vybudování ropovodu, který povede z Kazachstánu do Evropy. Stejně tak sankce nesmí ovlivnit německý přístup k zemnímu plynu z Ruska. 

"Němci zasahovali v Kapitolu skutečně hodně," prozradil unijní úředník pro server. Většina jejich námitek byla reflektována. Následně se ozvala Komise, která se obává o své energeticko-bezpečnostní zájmy. I přes zmírnění zákona mohou sankce dopadnout na spoustu projektů a společností. 

Ovlivněny mohou být plynovody Nord Stream 1, které dodávají plyn z Ruska do Německa, plánovaný baltský terminál pro dovoz zkapalněného zemního plynu, pro který společnost Shell v červnu souhlasila se založením společného projektu se společností Gazprom; A potrubí pro vývoz plynu Blue Stream do Turecka, kde má italská ropná společnost Eni 50 procent akcií. Vliv může dopadnout i na plynovod  Nord Stream 2.