Polsko prožívá revoluci: Je ze středoevropského tygra "černá ovce" EU?

Novinář Jaroslaw Kurski, který posledních deset let fakticky řídí nejvýznamnější polský deník Gazeta Wyborcza, nešetřil v rozhovoru s ČTK kritikou na adresu vládců země, kteří po příchodu k moci rozpoutali hotovou revoluci, na jejímž konci chmurně čeká odchod země z unijního společenství.

"K moci se dostala vůdcovská, a ne demokratická strana. Nejsou to demokraté, nad demokracii stavějí stát. Považují demokracii za pomalou a neefektivní, zatímco moc v rukou jediného člověka je prý onou efektivností," míní o vládě konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS), vedené někdejším premiérem Jaroslawem Kaczyńským.

Ona "národní revoluce" má podle Kurského dvě složky: sociální v podobě cynického uplácení voličů miliardami v přídavcích na děti, v dřívějších důchodech, v dotacích do ztrátových dolů, do budování pečovatelského státu, který se stará o obyvatele od kolébky do hrobu. A druhým prvkem je zvyšování národní hrdosti. "My Poláci, na které evropské elity dosud hleděly spatra, už nejsme na kolenou, ale jsme středoevropskou velmocí," parafrázuje Kurski prohlášení polských vůdců a poznamenává, že podobně funguje i Donald Trump a také Vladimir Putin.

A revoluci provází výměna elit: v ekonomice, ve státních službách, tajných službách, v soudech, v médiích. "Vytváří se tu nová nomenklatura, skupina lidí, kteří mají z této změny prospěch," říká.

V demokracii dochází dříve či později ke střídání u moci, ale Kurski pochybuje, že to platí i pro současné Polsko. PiS je podle něj vůdcovská strana, která se vzdáním se moci "v podstatě nepočítá". V pozadí útoku na nejvyšší soud je přece i kontrola nad rozhodováním, zda volby byly či nebyly platné.

Volební vítězství PiS v roce 2015 bylo podle něj příliš malé na tak revoluční změny, na rozdíl od Maďarska, kde premiér Viktor Orbán získal ústavní většinu: "PiS tento mandát nemá, ale fakticky mění ústavu obyčejnými zákony. To ústavě odporuje - a ústavě a zásadě dělby moci odporovalo i mnoho ustanovení v posledním zákonu o nejvyšším soudu."

"Je to atentát na demokracii. Pod pláštíkem, že byli demokraticky zvoleni, uplatňují diktaturu většiny, aniž by respektovali práva menšiny. To je zločin proti ústavě," zdůrazňuje.

Dá se dění v Polsku vysvětlovat jako recidiva místní formy mečiarismu, jako odveta "poražených" z reforem po roce 1989 nad dosavadními "vítězi"?

"Zcela určitě přestává hrát roli generace, která zažila komunismus a byla náramně spokojená, že jsme dosáhli nezávislosti a že máme normální tržní hospodářství," míní Kurski. Mladší ročníky už nesrovnávají současnost a své postavení s tím, co bylo, ale s tím, co vidí za západní hranicí, a tak "je nesmírně snadné vypustit démony populismu a hlásat, že tu máme nespravedlivou společnost s elitami zbohatlými na účet obyčejných lidí".

Ale za tímto počínáním PiS vidí hlavně vypočítavost; strana, která při prvním příchodu k moci v letech 2005 až 2007 vládla s "ultraliberálním" programem, teď zemi přeměňuje v jakýsi "státně stranický konglomerát".

Zůstane takové Polsko v Evropské unii, anebo je polský exit za dveřmi?

Kurski podezírá, že PiS coby "hluboce protievropská strana, nesdílející evropské hodnoty", setrvá v EU jen do doby, dokud bude Polsko z unie více dostávat než dávat - v té chvíli "nelítostně odejde".

"Dnešní Polsko je nepředvídatelné. Představuje si, že je vůdcem celé střední a východní Evropy, jakkoli mám pochyby, zda si to jiné země přejí," míní novinář. "Nelžeme si: jako region představujeme nějakou sílu jen v EU a EU jedině jako celek má nějakou sílu ve světě. Naší nejvyšší prioritou by tedy měla být spolupráce v EU. Ale pro politiky je snazší zahrávat si s nacionalismem a populismem, aby získali další mandát u moci. To je strašlivě krátkozraké," varuje.

Nynější vývoj v srdci Evropy, provázeným vzestupem populismu a "národního sobectví" i za migrační krize, představuje podle Kurského "hořkou lekci", za kterou ještě přijde Polsku i dalším zemím účet. Jak připomíná, před rokem 2004 skeptici odrazovali před rozšířením EU o nezralé demokracie a partnery, na které se nelze spolehnout. "Ale naši politici, jako byl Václav Havel, Bronislaw Geremek či Tadeusz Mazowiecki, vytvořili iluzi, že jsme zeměmi zodpovědných intelektuálů prahnoucích po svobodě a s demokratickým cítěním. Ukázalo se, že pravda je brutálnější: navrch získali populisté," říká.

Nynější rozdělení Polska na dva nesmiřitelné tábory se Kurského dotýká i osobně: jeho mladší bratr Jacek stojí v čele provládní Polské televize, sám se svého času označil za "bulteriéra" Kaczyńského. "Nejsme v tom sami, toto rozdělení postihlo mnoho rodin," říká. "Nejsmutnější na tom je, že to má všechny črty trvalého rozkolu. I kdyby se politické okolnosti změnily, toto rozdělení stále bude toxické a destruktivní na dlouhé roky."

"Nejsou horší války než války občanské - a my jsme na prahu studené občanské války. Je to obrovský problém i obrovská spoluvina katolické církve, ke které se hlásí 96 procent Poláků. Církev by měla přirozeně všechny spojovat, usmiřovat, sbližovat. Ale církev se stala oporou režimu a stále více mi připomíná pravoslavnou církev za Vladimira Putina," uzavřel Jaroslaw Kurski.