Dozorce z Osvětimi Gröning může nastoupit trest, je mu 96 let

Hannover - Dozorce z Osvětimi Oskar Gröning může nastoupit výkon trestu, je k tomu i ve svých 96 letech způsobilý. Domnívá se tak státní zastupitelství v Hannoveru, které odmítlo žádost obhajoby o odklad nástupu trestu.

"Žádost obhajoby o odklad trestu jsme odmítli," sdělila dnes mluvčí hannoverského státního zastupitelství Kathrin Söfkerová. Gröningův obhájce chce dál usilovat o to, aby jeho mandant, odsouzený předloni na čtyři roky do vězení, za mříže nemusel.

Gröninga v červenci 2015 pravomocně odsoudil zemský soud v Lüneburgu za napomáhání k vraždám nejméně 300.000 Židů, kteří zemřeli v Osvětimi v plynových komorách v období mezi květnem a červencem 1944. Bývalý dobrovolník jednotek Waffen-SS se přiznal k tomu, že odklízel a evidoval zavazadla deportovaných vězňů a počítal jejich peníze. Média ho proto označují za osvětimského účetního.

Gröning se tak neúčastnil přímo násilností, ale podle německé justice svou prací podporoval systematické vyvražďování, což podle dnešního výkladu práva v Německu stačí k trestní odpovědnosti.

V Německu se v současnosti konají zřejmě poslední soudní procesy, v nichž se ze svých činů zodpovídají členové personálu nacistických vyhlazovacích táborů. Loni začal proces s bývalým zdravotníkem z Osvětimi Hubertem Zafkem, také šestadevadesátiletým, který je obviněn z 3681 případů napomáhání k vraždě tím, že se podílel na vpouštění smrtícího plynu do plynových komor.

Související

Více souvisejících

Oskar Gröning (dozorce z Osvětimi) Německo Osvětim

Aktuálně se děje

před 17 minutami

před 1 hodinou

před 8 hodinami

raketový systém Patriot

Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot

Španělsko pošle na Ukrajinu rakety Patriot. Na videokonferenci mezinárodní Kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny to dnes oznámila španělská ministryně obrany Margarita Roblesová. Informoval španělsky list El País v reakci na tlak spojenců z EU a NATO.

včera

včera

Vinice, ilustrační fotografie.

Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy

Rekordní mrazy, které minulý a tento týden udeřily v České republice, ničivě zasáhly tuzemské vinohrady. V Čechách je dopad naprosto fatální, škody tam dosahují 95 procent. Na Moravě se pohybují minimálně na úrovni 23% snížení výnosu. Aktuální průzkum mezi vinaři vyčíslil celkové škody napáchané na letošní úrodě na více než 2 miliardy korun. Vinaři ale varují, že měnící se klima není jediným problémem domácího vinařství, a žádají aktivnější přístup k jejich řešení ze strany ministerstva. 

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

včera

včera

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

včera

včera

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy