Přistěhovalci jsou finančním i kulturním přínosem, zní z Velké Británie

Agresivní hon na cizince

Striktní hraniční režim může zabrzdit denní příliv lidí, ale rovněž přispívá ke kultuře izolace, která odrazuje cizince od ochoty do země přicházet, poukazuje The Guardian. S nadsázkou tvrdí, že efektivnější cestou je ekonomický propad, jelikož přistěhovalectví do Velké Británie rostlo během hospodářského boomu na přelomu tisíciletí, během recese po finanční krizi pokleslo, aby se opět zvýšilo během ekonomického zotavení, kdy si Spojené království vedlo lépe než stagnující eurozóna.      

Podle posledních čísel britského centrálního statistického úřadu dosáhlo přistěhovalectví do země nejnižší úrovně za poslední tři roky - rozdíl mezi počtem příchozích osob a těch, kdo se z Británie odstěhovali, činil v březnu 246 tisíc, což znamená meziroční pokles o 81 tisíc, konstatuje známý deník. Dodává, že tento propad může mít mnoho příčin, ale zřejmě není náhoda, že koresponduje s obdobím, kdy výkon britské ekonomiky ve srovnání s jejími kontinentálními sousedy pokulhává.  

"Mnohem konkrétnějším dopadem je odchod občanů zemí EU podněcovaný nejistotou ohledně jejich statutu po brexitu," vysvětluje The Guardian. Připomíná, že pocit vysoké míry přistěhovalectví byl hlavním motivem, proč miliony Britů hlasovaly pro opuštění Unie, a tudíž migrační "brexodus" lze brát jako známku, že vůle britských voličů se naplňuje.

Je však těžké oslavovat důkaz, že Británie zřejmě vyhání pracovníky, kteří její ekonomice přinášeli své cenné schopnosti a zemi také finančně i kulturně obohacovali, deklaruje liberální server. Podotýká, že mnoho zastánců brexitu je háklivých vůči tvrzení, že jejich projekt se stává synonymem agresivního, nerozlišujícího honu na snížení počtu cizinců ve Spojeném království, avšak kupříkladu Theresa Mayová přijala tuto agendu dlouho předtím, než odchod z EU podpořila.       

Jako ministryně vnitra Mayová usilovala o snížení ročního migračního přírůstku pod 100 tisíc a za tímto cílem se hnala navzdory tomu, že její vládní kolegové poukazovali na jeho nepraktičnost, uvádí The Guardian. Doplňuje, že současná premiérka zarputila prosazovala agresivní administrativní opatření, která občas vypadala nehumánně a vycházela z principu "nejdřív deportuj, pak se ptej".   

Instinkt, nikoliv fakta

"Brexit rychle ukazuje, o kolik je jednoduší říci, že přistěhovalectví musí poklesnout, než říci, kteří přistěhovalci nejsou vítáni," pokračuje editorial. Poukazuje, že britské veřejné zdravotnictví je závislé na zahraničních sestrách, zemědělství potřebuje sezónní pracovníky a britské univerzity prosperují díky poskytování prvotřídního vzdělání studentům ze zámoří.

Britská vládní politika je tak podle prestižního deníku vedena čistým klamem. Úřady například operují s předpokladem, že na 100 tisíc studentů každoročně překročí platnost svých víz, avšak poslední kontroly dat z hraničních kontrol ukázaly, že jich ve skutečnosti není ani 5 tisíc, zdůrazňuje The Guardian.

Ministryně vnitra Amber Ruddová nyní žádá vládní poradní výbor pro migraci, aby prověřil roli, kterou mezinárodní studenti hrají v britské ekonomice, konstatuje editorial s tím, že jde o pochmurný důkaz absence takového prověřování v minulosti. Jde tak o demonstraci toho, jak moc Mayová trvá na tom, aby do jejího migračního cíle byli zahrnuti i studenti a tento cíl je sám o sobě jejím vnitřním politickým impulzem, nikoliv neemotivním posouzením faktů, kritizuje známý server.      

"Možná (Mayová) věří, stejně jako v minulosti upřímně prohlašoval Nigel Farage, že rána ekonomice je přijatelnou cenou za nižší migraci, ale nikdy takový názor veřejně nepronesla," píše The Guardian. Připomíná, že ačkoliv premiérka hovoří o větší kontrole na hranicích po brexitu jako o hlavním cíli, zároveň mlčí o detailech, jak mají vypadat.

Takové kontroly byly slibem, který zvítězil v kampani za brexit, ale jeho naplnění bez ublížení ekonomice je mnohem složitější, než si Mayová troufá přiznat, soudí liberální deník. Dodává, že instinkt, který sledovala jako ministryně vnitra, byl chybnou cestou, ale stále není pozdě na to, aby se naučila prosazovat politiku založenou na faktech.