Slovenská koalice chce investiční výjimku z dluhové brzdy, opozice je proti

Na samotnou změnu ústavního zákona o dluhové brzdě ale koalice dostatek hlasů nemá a opozice již naznačila, že vládu v této otázce nepodpoří. Na základě dnešního usnesení, na jehož schválení postačuje na rozdíl od ústavního zákona jen prostá většina hlasů přítomných poslanců, parlament ve spolupráci s ministerstvem dopravy připraví návrh investiční výjimky ohledně budování a modernizaci přes 1000 kilometrů silnic, stejně jako na modernizaci železniční tratí. Z dřívějších informací vyplývá, že tyto náklady by se nezahrnovaly do státního dluhu.

Podle vládních poslanců nemá země dobudovanou silniční infrastrukturu a peníze z evropských fondů do roku 2020 jsou již rozděleny na různé projekty. Slovenský ministr dopravy Arpád Érsek letos v květnu uvedl, že země nemá zajištěny peníze nutné k výstavbě všech plánovaných dálnic či rychlostních silnic. V případě, že parlament neuvolní pravidla takzvané dluhové brzdy, ministerstvo podle něj zváží jiný model financování infrastrukturních staveb, jako například projekty veřejně-soukromého partnerství. Odborníci upozornili, že stát nemá připravené větší projekty k okamžité realizaci.

„Po dlouhých letech hospodářského růstu a růstu příjmů veřejných financí jsme dospěli do bodu, že nehovoříme o tom, že snížíme dluh, ale vládní poslanci potřebují dluh zvýšit. Když to takto půjde dál, tak se nám rozpadnou veřejné finance. Jediným problémem není pouze nedostatek peněz, ale i to, že se blíží krajské volby. Vládní kandidáti mají problém obhájit své sliby," řekl novinářům poslanec nejsilnější opoziční strany Svoboda a solidarita Eugen Jurzyca.

Nezávislá rozpočtová rada Slovenska, která dohlíží na vývoj státních financí, již dříve uvedla, že vláda bude mít i bez investiční výjimky prostor ke zvýšení výdajů o několik miliard eur, aniž by státní dluh překročil hranici, při které by už kabinetu hrozily přísnější sankce.

Dluhovou brzdu Slovensko aktivovalo v roce 2013, když rok předtím dluh státu překročil hranici 50 procent HDP. Loni zadluženost Slovenska po zohlednění výkonu ekonomiky třetím rokem po sobě klesla, a to na méně než 52 procent hrubého domácího produktu (HDP). Tato úroveň dluhu nepředstavuje pro kabinet vážnější sankce, ministerstvo financí pouze musí předložit zprávu se zdůvodněním hodnoty dluhu a s návrhy na jeho snížení.