Hřebík do rakve EU? Z Británie přišla ostrá slova o smrtelné posteli

NÁZOR - Není to tak dlouho, co se zdálo, že EU přináší spíše pochybnosti než naději, připomíná editorial serveru The Guardian. Liberální britský deník poukazuje, že projekt blížící se svému 60. výročí mnohým připadal, jako by mířil ke smrtelné posteli, nebo alespoň na jednotku intenzivní péče.

Dominový efekt se nekonal

Mnozí očekávali, že eurozóna se zhroutí v důsledku svých chybných pravidel a unáhlených opatření, poukazuje editorial. Dodává, že populistická vlna měla dle předpokladů smést instituce založené na liberální demokracii a sdílené suverenitě, zatímco občané se údajně nevratně otáčeli zády ke klubu, který údajně kombinuje idealismus a neefektivitu.

Rok 2016, v němž byl odhlasován brexit, představoval pro EU pohromu, pokračuje The Guardian. Podotýká, že ještě o rok dříve migrační vlna podle kritiků ukázala Unii jako projekt pro dobré časy, který si ale nedokáže poradit s nečekaným, přičemž již v roce 2014 mimořádně posílily extremistické strany v Evropském parlamentu.

"V jejích nejchmurnějších momentech se o EU říkalo, že šlo o úctyhodný a cenný projekt, ale zřejmě s omezenou životností. Politika strachu se ho chystala poslat na smetiště dějin," píše britský deník. Konstatuje, že dnes již takový fatalistický výklad neplatí - už jen proto, že brexit nespustil žádný dominový efekt a odchod Spojeného království slouží jako každodenní důkaz toho, že ostatní se musí této cesty vyvarovat.

Eurozóna, která má k rozpadu daleko, nyní vykazuje nejrychlejší hospodářský růst od roku 2011, a ačkoliv problém s migrací nezmizel, počty příchozích osob poklesly a zřejmě se podařilo zadržet jeho ničivý dopad na politiku, uvádí prestižní server. Dodává, že populismus již není považován za nepotlačitelnou sílu a ultrapravicové slogany volající po celoevropském "vlasteneckém jaru" v roce 2017 ničeho nedosáhly. Tuto středu předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker oznámil tuto obnovenou sebedůvěru v každoroční zprávě o stavu Unie, přičemž hovořil i o komplexnějším přístupu k cizím firmám s cílem získat podporu evropských občanů pro obchodní dohody, poukazuje The Guardian.     

Ve Francii nicméně čeká proevropského prezidenta Emmanula Macrona ostrý test při prosazení navrhovaných změn pracovního prává, přičemž se očekávají tisíce protestních shromáždění, varuje známý deník. Macron podle něj udělal chybu, když nazval odpůrce svých záměrů "lenochy" a možná ho až příliš uklidňuje roztříštěnost odborů a velká většina, kterou disponuje v parlamentu.

Politické vítězství Merkelové

"Nic nebude bedlivěji sledováno než Německo, kde to vypadá, že Angela Merkelová bude tento měsíc znovu zvolena, což je značný politický výkon s ohledem na to, že po uprchlické krizi v roce 2015 byl její pád označován jako zcela nevyhnutelný," píše editorial. Připouští, že do Spolkového sněmu poprvé pronikne protipřistěhovalecká Alternativa pro Německo, ale rozhodovat budou strany tradiční, podobně jako se populistům nepodařilo chopit se moci či zůstat ve vládních koalicích v Rakousku, Nizozemsku a Finsku.     

Nálada v EU se přinejmenším zlepšuje - jsou představovány plány na hlubší integraci eurozóny, podobně jako v otázkách větší bezpečnostní spolupráce či společného digitálního trhu, roste také důvěra veřejnosti v Unii, konstatuje The Guardian. Přiznává, že nepochybně přetrvávají jisté tense a nejasnosti; populistické vlády Polska a Maďarska například volají do boje s unijními institucemi kvůli jejich požadavkům na dodržování práva a migračním kvótám.

Soudržnost EU v otázce hodnot představuje podle liberálního serveru největší výzvu. Pochybnosti se vznáší nad budoucnosti správy eurozóny, jelikož Francie a Německo hodlají napravit její chyby, zatímco Itálii čekají příští rok volby, přičemž tamní bankovní sektor vzbuzuje obavy, připomíná The Guardian. Doplňuje, že po brexitu bude 80% rozpočtu NATO financováno zeměmi mimo EU, přičemž blížící se ruské vojenské cvičení doslova šponuje nervy.      

"Avšak ti, kdo věřili, že brexit a Donald Trump budou hřebíky do rakve EU, musí (své názory) přehodnotit," kvituje britský server. Optikou kontinentální Evropy je brexit postranní otázkou, která nebyla ani jednou zmíněna v německé televizní předvolební debatě a trumpismus pomohl přesvědčit mnoho Evropanů, že je třeba držet při sobě, nikoliv se štěpit.

Evropa je pod tlakem, ale nezlomila se, deklaruje The Guardian. Míní, že předchozí těžkosti dodaly EU silnější vědomí toho, co je a co naopak není, byť pro Británie je již pozdě, aby si to také uvědomila.

Související

Evropský parlament

Jak urychlit rozšiřování EU? V srdci Unie se rodí nový plán

Evropská komise připravuje plány, které by kandidátským zemím umožnily čerpat ekonomické výhody ještě před jejich oficiálním vstupem do Evropské unie. Tento koncept takzvané postupné integrace má za cíl urychlit proces rozšiřování bloku, aniž by se zároveň snižovaly nároky na samotné přijetí.
Donald Trump

Meloniová je jen špičkou ledovce. Jak Trump přichází o partnery, s nimiž budoval přátelství desítky let?

Evropští nacionalističtí a populističtí lídři, pro které bylo dříve spojenectví s americkým prezidentem Donaldem Trumpem politickým přínosem, podle webu Politico začínají měnit svůj postoj. S blížícími se klíčovými volbami v roce 2027 v Itálii, Francii či Polsku se podpora z USA stává spíše přítěží. Trumpův obraz v Evropě poškodily obchodní války s cly, hrozby vůči Grónsku a válečný konflikt v Íránu, který zapříčinil růst cen energií. Jeho zásahy do evropské politiky tak nyní tamní pravicoví politici vnímají jako riziko, které by mohlo odradit umírněné voliče a rozdělit jejich vlastní voličskou základnu.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Brexit

Aktuálně se děje

před 51 minutami

Ilustrační foto

Evropa zažívá největší vlnu veder v historii. Bez globálního oteplování by nikdy nenastala, zjistili vědci

Vlna veder, která v současné době sužuje západní Evropu, je podle vědců nejintenzivnější a nejrozsáhlejší v historii a její vznik by byl bez klimatické krize způsobené spalováním fosilních paliv prakticky nemožný. Téměř polovina z 850 největších evropských měst navíc zažívá vůbec nejhorší zátěž horkem, což je kombinace extrémních teplot a vysoké vlhkosti vzduchu.

před 1 hodinou

Evropský parlament

Jak urychlit rozšiřování EU? V srdci Unie se rodí nový plán

Evropská komise připravuje plány, které by kandidátským zemím umožnily čerpat ekonomické výhody ještě před jejich oficiálním vstupem do Evropské unie. Tento koncept takzvané postupné integrace má za cíl urychlit proces rozšiřování bloku, aniž by se zároveň snižovaly nároky na samotné přijetí.

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Írán zaútočil na nákladní loď v Hormuzském průlivu

Íránský útok bezpilotním letounem na nákladní loď v Hormuzském průlivu si vynutil pozastavení evakuačních operací Organizace spojených národů, které měly z oblasti dostat uvízlá plavidla a námořníky. K incidentu došlo pouhé hodiny poté, co tamní revoluční gardy varovaly, že bezpečný průjezd bude umožněn pouze přes trasy určené Íránem.

před 3 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Po zemětřesení ve Venezuele jsou už stovky mrtvých a tisíce zraněných. Zpod trosek zní volání o pomoc

Záchranáři prohledávají trosky zřícených budov a snaží se najít přeživší po dvou silných otřesech země, které zasáhly Venezuelu nedaleko hlavního města. Katastrofa si vyžádala nejméně 235 lidských životů a minimálně 4300 osob utrpělo zranění. Zpod trosek v Caracasu i v nedalekém pobřežním městě La Guaira se stále ozývá volání o pomoc. Mnoho lidí přišlo o střechu nad hlavou nebo se bojí vrátit do poškozených domovů, takže nocují přímo na ulici. Obavy z dalšího nárůstu počtu obětí jsou vysoké.

před 4 hodinami

včera

Zuzana Mrázová

Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho

Premiér Andrej Babiš vystoupil na konferenci o obnově poválečné Ukrajiny v severopolském Gdaňsku. Na tuto čtvrteční akci měla původně v delegaci odletět i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ta měla vézt memorandum o spolupráci zaměřené mimo jiné na podporu turistického ruchu a lázeňství po skončení konfliktu. Premiér jí však pouhých několik hodin před odletem oznámil, že nikam nepojede, přestože Úřad vlády ještě ve středu dopoledne její účast oficiálně potvrdil.

včera

Venezuela

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

včera

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

včera

včera

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

včera

včera

Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé

Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy