NÁZOR - Není to tak dlouho, co se zdálo, že EU přináší spíše pochybnosti než naději, připomíná editorial serveru The Guardian. Liberální britský deník poukazuje, že projekt blížící se svému 60. výročí mnohým připadal, jako by mířil ke smrtelné posteli, nebo alespoň na jednotku intenzivní péče.
Dominový efekt se nekonal
Mnozí očekávali, že eurozóna se zhroutí v důsledku svých chybných pravidel a unáhlených opatření, poukazuje editorial. Dodává, že populistická vlna měla dle předpokladů smést instituce založené na liberální demokracii a sdílené suverenitě, zatímco občané se údajně nevratně otáčeli zády ke klubu, který údajně kombinuje idealismus a neefektivitu.
Rok 2016, v němž byl odhlasován brexit, představoval pro EU pohromu, pokračuje The Guardian. Podotýká, že ještě o rok dříve migrační vlna podle kritiků ukázala Unii jako projekt pro dobré časy, který si ale nedokáže poradit s nečekaným, přičemž již v roce 2014 mimořádně posílily extremistické strany v Evropském parlamentu.
"V jejích nejchmurnějších momentech se o EU říkalo, že šlo o úctyhodný a cenný projekt, ale zřejmě s omezenou životností. Politika strachu se ho chystala poslat na smetiště dějin," píše britský deník. Konstatuje, že dnes již takový fatalistický výklad neplatí - už jen proto, že brexit nespustil žádný dominový efekt a odchod Spojeného království slouží jako každodenní důkaz toho, že ostatní se musí této cesty vyvarovat.
Eurozóna, která má k rozpadu daleko, nyní vykazuje nejrychlejší hospodářský růst od roku 2011, a ačkoliv problém s migrací nezmizel, počty příchozích osob poklesly a zřejmě se podařilo zadržet jeho ničivý dopad na politiku, uvádí prestižní server. Dodává, že populismus již není považován za nepotlačitelnou sílu a ultrapravicové slogany volající po celoevropském "vlasteneckém jaru" v roce 2017 ničeho nedosáhly. Tuto středu předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker oznámil tuto obnovenou sebedůvěru v každoroční zprávě o stavu Unie, přičemž hovořil i o komplexnějším přístupu k cizím firmám s cílem získat podporu evropských občanů pro obchodní dohody, poukazuje The Guardian.
Ve Francii nicméně čeká proevropského prezidenta Emmanula Macrona ostrý test při prosazení navrhovaných změn pracovního prává, přičemž se očekávají tisíce protestních shromáždění, varuje známý deník. Macron podle něj udělal chybu, když nazval odpůrce svých záměrů "lenochy" a možná ho až příliš uklidňuje roztříštěnost odborů a velká většina, kterou disponuje v parlamentu.
Politické vítězství Merkelové
"Nic nebude bedlivěji sledováno než Německo, kde to vypadá, že Angela Merkelová bude tento měsíc znovu zvolena, což je značný politický výkon s ohledem na to, že po uprchlické krizi v roce 2015 byl její pád označován jako zcela nevyhnutelný," píše editorial. Připouští, že do Spolkového sněmu poprvé pronikne protipřistěhovalecká Alternativa pro Německo, ale rozhodovat budou strany tradiční, podobně jako se populistům nepodařilo chopit se moci či zůstat ve vládních koalicích v Rakousku, Nizozemsku a Finsku.
Nálada v EU se přinejmenším zlepšuje - jsou představovány plány na hlubší integraci eurozóny, podobně jako v otázkách větší bezpečnostní spolupráce či společného digitálního trhu, roste také důvěra veřejnosti v Unii, konstatuje The Guardian. Přiznává, že nepochybně přetrvávají jisté tense a nejasnosti; populistické vlády Polska a Maďarska například volají do boje s unijními institucemi kvůli jejich požadavkům na dodržování práva a migračním kvótám.
Soudržnost EU v otázce hodnot představuje podle liberálního serveru největší výzvu. Pochybnosti se vznáší nad budoucnosti správy eurozóny, jelikož Francie a Německo hodlají napravit její chyby, zatímco Itálii čekají příští rok volby, přičemž tamní bankovní sektor vzbuzuje obavy, připomíná The Guardian. Doplňuje, že po brexitu bude 80% rozpočtu NATO financováno zeměmi mimo EU, přičemž blížící se ruské vojenské cvičení doslova šponuje nervy.
"Avšak ti, kdo věřili, že brexit a Donald Trump budou hřebíky do rakve EU, musí (své názory) přehodnotit," kvituje britský server. Optikou kontinentální Evropy je brexit postranní otázkou, která nebyla ani jednou zmíněna v německé televizní předvolební debatě a trumpismus pomohl přesvědčit mnoho Evropanů, že je třeba držet při sobě, nikoliv se štěpit.
Evropa je pod tlakem, ale nezlomila se, deklaruje The Guardian. Míní, že předchozí těžkosti dodaly EU silnější vědomí toho, co je a co naopak není, byť pro Británie je již pozdě, aby si to také uvědomila.
Související
Jak urychlit rozšiřování EU? V srdci Unie se rodí nový plán
Meloniová je jen špičkou ledovce. Jak Trump přichází o partnery, s nimiž budoval přátelství desítky let?
Aktuálně se děje
před 51 minutami
Evropa zažívá největší vlnu veder v historii. Bez globálního oteplování by nikdy nenastala, zjistili vědci
před 1 hodinou
Jak urychlit rozšiřování EU? V srdci Unie se rodí nový plán
před 2 hodinami
Írán zaútočil na nákladní loď v Hormuzském průlivu
před 3 hodinami
Po zemětřesení ve Venezuele jsou už stovky mrtvých a tisíce zraněných. Zpod trosek zní volání o pomoc
před 4 hodinami
Počasí: Předpověď na víkend ukazuje, kde mohou teploty překročit čtyřicítku už v sobotu
včera
Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho
včera
Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy
včera
Policie hledá lupiče z pošty na Semilsku. Peníze si odvezl na motorce
včera
Vedro zkomplikuje i cestování. Cestující ve vlacích dostali několik doporučení
včera
Policii kvůli ozbrojenému učiteli zburcoval někdo z jeho blízkých. Muž čelí obvinění
včera
Tropické počasí a extrémní zátěž pro organismus. Meteorologové opět varují
včera
Ukrajinské útoky na Rusko zaujaly Trumpa. Vyzval Zelenského, aby byl odvážnější
včera
Bělorusko po ultimátu Kyjeva stáhlo opakovače signálu. Lukašenko odolává tlaku Putina na zapojení se do války
včera
Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých
včera
Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké
včera
Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste
včera
Spor pokračuje. Prezident je automaticky vedoucím delegace, prohlásil Pavel. Macinka je proti
včera
Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán
včera
Přeživší zemětřesení popsali chvíle hrůzy a destrukce. Venezuele nabízí pomoc celý svět
včera
Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé
Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.
Zdroj: Libor Novák