Obranu EU proti ruské propagandě vedl přepracovaný Čech. „Málem ho to poslalo do hrobu,“ říká zdroj

Brusel - Fenomén tzv. fake news je spojován především s Ruskem. Podle kritiků Rusko se snaží usilovně a agresivně podkopat důvěru obyvatel na západ od něj ve víru ve vládní instituce, politiky a liberální obraz světa. Má mířit především na EU, kterou chce vidět na kolenou. Zatímco Rusko věnuje obrovské částky pro svůj informační boj, EU měla dlouho dobu na boj tzv. ruskou propagandou jen jednoho člověka, tvrdí magazín Time. A ten člověk pocházel z ČR.

Bývalý český novinář Jakub Kalenský byl vyslán do nově zřízené pracovní skupiny East StratCom EU, aby zde neúnavně pracoval na odkrývání falešných zpráv produkovaných Kremlem, které zaplavují poštovní schránky, televizní obrazovky a sociální média. „[Pracoval] doslova sedm dní v týdnu," řekl úředník EU pro strategickou komunikaci, který si přál zůstat v anonymitě, aby mohl mluvit svobodně. „Kdybychom nedostali nějakou pomoc, šel by do ranného hrobu."

Získání pomoci se však ukázalo jako obtížné. EU se pohybovala jako obvykle svým pomalým tempem, z velké části kvůli tomu, že mezi členskými zeměmi existují rozdíly ohledně vnímání Ruska jako hrozby. Zatímco baltské národy, Polsko a Skandinávie, které jsou již řadu let obětí ruské dezinformace, obhajovaly silnou reakci, jiné, jako Maďarsko či jižní evropské státy, které jsou závislé na ruských investicích nebo energii, byly méně ochotné. Dokonce i Německo „nebylo zvláště nápomocné,“ řekl úředník. „Nebyli příliš přesvědčeni, že je zde problém.“

Americké prezidentské volby 2016, během kterých byla Moskva obviněna z nasazení hackerů a dalších způsobů dezinformace cílících na jejich ovlivnění, zřejmě byly impulzem ke změně. Nyní East StratCom zažívá prudký rozvoj. V jeho moderní budově v centru Bruselu jsou jeho zaměstnanci zaneprázdněni sestavováním týdenních informačních bulletinů. Podklady jim dodává dobrovolná síť asi 500 nevládních organizací, diplomatů, think-tanků a dalších odborníků z oblasti médií, kteří jim pravidelně posílají příklady falešných zpráv.

Boj s větrnými mlýny?

Ale boj proti ruským propagandistickým snahám zůstává „bojem Davida a Goliáše", jak přiznala EU. East StratCom se do konce letošního roku rozšíří na 14 zaměstnanců, ale jen tři z nich pracují na plný úvazek a kompletně vyvracejí dezinformace. Jejich účet Twitteru má zhruba 27 000 sledovatelů, zatímco ruské médium má RT má 2,6 miliónů sledovatelů. Na Facebooku sleduje East StratCom 17 000 lidí. zatímco Sputnik má mezi oblíbenými stránkami  více než milion lidí. Netřeba dodávat, že ruská propaganda se šíří hlavně mimo oficiální kanály.

Maja Kocijančič, mluvčí E.U. zahraniční záležitosti řekla v červenci magazínu TIME, že East StratCom „dělá vynikající práci v rámci svých současných přidělených zdrojů". Ne všichni s ní ale souhlasí. V otevřeném dopise zveřejněném v březnu více než 120 signatářů z vlády, médií, bezpečnosti a občanské společnosti obvinilo EU, že je „nezodpovědně slabá" co se týče dezinformací. Evropský parlament mezitím vyzval EU, aby více než zdvojnásobila personál East StratCom a dála mu rozpočet v milionech. Vlády však odmítly tento návrh podpořit a jednotka stále nemá svůj vlastní rozpočet, přičemž spoléhá na malý podíl stávajícího rozpočtu strategické komunikace EU.

„Jsme stále reaktivní, ne proaktivní," říká Petras Auštrevičius, litevský poslanec Evropského parlamentu a jeden ze signatářů otevřeného dopisu. Auštrevičius obhajuje radikálnější opatření k potlačení vlivu ruských médií. „Nevylučuji vypnutí vysílacích stanic," řekl. „Pokud jsou proti nám, proti našim hodnotám skutečně nepřátelští, neměli bychom se vyhýbat tomu, abychom přijali ještě zásadnější opatření."

Také si myslí, že navrhovaný německý zákon, který by uložil pokutu až 50 miliónů dolarů platformám sociálních médií, které okamžitě neodstranily „nelegální obsah", by měl být rozšířen v celé EU. Začátkem tohoto roku komisař EU pro digitální ekonomiku Andrus Ansip řekl pro noviny Financial Times řekl, že i když upřednostňuje, aby tyto platformy prosazovaly vlastní samoregulační opatření, dodal, že by nicméně  mohly být doplněny o „nějaká ujasnění.“ Nebyl však příliš konkrétní, co by tato objasnění měla být a jeho mluvčí odpověděla na žádost časopisu Time, že „tato média nesou hlavní odpovědnost jednat proti falešným zprávám."

Podle nedávno zveřejněného průzkumu společnosti Yale však ověřování informací a následné označování nepřesných zpráv na sociálních médiích příliš nefunguje. Pro čtenáře označení zprávy jako závadné má jen malý vliv, zda zprávu vnímají jako pravdivou. Toto opatření je v mnohém spíše kontraproduktivní, protože u některých skupin lidí, přesvědčených o manipulaci hlavních médií – např. hardcore příznivci Donalda Trumpa – to jen potvrdí jejich představy o informační válce a naopak zvýší důvěryhodnost oné sporné zprávy.

Související

Více souvisejících

propaganda EU (Evropská unie) Rusko

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 45 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

včera

včera

včera

včera

včera

Rudolf Huliak

Chráněné mouchy nebo řešení války prodlouženým víkendem. Slovenští politici v uplynulém roce perlili

Politika nemusí být vždy jen vážné a nudné řemeslo, a to dokazuje i náš východní soused, jehož politická scéna i v roce 2024 nabídla řadu momentů, nad nimiž člověk jen nevěřícně kroutil hlavou nebo se od srdce zasmál. Při příležitosti loučení se s rokem 2024 se EuroZprávy.cz rozhodly připravit výběr těch nejbizarnějších i nejkomičtějších okamžiků, které slovenská politika nabídla. 

včera

Ilustrační foto

Politico: Státy se připravují na možnost klimatické katastrofy. Chtějí zjistit, kdy přijde konec světa

Někteří odborníci se domnívají, že bychom mohli brzy narazit na klimatické "tipping pointy" – kritické momenty, po jejichž překročení by mohla následovat katastrofa. Velká Británie se spolu se zbytkem světa připravuje na možnost klimatické katastrofy, a to s pomocí vědeckých expertů a vlády financovaného výzkumného centra, které bylo založeno bývalým poradcem Downing Street, Dominicem Cummingsem.

včera

Svatava Hubeňáková

Zemřela oblíbená herečka Svatava Hubeňáková

Český filmový svět přišel o jednu ze svých nejstarších a nejváženějších hereček. Ve věku 96 let zemřela Svatava Hubeňáková, která se zapsala do povědomí diváků svými rolemi v ikonických českých filmech. Herečka odešla na věčnost den před vánočními svátky, 23. prosince, jak potvrdila její neteř Kristina Marková.

včera

Ilustrační foto

Před pěti lety se poprvé objevil covid. Čína jeho původ dodnes tají

Původ koronaviru, který za posledních pět let změnil svět a podle odhadů způsobil smrt více než 7 milionů lidí, zůstává stále nevyřešenou záhadou. Světová zdravotnická organizace (WHO) proto opakovaně vyzývá Čínu, aby sdílela klíčová data, která by mohla přispět k pochopení toho, odkud virus pochází. Tato otázka není jen vědeckého významu, ale také otázkou morální odpovědnosti vůči celému světu, uvedl server Politico.

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Hrozí Západu válka? Nebezpečí eskalace konfliktu s Ruskem je reálné

Rusko by mohlo svou konvenční eskalaci v konfliktu na Ukrajině ještě významně vystupňovat. Zatímco Západ nadále poskytuje Ukrajině pokročilé zbraně a schvaluje jejich použití proti Rusku, otázka, zda Vladimir Putin skutečně naplní své hrozby odvetných opatření, vyvolává stále více pochybností, uvedl server National Interest.

včera

včera

včera

Tony Blair

Žádné volné hranice s Evropou? Nové dokumenty odhalily, co se dělo za vlády Tonyho Blaira

Nově zveřejněné vládní dokumenty odhalily, že vláda Tonyho Blaira prosadila politiku otevřených hranic pro migranty z východní Evropy, přestože proti tomu varovali někteří vysocí ministři. Tento krok, přijatý v roce 2004, umožnil občanům osmi bývalých sovětských států, včetně Polska, Litvy a Maďarska, volný přístup do Británie po jejich vstupu do Evropské unie. Uvedl to server SkyNews.

včera

včera

António Guterres

Počasí je "cestou do záhuby". Svět prožívá dekádu smrtícího horka, sledujeme klimatický rozpad v reálném čase

Svět se ocitá uprostřed „dekády smrtícího horka“, přičemž rok 2024 se stal pomyslným vrcholem desetiletí s bezprecedentními teplotami, jak uvádí Organizace spojených národů. Generální tajemník OSN António Guterres ve svém novoročním projevu zdůraznil, že deset nejteplejších let v historii měření se odehrálo během poslední dekády, včetně právě končícího roku.

včera

včera

včera

Výhled počasí na leden. Meteorologové prozradili, jak bude

Česko čeká období, kdy by počasí nemělo vybočovat z dlouhodobého lednového průměru. Mrznout bude především v noci, zatímco ve dne mohou teploty klesat nad nulu. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy