Brusel - Fenomén tzv. fake news je spojován především s Ruskem. Podle kritiků Rusko se snaží usilovně a agresivně podkopat důvěru obyvatel na západ od něj ve víru ve vládní instituce, politiky a liberální obraz světa. Má mířit především na EU, kterou chce vidět na kolenou. Zatímco Rusko věnuje obrovské částky pro svůj informační boj, EU měla dlouho dobu na boj tzv. ruskou propagandou jen jednoho člověka, tvrdí magazín Time. A ten člověk pocházel z ČR.
Bývalý český novinář Jakub Kalenský byl vyslán do nově zřízené pracovní skupiny East StratCom EU, aby zde neúnavně pracoval na odkrývání falešných zpráv produkovaných Kremlem, které zaplavují poštovní schránky, televizní obrazovky a sociální média. „[Pracoval] doslova sedm dní v týdnu," řekl úředník EU pro strategickou komunikaci, který si přál zůstat v anonymitě, aby mohl mluvit svobodně. „Kdybychom nedostali nějakou pomoc, šel by do ranného hrobu."
Získání pomoci se však ukázalo jako obtížné. EU se pohybovala jako obvykle svým pomalým tempem, z velké části kvůli tomu, že mezi členskými zeměmi existují rozdíly ohledně vnímání Ruska jako hrozby. Zatímco baltské národy, Polsko a Skandinávie, které jsou již řadu let obětí ruské dezinformace, obhajovaly silnou reakci, jiné, jako Maďarsko či jižní evropské státy, které jsou závislé na ruských investicích nebo energii, byly méně ochotné. Dokonce i Německo „nebylo zvláště nápomocné,“ řekl úředník. „Nebyli příliš přesvědčeni, že je zde problém.“
Americké prezidentské volby 2016, během kterých byla Moskva obviněna z nasazení hackerů a dalších způsobů dezinformace cílících na jejich ovlivnění, zřejmě byly impulzem ke změně. Nyní East StratCom zažívá prudký rozvoj. V jeho moderní budově v centru Bruselu jsou jeho zaměstnanci zaneprázdněni sestavováním týdenních informačních bulletinů. Podklady jim dodává dobrovolná síť asi 500 nevládních organizací, diplomatů, think-tanků a dalších odborníků z oblasti médií, kteří jim pravidelně posílají příklady falešných zpráv.
Boj s větrnými mlýny?
Ale boj proti ruským propagandistickým snahám zůstává „bojem Davida a Goliáše", jak přiznala EU. East StratCom se do konce letošního roku rozšíří na 14 zaměstnanců, ale jen tři z nich pracují na plný úvazek a kompletně vyvracejí dezinformace. Jejich účet Twitteru má zhruba 27 000 sledovatelů, zatímco ruské médium má RT má 2,6 miliónů sledovatelů. Na Facebooku sleduje East StratCom 17 000 lidí. zatímco Sputnik má mezi oblíbenými stránkami více než milion lidí. Netřeba dodávat, že ruská propaganda se šíří hlavně mimo oficiální kanály.
Maja Kocijančič, mluvčí E.U. zahraniční záležitosti řekla v červenci magazínu TIME, že East StratCom „dělá vynikající práci v rámci svých současných přidělených zdrojů". Ne všichni s ní ale souhlasí. V otevřeném dopise zveřejněném v březnu více než 120 signatářů z vlády, médií, bezpečnosti a občanské společnosti obvinilo EU, že je „nezodpovědně slabá" co se týče dezinformací. Evropský parlament mezitím vyzval EU, aby více než zdvojnásobila personál East StratCom a dála mu rozpočet v milionech. Vlády však odmítly tento návrh podpořit a jednotka stále nemá svůj vlastní rozpočet, přičemž spoléhá na malý podíl stávajícího rozpočtu strategické komunikace EU.
„Jsme stále reaktivní, ne proaktivní," říká Petras Auštrevičius, litevský poslanec Evropského parlamentu a jeden ze signatářů otevřeného dopisu. Auštrevičius obhajuje radikálnější opatření k potlačení vlivu ruských médií. „Nevylučuji vypnutí vysílacích stanic," řekl. „Pokud jsou proti nám, proti našim hodnotám skutečně nepřátelští, neměli bychom se vyhýbat tomu, abychom přijali ještě zásadnější opatření."
Také si myslí, že navrhovaný německý zákon, který by uložil pokutu až 50 miliónů dolarů platformám sociálních médií, které okamžitě neodstranily „nelegální obsah", by měl být rozšířen v celé EU. Začátkem tohoto roku komisař EU pro digitální ekonomiku Andrus Ansip řekl pro noviny Financial Times řekl, že i když upřednostňuje, aby tyto platformy prosazovaly vlastní samoregulační opatření, dodal, že by nicméně mohly být doplněny o „nějaká ujasnění.“ Nebyl však příliš konkrétní, co by tato objasnění měla být a jeho mluvčí odpověděla na žádost časopisu Time, že „tato média nesou hlavní odpovědnost jednat proti falešným zprávám."
Podle nedávno zveřejněného průzkumu společnosti Yale však ověřování informací a následné označování nepřesných zpráv na sociálních médiích příliš nefunguje. Pro čtenáře označení zprávy jako závadné má jen malý vliv, zda zprávu vnímají jako pravdivou. Toto opatření je v mnohém spíše kontraproduktivní, protože u některých skupin lidí, přesvědčených o manipulaci hlavních médií – např. hardcore příznivci Donalda Trumpa – to jen potvrdí jejich představy o informační válce a naopak zvýší důvěryhodnost oné sporné zprávy.
Související
Lipavský s radostí odpověděl komunistce Konečné. Jde o boj s ruskou propagandou
Videa zatčení Gershkoviche a Whelana? Ruská propaganda jede po výměně věznů na plné obrátky
propaganda , EU (Evropská unie) , Rusko
Aktuálně se děje
před 22 minutami
Filipíny zasáhlo silné zemětřesení. Počet mrtvých roste
před 1 hodinou
Počasí se příští víkend ochladí, mohou se objevit deště i bouřky
včera
Arménci dali Rusku košem. Ve volbách jasně vyhrává strana premiéra Pašinjana, ukazují odhady i první výsledky
včera
OBRAZEM: Velkou cenu Monaka ovládl italský mladík Kimi Antonelli, stal se nejmladším vítězem závodu
včera
Ostře sledované volby v Arménii skončily. Voliči rozhodli o směřování své země
včera
Nikdy jsem neslíbil, že nebudou nové války, brání se Trump. Před volbami ale říkal něco jiného
včera
Odchod z EU stojí Británii miliardy liber. Lidé brexitu hořce litují
včera
Trump neplánuje stáhnout 50 tisíc vojáků z Blízkého východu. Válku v Íránu srovnal s Vietnamem
včera
Ruský bezpilotní letoun vážně poškodil jednu z budov Černobylu
včera
Příběh, který plnil přední stránky světových médií, skončil tragicky. Amerického studenta našli v Japonsku mrtvého
včera
Rusko je ochotno opět jednat s USA. Míč je ale na straně Američanů, tvrdí
včera
Válka se začíná vracet zpět do Ruska. V tamní společnosti začíná bublat nespokojenost
včera
Rusko, nebo Západ? Arménie v klíčových volbách rozhoduje o své budoucnosti
včera
Americká armáda sestřelila v Hormuzském průlivu íránské útočné drony
včera
Počasí příští týden tropické teploty nepřinese, hrozí ale bouřky
6. června 2026 21:04
USA nepustily do země klíčové členy íránské fotbalové reprezentace. Teherán vyzval FIFA, aby zasáhla
6. června 2026 19:44
Pentagon hluboce znepokojují špionážní aktivity Izraele v USA
6. června 2026 18:20
Americký lékař nakažený ebolou byl propuštěn z nemocnice
6. června 2026 17:01
Francie v slzách. Zemřela Bernadette Chiracová
6. června 2026 15:50
Trump: Írán na dohodu o ukončení války nepřistoupil, ale nebude mít jinou možnost
Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro pořad Meet the Press televizní stanice NBC News prohlásil, že íránští představitelé zatím nepřistoupili na dohodu o ukončení války, protože jsou silní a hrdí. Podle jeho slov však Teherán nakonec nebude mít jinou možnost než na ujednání kývnout. Rozhovor se uskutečnil ve městě Chippewa Falls ve státě Wisconsin v době, kdy vyjednávání mezi oběma stranami trvají již několik týdnů.
Zdroj: Libor Novák