Brusel - Fenomén tzv. fake news je spojován především s Ruskem. Podle kritiků Rusko se snaží usilovně a agresivně podkopat důvěru obyvatel na západ od něj ve víru ve vládní instituce, politiky a liberální obraz světa. Má mířit především na EU, kterou chce vidět na kolenou. Zatímco Rusko věnuje obrovské částky pro svůj informační boj, EU měla dlouho dobu na boj tzv. ruskou propagandou jen jednoho člověka, tvrdí magazín Time. A ten člověk pocházel z ČR.
Bývalý český novinář Jakub Kalenský byl vyslán do nově zřízené pracovní skupiny East StratCom EU, aby zde neúnavně pracoval na odkrývání falešných zpráv produkovaných Kremlem, které zaplavují poštovní schránky, televizní obrazovky a sociální média. „[Pracoval] doslova sedm dní v týdnu," řekl úředník EU pro strategickou komunikaci, který si přál zůstat v anonymitě, aby mohl mluvit svobodně. „Kdybychom nedostali nějakou pomoc, šel by do ranného hrobu."
Získání pomoci se však ukázalo jako obtížné. EU se pohybovala jako obvykle svým pomalým tempem, z velké části kvůli tomu, že mezi členskými zeměmi existují rozdíly ohledně vnímání Ruska jako hrozby. Zatímco baltské národy, Polsko a Skandinávie, které jsou již řadu let obětí ruské dezinformace, obhajovaly silnou reakci, jiné, jako Maďarsko či jižní evropské státy, které jsou závislé na ruských investicích nebo energii, byly méně ochotné. Dokonce i Německo „nebylo zvláště nápomocné,“ řekl úředník. „Nebyli příliš přesvědčeni, že je zde problém.“
Americké prezidentské volby 2016, během kterých byla Moskva obviněna z nasazení hackerů a dalších způsobů dezinformace cílících na jejich ovlivnění, zřejmě byly impulzem ke změně. Nyní East StratCom zažívá prudký rozvoj. V jeho moderní budově v centru Bruselu jsou jeho zaměstnanci zaneprázdněni sestavováním týdenních informačních bulletinů. Podklady jim dodává dobrovolná síť asi 500 nevládních organizací, diplomatů, think-tanků a dalších odborníků z oblasti médií, kteří jim pravidelně posílají příklady falešných zpráv.
Boj s větrnými mlýny?
Ale boj proti ruským propagandistickým snahám zůstává „bojem Davida a Goliáše", jak přiznala EU. East StratCom se do konce letošního roku rozšíří na 14 zaměstnanců, ale jen tři z nich pracují na plný úvazek a kompletně vyvracejí dezinformace. Jejich účet Twitteru má zhruba 27 000 sledovatelů, zatímco ruské médium má RT má 2,6 miliónů sledovatelů. Na Facebooku sleduje East StratCom 17 000 lidí. zatímco Sputnik má mezi oblíbenými stránkami více než milion lidí. Netřeba dodávat, že ruská propaganda se šíří hlavně mimo oficiální kanály.
Maja Kocijančič, mluvčí E.U. zahraniční záležitosti řekla v červenci magazínu TIME, že East StratCom „dělá vynikající práci v rámci svých současných přidělených zdrojů". Ne všichni s ní ale souhlasí. V otevřeném dopise zveřejněném v březnu více než 120 signatářů z vlády, médií, bezpečnosti a občanské společnosti obvinilo EU, že je „nezodpovědně slabá" co se týče dezinformací. Evropský parlament mezitím vyzval EU, aby více než zdvojnásobila personál East StratCom a dála mu rozpočet v milionech. Vlády však odmítly tento návrh podpořit a jednotka stále nemá svůj vlastní rozpočet, přičemž spoléhá na malý podíl stávajícího rozpočtu strategické komunikace EU.
„Jsme stále reaktivní, ne proaktivní," říká Petras Auštrevičius, litevský poslanec Evropského parlamentu a jeden ze signatářů otevřeného dopisu. Auštrevičius obhajuje radikálnější opatření k potlačení vlivu ruských médií. „Nevylučuji vypnutí vysílacích stanic," řekl. „Pokud jsou proti nám, proti našim hodnotám skutečně nepřátelští, neměli bychom se vyhýbat tomu, abychom přijali ještě zásadnější opatření."
Také si myslí, že navrhovaný německý zákon, který by uložil pokutu až 50 miliónů dolarů platformám sociálních médií, které okamžitě neodstranily „nelegální obsah", by měl být rozšířen v celé EU. Začátkem tohoto roku komisař EU pro digitální ekonomiku Andrus Ansip řekl pro noviny Financial Times řekl, že i když upřednostňuje, aby tyto platformy prosazovaly vlastní samoregulační opatření, dodal, že by nicméně mohly být doplněny o „nějaká ujasnění.“ Nebyl však příliš konkrétní, co by tato objasnění měla být a jeho mluvčí odpověděla na žádost časopisu Time, že „tato média nesou hlavní odpovědnost jednat proti falešným zprávám."
Podle nedávno zveřejněného průzkumu společnosti Yale však ověřování informací a následné označování nepřesných zpráv na sociálních médiích příliš nefunguje. Pro čtenáře označení zprávy jako závadné má jen malý vliv, zda zprávu vnímají jako pravdivou. Toto opatření je v mnohém spíše kontraproduktivní, protože u některých skupin lidí, přesvědčených o manipulaci hlavních médií – např. hardcore příznivci Donalda Trumpa – to jen potvrdí jejich představy o informační válce a naopak zvýší důvěryhodnost oné sporné zprávy.
Související
Lipavský s radostí odpověděl komunistce Konečné. Jde o boj s ruskou propagandou
Videa zatčení Gershkoviche a Whelana? Ruská propaganda jede po výměně věznů na plné obrátky
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Francouzská policie kvůli mladíkovi, který přišel o ruku, zavádí zásadní změnu
před 2 hodinami
Volby v USA se mění v ostrý spor. Proč zaznívají varování před hlasováním poštou?
před 2 hodinami
V Rusku se objevil druhý případ záhadné nemoci. Moskva popírá, že by šlo o mor, WHO žádá vysvětlení
před 2 hodinami
Pavlová je úplně mimo, míní poslanci z koalice i opozice. Hrad čelí další kritice
před 3 hodinami
Ke studentům se přidali rodiče i odbory. Demonstrace ve Francii jsou varováním pro Evropu, odhalily hluboké problémy
před 4 hodinami
Trumpův muž má problém. Média si posvítila na Kushnera, kongres požaduje vysvětlení
před 5 hodinami
Opravdu šlo o plicní mor? USA dochází s ruským mlčením trpělivost
před 6 hodinami
Pavel je kvůli neúčasti ve volbách terčem kritiky. Pavlová jej brání, poradci řeší, co dál
před 6 hodinami
Izrael si připomíná třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás
před 7 hodinami
Pikeová se probrala a začala komunikovat. Lékaři už vědí, proč přežila popravu
před 8 hodinami
Komunální volby jsou za dveřmi. Jak funguje křížkování?
před 9 hodinami
Výhled počasí na příští týden. Meteorologové naznačili, jak bude
včera
Policie hledá svědky konfliktu v Běchovicích. Pachateli hrozí až 12 let vězení
včera
Odešel špičkový odborník. Kardiolog Peter Kubuš podlehl vážné nemoci
včera
Češi nestačili v Lize národů na dalšího favorita. I proti Španělům ale ukázali, jak chtějí hrát
včera
Ebola si vyžádala oběť za hranicemi Konga. Mrtvého hlásí Keňa
včera
Babiš chce pomoci českému průmyslu, aby byl konkurenceschopný
včera
Rubio se obrátil s výzvou ohledně moru na Rusko. Chce další informace
včera
Česko čeká prudké ochlazení a konec babího léta. Hrozí i sněhové přeháňky
včera
Německem otřásá skandál, který nemá obdoby. Zatkli bývalého šéfa rozvědky, čelí podezření ze špionáže a velezrady
Německou politickou a bezpečnostní scénou otřásl mimořádný skandál, který nemá v novodobé historii země obdoby. V úterý ráno byl ve svém domě v Nordwalde nedaleko Münsteru zatčen osmdesátiletý August Hanning, bývalý šéf německé zahraniční rozvědky BND. Spolkové státní zastupitelství ho podezřívá ze závažných trestných činů včetně velezrady, vyzrazení státního tajemství a špionáže ve prospěch cizí zpravodajské služby. Muž, který v letech 1998 až 2005 stál v čele jedné z nejvýznamnějších bezpečnostních složek v Evropě, byl zástupci policie odveden v neprůstřelném vozidle do vazby.
Zdroj: Libor Novák