Východ Evropy je v zajetí západního kapitálu, nezmění to ani výhra Babiše, píše zahraniční komentátor

Komentátor Bloombergu Leonid Bershidsky s obavami sleduje popularitu českého hnutí ANO a jeho předsedy Andreje Babiše. Domnívá se, že jediným valem proti možnému nástupu populismu a extremismu zůstává zahraniční kapitál ze západní Evropy. 

"Západní investice skutečně hrají v ekonomikách všech těchto zemí, kde nacionalističtí politici dávají svým zemím spíše podobu trucujících kolonií než partnerů ve velkém integračním projektu, významnou roli," myslí si. Cituje jednu z ekonomický studií, ve které jsou země východní Evropy označeny za "země vlastněné zahraničím". 

"Majitelé" těchto zemí mají pocházet zejména z Německa. Je to prý způsobené tím, že na rozdíl od států, které postihla krize (Řecko, Španělsko či Portugalsko), východoevropské země přilákaly zahraniční investice a jejich množství bylo mnohem větší, než představovaly investice těchto zemí. Zahraniční investice v těchto ekonomikách ve srovnání s hrubým domácím produktem jsou vyšší, než činí průměr v rozvinutých zemích.

"Tyto úrovně investic využívaly k tomu, aby se mohly cítit pyšně, aby vypadaly jako země otevřené, které disponují svou srdečnou touhou integrovat se do bohatší části Evropy. Ovšem až do doby, kdy se Evropskou unií přehnala hospodářská bouře,  si tyto země plně neuvědomily, že se stávají "cizím vlastnictvím" a že to něco stojí," tvrdí komentátor. 

V dobách krize se totiž přítomnost zahraničního kapitálu v některých odvětvích nemusí vyplatit a může mít za následek nezaměstnanost ve chvíli, kdy se země stává méně příznivým cílem pro zahraniční kapitál. V Polsku a České republice je třetina pracovníků zaměstnána zahraničními společnostmi. A ty jsou většinou největšími a nejvíce ekonomicky významnými společnostmi: v Polsku vyrábějí dvě třetiny veškerého vývozu; v České republice odpovídají za 42 procent přidané hodnoty. Ztráty i těch pár firem by mohly způsobit bolestivé zvrácení ekonomických trendů, a to si Babiš dobře uvědomuje. 

V Česku či Polsku nejvíce investuje Francie a Německo, jsou si totiž dobře vědomi toho, že jejich firmy ve východní Evropě mohou snížit náklady na pracovní sílu za současného přesunutí výroby ne příliš daleko od svých tradičních trhů. Přítrž jim mohou učinit až politici. 

"Populistické vlády mohou zasáhnout zahraniční banky a řetězce supermarketů zvláštními daněmi, jak už to učinil maďarský premiér Viktor Orbán a i polská vláda, a je pravděpodobné, že pokud  se Babiš dostane k moci, učiní něco podobného," míní Bershidsky. Odliv zahraničních firem by však zemím rozhodně neprospěl, dodává. 

Podle něj na jednu stranu tyto vlády mohou vzdorovat evropským směrnicím o přesídlení o uprchlíků, ale dokud nedojde k vyvlastnění zahraničních firem, tak tyto země skutečně zůstávají jakousi hospodářskou kolonií západu. Na druhé straně vyvlastnění zahraničních firem by vedlo k nepředstavitelnému vývoji. 

Nacionalistická rétorika může některé voliče přesvědčit, že zvolením onoho populisty se stane jejich země nezávislou. Pokud by k tomu ale došlo, státy riskují ztrátu zahraničních investic, na kterých je totiž jejich ekonomika bytostně závislá. 

Nacionalismus podle autora komentáře už pro východoevropské země není řešením. "Východoevropské země byly pro investory otevřené příliš dlouho a ztratily příliš mnoho kontroly nad svou ekonomickou budoucností," uzavírá.