Uprchlíci bourají vztahy. Jak se tváří Češi na Němce?

Berlín/Praha - Česko-německé vztahy výsledek nadcházejících voleb do německého Spolkového sněmu nijak výrazně neovlivní, neboť mají dobré základy, na kterých se dá stavět. Myslí si to německá poslankyně, která se dlouhodobě věnuje vztahům s Českem, i bývalý český velvyslanec v Německu.

Řešit bude podle nich ale nutné otázku migrace, která soulad ve vzájemných vztazích v současnosti narušuje. Na tom, jak moc neshody kvůli přijímání uprchlíků vztahy poškozují, se ale oslovení neshodují. Podle Češky, která několik let žije v Berlíně, je vztah k Česku pouze jedním z množství témat, o kterých se hovoří, a Němci se k němu staví spíše lhostejně.

"Myslím, že vztahy mezi Německem a Českem jsou tak dobré, jak ještě nikdy v našich dějinách nebyly," řekla v rozhovoru poskytnutém ČTK německá poslankyně a dlouholetá předsedkyně česko-německé poslanecké skupiny Petra Ernstbergerová. "Samozřejmě dochází i k tomu, že nemáme v rámci Evropské unie, ale i mezi sebou vždy stejný názor. To se ale u přátel a partnerů může stávat," uvedla. Pozitivní podle ní je, že Češi a Němci o sporných bodech dokážou mluvit. "To ukazuje sílu našich vztahů," dodala členka Sociálnědemokratické strany Německa (SPD) Ernstbergerová.

"Rozdíly panují samozřejmě v otázce migrační politiky Německa, ale ty má Německo nejen s Českem, ale i s dalšími státy," řekla dále poslankyně, jež ve Spolkovém sněmu zastupuje volební obvod Hof, který v Bavorsku sousedí s Karlovarským krajem. V budoucnosti podle ní bude třeba v této otázce hledat "společné evropské řešení". "Není to problém Německa, je to evropský problém," řekla Ernstbergerová. Podle ní nemůže jediná země sama migraci vyřešit.

Zda pozice Česka v migrační krizi poškodila jeho obraz v Německu, je podle Ernstbergerové těžké říci. "I v Německu existují dva tábory. Německé obyvatelstvo také není jednotné," uvedla s tím, že na základě vlastní pozice jednotliví Němci hodnotí také českou politiku v migrační krizi. "Jedni říkají: Ano, Češi mají pravdu, že nemusíme přijímat každého. A druzí říkají, že to není v pořádku, co Češi dělají," dodala. Tento způsob hodnocení se ale podle ní nevztahuje jen na Česko, ale i na ostatní evropské státy.

V Česku v poslední době vyvolaly pozornost výroky předsedy SPD Martina Schulze, který navrhl, aby Evropská unie odebrala část dotací zemím, které odmítají přijímat uprchlíky. Podle Ernstbergerové ale tento jeho návrh v aktuální kampani před volbami žádnou velkou roli nesehrál a byl "jen jedním z řady návrhů na řešení". Debata se podle ní vedla spíše o principiálním řešení, "jak bude Německo do budoucna zacházet s uprchlíky". Kancléřka Angela Merkelová v minulosti opakovaně odmítla spojovat otázku evropských dotací s postojem zemí k přijímání uprchlíků.

Základy česko-německých vztahů jsou i díky Česko-německé deklaraci, která letos oslavila dvacáté výročí, velmi silné, myslí si Ernstbergerová. "Aby v budoucnu došlo k nějaké velké roztržce, musely bychom tyto základy velmi silně narušit," řekla. "Ať už (po volbách) nastoupí jakákoli vláda, musíme spolu dál hovořit. Česko-německé vztahy jsou dostatečně silné na to, aby přečkaly i konflikty," řekla Ernstbergerová, která po 23 letech v září Spolkový sněm opustí.

Za nejlepší v novodobé historii označili vztahy s Německem v minulosti opakovaně také čeští politici. Například premiér Bohuslav Sobotka tak učinil mimo jiné na podzim roku 2015, tedy na vrcholu migrační krize.

Související

NATO

Babiš si zahrává. Česko se v očích NATO dostává na velmi tenký led

Česká republika se podle všeho dostává do pozice, kterou někteří spojenci v NATO vnímají velmi kriticky. Praha se totiž vydala cestou snižování výdajů na obranu, což ji staví do přímého střetu nejen s ostatními členy Aliance, ale především s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, uvedl server Politico. Nový návrh rozpočtu populistické koalice Andreje Babiše počítá s tím, že z obranné kapitoly zmizí 900 milionů eur oproti plánům předchozí vlády.
Donald Trump Komentář

Jakému clu teď bude podléhat Česko? U vývozu z EU může klesnout i vzrůst, rozhodne Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa včera během několika hodin zareagovala na zneplatnění takzvaných recipročních cel ze strany Nejvyššího soudu USA. Reakce spočívá v zavedení desetiprocentní celosvětové plošné celní sazby. Zavedení této sazby je přechodným opatřením – zákon jej umožňuje maximálně na 150 dní – a stojí na jiném právním základě, než na jakém stála zmíněná cla reciproční.

Více souvisejících

Česká republika Německo uprchlíci

Aktuálně se děje

před 32 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

včera

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Jak se zbavit závislosti na Hormuzském průlivu? Netanjahu navrhuje vybudování potrubí přes Arabský poloostrov

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve svém projevu k národu i mezinárodnímu společenství zdůraznil, že probíhající válka s Íránem bude trvat tak dlouho, „dokud to bude nutné“. Ve spolupráci se Spojenými státy se Izrael podle jeho slov soustředí na tři klíčové cíle: úplnou likvidaci íránského jaderného programu, zničení arzenálu balistických raket dříve, než je Írán stihne ukrýt hluboko pod zem, kde by byly imunní vůči leteckým úderům, a vytvoření podmínek pro to, aby íránský lid mohl získat zpět svou svobodu. 

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Írán už nedokáže obohacovat uran, není jasné, kdo zemi vede, řekl Netanjahu. Nevyloučil pozemní invazi

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve čtvrtek vystoupil na tiskové konferenci, kde shrnul dosavadní úspěchy vojenského tažení proti Íránu. V úvodu svého projevu v hebrejštině prohlásil, že se Izraeli podařilo dosáhnout strategického průlomu, který zásadně mění bezpečnostní architekturu Blízkého východu. Podle jeho slov Írán již není schopen obohacovat uran ani vyrábět balistické rakety.

včera

včera

Prezident Petr Pavel přichází na Pražský hrad

Babiš asi dokáže v NATO lépe vysvětlit, proč Česko neinvestuje do obrany, poznamenal ironicky Pavel

Prezident Petr Pavel zakončil svou dvoudenní návštěvu Středočeského kraje, během které se věnoval nejen regionálním tématům, ale také aktuálním sporům s vládou premiéra Andreje Babiše. Na závěrečné tiskové konferenci se prezident vyjádřil k napjaté situaci ohledně zastupování České republiky na mezinárodní scéně a ke kontroverzím provázejícím jmenování nových velvyslanců.

včera

Volodymyr Zelenskyj na summitu EU. (6. března 2025).

Summit Evropské unie průlom nepřinesl. Maďarsko a Slovensko se přesvědčit nepodařilo

Summit Evropské unie v Bruselu nepřinesl očekávaný průlom v klíčových otázkách finanční pomoci pro Ukrajinu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj neskrýval svou hlubokou frustraci z patové situace, která nastala v důsledku trvajícího veta Maďarska a Slovenska. Ve svém projevu k Evropské radě zdůraznil, že zpoždění v dodávkách pomoci přímo ohrožuje životy a stabilitu jeho země.

včera

Kuba

Kuba se kvůli ropné blokádě ocitá na hraně úplného kolapsu

Kuba se ocitá na hraně úplného kolapsu. Poté, co Spojené státy před téměř třemi měsíci zavedly efektivní ropnou blokádu ostrova, se kubánská společnost propadla do nejhlubší krize za poslední desetiletí. V ulicích Havany se hromadí odpadky, nemocnice odkládají tisíce operací a lidé si kvůli nedostatku elektřiny a plynu musí ohřívat vodu na ohništích z dřevěného uhlí.

včera

Prezident Trump, J. D. Vance a Pete Hegseth

„Likvidace padouchů něco stojí.“ Hegseth odmítl upřesnit, kdy USA ukončí válku s Íránem

Americké ministerstvo obrany ve čtvrtek potvrdilo, že vojenské operace v Íránu probíhají přesně podle stanoveného plánu. Ministr obrany Pete Hegseth na tiskové konferenci v Pentagonu uvedl, že Spojené státy úspěšně plní své strategické cíle. Zároveň však odmítl upřesnit jakýkoli časový harmonogram pro ukončení konfliktu s tím, že o konečném výsledku a délce bojů rozhodne prezident Donald Trump.

včera

South Pars

Největší rezervy zemního plynu na světě. Gigantické ložisko South Pars je světový unikát

Izraelský útok na íránská zařízení v plynovém poli South Pars představuje zásadní zlom v probíhajícím válečném konfliktu. Tato operace vyvolala zuřivou odvetu Teheránu, který následně zacílil na klíčovou energetickou infrastrukturu svých sousedů v Perském zálivu. Světové trhy, které již dříve ochromilo faktické uzavření Hormuzského průlivu, nyní čelí drtivému tlaku na dodávky ropy a zemního plynu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump tvrdí, že o útocích na South Pars USA nevěděly. Pomáhaly je přitom zrealizovat, píše CNN

Americký prezident Donald Trump čelí vážným rozporům ohledně informovanosti své administrativy o izraelském útoku na íránské ložisko South Pars. Zatímco šéf Bílého domu veřejně prohlásil, že Spojené státy o operaci „vůbec nic nevěděly“, zdroje z Izraele i z řad amerických úředníků jeho tvrzení přímo popírají. Podle informací CNN byl úder na největší světové zásoby zemního plynu s Washingtonem koordinován.

včera

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

BBC: Evropská unie se nepoučila. Zaspala a probudila se v další energetické krizi

Evropská unie se ocitla v dalším energetickém šoku, který silně připomíná krizi z roku 2022. Tehdy, po zahájení ruské invaze na Ukrajinu, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová hřímala proti manipulacím s trhem a slibovala odklon od nespolehlivých partnerů. O čtyři roky později však Evropa zjišťuje, že se nepoučila. Současný konflikt na Blízkém východě a uzavření Hormuzského průlivu odhalily, že kontinent pouze vyměnil jednu závislost za druhou.

včera

Válka s Íránem stojí USA astronomické částky

Válka s Íránem, která nebyla nikdy oficiálně vyhlášena, s sebou nese astronomické finanční náklady, které podle nových analýz rostou tempem zhruba půl miliardy dolarů denně. Jen za prvních šest dní bojů utratily Spojené státy neuvěřitelných 12,7 miliardy dolarů. Aktuální odhady naznačují, že celkový účet již pravděpodobně překročil hranici 18 miliard dolarů a vteřinová ručička válečných výdajů se nezastavuje.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy