Čeká východní Evropu lékařská krize? Zdravotníci houfně odcházejí na západ za penězi

Kvalifikovaní zdravotníci jsou žádaní po celém světě a málokdy mají problémy si najít v cizině práci. V praxi to znamená, že chudší východní státy vloží spoustu peněz do vzdělávání doktorů, kteří jim však mizí do bohatších států Evropské unie. Studii vypracoval server Politico pro Evropskou komisi.

Ingmar Lindström vystudoval medicínu v Estonsku, aby dostal až pětkrát vyšší plat, stačilo mu odstěhovat se o 200 kilometrů dále do Finska. "Vydělával jsem 600 eur měsíčně, musel jsem přitom dělat praxi v nemocnici. Na zaplacení účtů to zdaleka nestačilo," prozradil novinářům důvod, proč se vydal do zahraničí.

V cizině mladým doktorům nabízeli až 3000 eur měsíčně (skoro 78 tisíc korun) a vzhledem k nedostatku personálu ve zdravotnictví neměl skoro žádné problémy se sháněním práce. "Z každého ročníků odchází kolem 30 až 40 procent vystudovaných do zahraničí," tvrdí Lindström. Podle vlastních slov taky dobře chápe, proč je vnímán některými jako nepřítel. "Daňoví poplatníci přispěli k mému studiu a platu, takže chápu, když se zlobí, že lidi jako já odchází. Jenže v Estonsku bych rodinu neuživil."

Studium medicíny patří v každé zemi k těm nejnákladnějším a nejzdlouhavějším procesům ve školství, přesto ne každá členská země si může dovolit nabídnout studentům ty samé benefity. V EU se výdaje na zdravotnickou péči radikálně liší, v Rumunsku utratí v průměru na člověka ročně 816 eur (přes 21 tisíc korun), zatímco v Lucembursku, Německu a dalších západních státech vyjde lékařská péče na 4000 eur ročně (103 tisíc korun). A lékaři i zdravotní sestřičky jdou jako každý jiný za bohatší budoucností.

Fenomén chybějících lékařů je momentálně aktuální po celé východní Evropě. V Rumunsku se v letech 2009 až 2015 snížil počet praktikujících doktorů na polovinu, zatímco Polsko pár let po vstupu do EU přišlo až o 60 procent absolventů medicíny, kteří neodolali lákadlům zahraničí. S tím souvisí i stárnutí v profesi. Podle studie Politico v roce 2014 byl minimálně jeden lékař ze tří starší 55 let.

Odliv doktorů má pak negativní vliv na běžné občany, kteří nemají přístup k lékařské péči. Problém je viditelný zejména v Rumunsku, kde minimálně 10 procent obyvatel má problém sehnat si praktickou ordinaci. Evropská unie vydala sice nařízení, podle kterého se má regulovat příchod pracovníků ze zdravotní péče z rozvojových zemí, tato pravidla však neplatí uvnitř EU, naopak migrace je pro lékaře nyní ještě snazší záležitostí.