Merkelová je připravena obětovat bezpečnost východní Evropy a zaplavit ji migranty? Analytik mluví o roli V4 a Česka

Analytik Péter Krekó pro server Atlantic Council připomíná, že tradice politického a hospodářského partnerství – Ostpolitik - mezi Německem a Ruskem je stále silná, a to i přes anexi Krymu a obvinění z ruských zásahů do německé politiky.

Nejpravděpodobnějším scénářem je, že Německo po volbách povede koalice přezdívaná Jamajka - tedy konzervativní Křesťanskodemokratická unie / Křesťanskosociální unie (CDU/CSU), svobodní demokraté (FDP) a Zelení. Sociální demokraté, kteří se snažili o revizi sankcí a návrat k obvyklému jednání s Ruskem, ve vládě zřejmě nebudou, což by mohlo znamenat, že Rusko ztratí důležitého spojence v exekutivním odvětví, píše expert. Zelení naopak chtějí ještě přísnější sankce, silně kritizují porušování lidských práv v Rusku či jeho územní agresi a energetickou politiku.

„A i když německé bezpečnostní služby varovaly, že Rusko se může pokusit ovlivnit koaliční rozhovory, je to nepravděpodobné, protože ruské pokusy zasahovat do volebního procesu byly spíše neúspěšné. Souhrnně je velmi nepravděpodobné, že se vztahy Německa s Ruskem změní k lepšímu - spíše naopak,“ myslí si Krekó.

Vztah Německa s Ruskem podle něj ale silně ovlivní postavení Berlína u zemí Visegrádské čtyřky tedy Maďarska, Slovenska, Polska a České republiky – regionu, který patří do německé sféry vlivu a který je důležitější než Francie ve smyslu obchodních vztahů. Analytik ale také odkazuje na nedávný průzkum, který ukázal, že ve třech ze čtyř zemí Visegrádské čtyřky je veřejnost více nakloněna Vladimiru Putinovi než Merkelové.

Zvláště zarážející jsou podle něj čísla ze Slovenska, kde s Putinem sympatizuje 41 procent dotazovaných, zatímco u Merkelové je to jen 21 procent. „V Maďarsku a na Slovensku také sympatie k Putinovi překonávají popularitu Donalda Trumpa. Značná část obyvatelstva si myslí, že země by měla patřit k východu nebo by měla být někde mezi východem a západem.A i když je podpora EU a NATO v těchto zemích silná, city k Západu, a zejména jeho vůdcům, jsou rozpolcené,“ varuje maďarský expert.

Obrazu Merkelové ve střední a východní Evropě podle jeho slov uškodila populistická, nacionalistická rétorika, někdy zesílená ruskými zprávami. „Merkelová se stala antihrdinkou,“ myslí si. „Je symbolem ultraliberálních dekadentních západoevropských elit, které jsou připraveny obětovat bezpečnost Evropy na oltář multikulturních, federalistických principů a které chtějí zaplavit východoevropské země migranty,“ píše Krekó. To, že se rétorika Merkelové v mnohém posunula tvrdším směrem, zůstalo spíše bez povšimnutí. Německo je v tomto regionu vnímáno jako liberální hegemon, který agresivně a pokrytecky protlačuje své hodnoty a hospodářské zájmy nad zájmy svých sousedů.

„V Čechách, na Slovensku a v Maďarsku je Putin často označován jako protiklad Merkelové: bojovník za tradiční hodnoty jako je národ, rodina a křesťanství, a silný bojovník proti globálnímu terorismu, který by mohl snadno vyřešit uprchlickou krizi, kdyby byl vůdcem Evropy,“ vysvětluje expert. Právě migrační krize podle něj posílila neliberální a xenofobní tendence ve střední východní Evropě, ale také zvýšila psychologickou vzdálenost mezi Německem a střední a východní Evropou - a přiblížila tento region k Rusku.

Německo stále prosazuje sankce vůči Rusku a zdá se, že je odhodláno zrealizovat projekt plynovodu Nord Stream II, projekt, který zvyšuje energetickou nezávislost Evropy na Ruska a který současně ztěžuje život Ukrajiny a zemí střední a východní Evropy tím, že je obchází a snižuje jejich roli v tranzitu.

Budoucí koalice by proto podle něj měla vynaložit maximum, aby získala zpět středoevropské národy. Možná je na čase přehodnotit některá rozhodnutí. Nyní, když jsou sociální demokraté, hlavní zastánci projektu Nord Stream II, mimo vládu, a většina nových členských států EU se rozhodně postavila proti tomuto projektu, mohlo být jeho opuštění dobrým prvním krokem, radí analytik.