Madrid - Ministr vnitra ústřední španělské vlády Juan Ignacio Zoido dnes uvedl, že Madrid stupňuje tlak na Katalánsko, aby se jasně vyjádřilo, zda vyhlásilo nezávislost. Vyhýbavá odpověď po vypršení ultimáta v pondělí nebude akceptována.
"Pokud bude odpověď Katalánska dvojznačná či vyhýbavá, bude muset Madrid přijmout opatření," uvedl Zoidov rozhovoru s rádiem Cadena Cope. O jaká opatření by mělo jít, neupřesnil. Madrid ale uvažuje o využití článku 155 španělské ústavy, který umožňuje zbavit moci regionální vládu, která nepostupuje v souladu se základním zákonem země.
Španělský premiér Mariano Rajoy ve středu vyzval předsedu katalánské regionální vlády Puigdemonta, aby do pondělních 10:00 SELČ sdělil, zda ve svém proslovu z úterý tohoto týdne v parlamentu vyhlásil nezávislost, či nikoliv. Do čtvrtečních 10:00 SELČ pak musí katalánský parlament anulovat deklaraci nezávislosti, kterou v Barceloně schválili v úterý a okamžitě pozastavili její platnost.
Podle španělských médií katalánský premiér Carles Puigdemont zvažuje jako odpověď na Rajoyovo ultimátum poslat do Madridu písemnou verzi svého projevu. Ministr Zoido dnes ale zdůraznil, že španělská vláda přijme pouze jasné "ano, nebo ne".
Pokud z Barcelony nepřijde žádná jasná odpověď, budeme předpokládat, "že byla nezávislost vyhlášena", dodal ministr. Za vyhýbavou odpověď bude podle Zoida vláda považovat i to, pokud odpoví Puigdemont záporně, zároveň ale vyhlásí předčasné volby, které označí za "ústavodárné".
Radikálně levicová strana Kandidátka lidové jednoty (CUP), na jejíchž deseti poslancích závisí Puigdemontova menšinová vláda, dnes označila dialog s Madridem za "nemožný" a znovu vyzvala předsedu regionální vlády k jasnému vyhlášení nezávislosti. K CUP se dnes připojila také umírněná Republikánská levice Katalánska (ERC), která je součástí Puigdemontovy vládní aliance Společně pro ano (JXSí).
Související
Sánchez pod palbou kritiky: Španělsko se vyhýbá obranným závazkům NATO i podpoře Ukrajiny
Trump navrhl vyloučení Španělska z NATO
Španělsko , Katalánsko , Carles Puigdemont
Aktuálně se děje
včera
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
včera
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
včera
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
včera
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno včera
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
včera
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
včera
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
včera
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
včera
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
včera
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
včera
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
včera
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
včera
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
včera
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
včera
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
včera
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
včera
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
včera
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
včera
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
včera
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák