Z Britky udělali na týden muslimku. Změnilo mi to celý svět, říká žena

Manchester - Katie Freemanovou bychom označili asi jako typickou Britku. Běloška s hnědými vlasy a světlou pletí přiznala, že vlastně nikdy žádného muslima nepoznala, přesto i ona se cítila být ohrožená jejich kulturou. A pak jednoho dne dostala možnost od dokumentaristů, aby si na vlastní kůži vyzkoušela, jaké je to být ženou v islámském světě.

"Bylo jasné, že jsem byla jako ovce v davu," říká třiačtyřicetiletá žena, která se živí jako pečovatelka. Katiin život se nijak nevymyká společenské normě, patří do střední pracující třídy, má manžela a dvě děti - dvacetiletého Ryana a patnáctiletou Cameron. Rodina žije v domě na pěkném předměstí Winsfordu.

Na začátku natáčení byla velmi nervózní. Přiznala, že ještě se žádným muslimem nepřišla do kontaktu, přesto se jako mnoho jiných domnívá, že přistěhovalci zde ničí jejich tradiční britskou kulturu. Před návštěvou v domě své nové hostitelky, devětačtyřicetileté Saimy Alvi původem z Pákistánu, která nyní žije v Manchesteru, neměla Katie Freemanová tušení, co má dělat. Je britským zvykem přinést na návštěvu dárek, ale správně usoudila, že láhev vína zde asi nebude příliš vhodná.

Freemanová přitom zdůrazňuje, že není rasistkou a že proti uprchlíkům vlastně nic nemá. "Myslím, že by lidé měli žít, jak považují za vhodné, jak se jim líbí, aby byli šťastní, ale nesmí vyvíjet tlak na své okolí, které žije jinak," řekla před kamerou žena. Veškeré obavy však hned opadly, když ji u dveří Saima Alvi přivítala s úsměvem. Seznámit se měla s hostitelskou rodinou u večeře.

Saima Alvi pozvala na týden k sobě domů Katie Freemanovou, aby jí ukázala, jak si ona, její manžel a děti Nabeeha (22), Rumaysa (20), Maymuna (17), Nusayba (13) a Muddathir (11) žijí. Večeře začala velmi normálně, k jídlu se podával tradiční anglický pastýřský koláč s bramborovou kaší, jaký zná Freemanová z dětství.

První zkušenost s islámem pak přišla ve čtyři ráno, tehdy Britku probudili, aby se s rodinou pomodlila. "Přišlo mi to divné, jak potom proboha vstávají do práce?" žasla žena. Skutečné překvapení však přišlo ráno, když jí novináři oznámili, že by se měla převléknout do hidžábu, aby zapadla mezi ostatní muslimky. Připravili pro ni tmavý make-up i umělý "asijský" nos, Saima Alvi jí potom pomohla s převlékáním.

Jenže ten samý večer, 22. května, obletěla celým světem zpráva o bombovém útoku na koncertě v Manchesteru a v zemi se zvedla anti-muslimská vlna. "Je to nechutné, nemá to žádný smysl, dělá se mi špatně, když na to pomyslím," řekla s pláčem Saima. Ta televiznímu štábu dodala, že doufá, že sebevrah nebude muslim, protože tohle nemá s jejich vírou nic společného. "Je to opravdu otřesné, že mě pak společnost hází to stejného pytle jako teroristy."

Freemanová sice pochopila, že její hostitelská rodina s terorismem nemá nic společného a že jsou zprávou stejně otřeseni jako ona, její rodina či bílí přátelé. Přes den se pak rozmýšlela, zda si chce opravdu obléknout hidžáb. Bála se reakce okolí, protože společnost byla po útoku silně vysazená proti muslimům. I televizní štáb byl v rozpacích, zda v natáčení pokračovat.

Britka se však odhodlala a hidžáb nakonec oblékla. "Je to trochu nezvyk, nenosím moc často šaty. Bojím se, že zakopnu," řekla Freemanové během cesty k Saiminým kamarádkám. Večer však přiznala, že tradiční oděv muslimských žen je velmi osvobozující. "Je to vlastně velmi ženské oblečení, cítila jsem se v tom dobře. Skoro jako dáma," prozradila Katie Freemanová.

Saima Alvi dokonce vyvrací, že by ji někdo nutil, aby si hidžáb oblékala. "Nenosila jsem ho do 18 let, ale pak mi začala být příjemný," svěřila se žena. Sama se narodila do rodiny se čtyřmi dalšími sestrami a tvrdí, že ji muži nikdy nenutili dělat věci, které sama nechce. "Nikdo by mě ani moje sestry nepřinutil k tomu, abychom se oblékaly jinak, než chceme. Hidžáb je pro nás jako uniforma, je to naše svobodná volba."

Týdenní pobyt nakonec skončil bez problémů a ženy se spřátelily natolik, že zůstaly v kontaktu i po natáčení. Pro Katie Freemanovou pak bylo klíčovým rozhodnutím, když se rozhodla vzít si hidžáb domů a projít se v něm po "svém" městě. "U hospody na mě začali pokřikovat. Ti lidé nemají žádnou soudnost," postěžovala si Freemanová. Hned však dodala, že k ní přišla jiná žena, Britka, která ji začala utěšovat, ať si z toho nic nedělá. "Během pěti minut jsem zažila to nejhorší i nejlepší z britské společnosti," řekla potom Freemanová.

Skutečné překvapení jí však čekalo doma. "Moje dcera Cameron dostala od své spolužačky smsku, ve které psala, že její otec si nepřeje, aby udržovala kontakt s rodinou, která se zahazuje s takovou pakáží," nevěřila svým očím Freemanová. Její soused zřejmě spatřil, jak do jejich domu vchází zahalená žena.

I přestože byla její zkušenost s islámem pozitivní a Britka získala nové přátelé, ne všechny zvyklosti v islámu jsou pro ni přijatelné. "Vzali mě k dohazovačce v komunitě, kde do detailů řešili budoucí vztah dvojice. Naprosto mě to šokovalo, protože pro city mladého páru tam nebylo vůbec místo. Říkala jsem si, myslí to vážně?" svěřila se se zážitkem žena.

Katie Freemanová potom před kamerou řekla, že jí zážitek změnil život a hlavní jí to rozšířilo obzory. "Považovala jsem muslimy za "ty druhé" a myslela jsem si, že utlačují svoje ženy, ale tak to vůbec není. Naopak se mezi s sebou chovají úplně stejně, jak je zvykem i v ostatní anglických rodinách," věří Britka.

Dokument s názvem "Můj týden jako muslim" natáčela pro televizi dokumentaristka Fozia Khan. První díl televizní série se odvysílá koncem října.

Související

Rusko, Kreml

Z Británie přichází další varování: Rusko je expanzivní mocnost, chce podmanit Ukrajinu a destabilizovat NATO

Britská vláda pod vedením premiéra Keira Starmera přistoupila k výraznému snížení finanční podpory pro západní Balkán, což vyvolalo vlnu kritiky od bezpečnostních expertů i opozičních politiků. Financování určené k boji proti ruským dezinformacím, kybernetickým útokům a na podporu demokratických institucí v regionu klesne o plných 40 procent. V absolutních číslech jde o propad ze 40 milionů liber v loňském roce na 24 milionů liber pro období 2025–2026.

Více souvisejících

Velká Británie Muslimové dokument

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 4 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy