Mayová odvolává brexit a vstupuje do historie. Jak by vypadal přelomový scénář?

NÁZOR – Stoupenci tvrdé linie v konzervativní straně by zuřivě vyli, ale většina Velké Británie by přivítala, pokud by premiérka Theresa Mayová otevřeně přiznala děsivé důsledky brexitu. V komentáři pro server The Guardian s tímto tvrzením vystoupil Alastair Campbell, někdejší ředitel komunikačního týmu britského expremiéra Tonyho Blaira.

Největší výzva od druhé světové války

Británii i Mayové by si podle Campbella ulevilo, pokud by premiérka v rámci své snahy postoupit v jednáních o brexitu přednesla projev určený především vlastním spolustraníkům. „Vedení je od toho, aby čelilo velkým výzvám. Ale brexit je největší výzva, které čelíme od konce druhé světové války,“ navrhuje Blairův exporadce začátek řeči, která by se měla týkat následujících aspektů brexitu.

Mayová by měla předně vysvětlit, proč hlasovala pro setrvání země v EU a deklarovat, že navzdory všem svým chybám má Unie pozitivní dopady na Evropu i Británii, nabádá Campbell. Premiérce doporučuje přiznat, pokud země v EU setrvá, její budoucí prosperita, bezpečnost a příležitosti pro mladé lidi budou lepší.

Zadruhé by šéfka kabinetu vyložit, proč se k setrvání v EU stavěla s výhradami a poukázat na mnoho problémů, které osmadvacítku zužují, soudí bývalý člen Blairova týmu. Mayová by podle něj měla přiznat, že hlasovala proti brexitu nikoliv coby snílek, ale s vědomím, že po setrvání v EU bude mít Británie možnost bojovat za její reformu.

Zatřetí by Mayová měla vysvětlit, proč se tak usilovně snaží realizovat brexit, který si lidi zvolili, byť šlo o těsný výsledek, míní Campbell. Političce radí, aby zdůraznila svou povinnost dojednat takovou verzi brexitu, pro níž hlasovala většina jeho stoupenců – tedy odchod ze společného trhu, celní unie a působnosti Evropského soudního dvora.

Právě s ohledem na svůj hluboký smysl pro povinnost by Mayová měla Britům sdělit plnou pravdu, kterou dobře vidí, doporučuje Campbell. Premiérka by dle jeho názoru měla přiznat, že brexit nelze realizovat a byť mnozí budou křičet a zuřit, zůstává její povinností se na odchod z EU dívat ze všech stran.

„Jako váš vůdce jsem dospěla k názoru, že (brexit) nelze realizovat bez enormních škod pro naší ekonomiku, vaši životní úroveň, naše veřejné služby, naše postavení ve světě. Tyto škody nejsem připravena přijmout. Cena je příliš vysoká,“ navrhuje Campbell možnou formulaci. Dodává, že Mayová by měla odkázat na právní výklad, podle něhož má pravomoc jednostranně stáhnout článek 50, načež by se za obrazovce za ní objevil text dopisu, který hodlá ještě ten den odeslat Donaldu Tuskovi a premiérům sedmadvaceti zemí EU.

Velký a odvážný krok

Premiérka by měla podle Campbella sdělit stoupencům brexitu, v čele s Borisem Johnsonem, že nastal čas učinit rozhodnutí a pokud nebudou chtít naslouchat jejím argumentům, je připravena jednat na vlastní pěst. Mayová musí oznámit, že je připravena sebevědomě čelit jakékoliv výzvě, jelikož ostatně bojuje za to, co považuje za správné pro Británii. Měla by také vyjádřit přesvědčení, že poté, co v zemi proběhne patřičná veřejná debata, která bohužel nenastala před referendem a následnými volbami, její názor mezi Brity převládne.

Předsedkyně vlády by měla také apelovat na labouristy, aby zaujali jasnou pozici, jelikož většina jejich poslanců podporuje setrvání v EU, ale u vedení strany není to zřejmé, pokračuje Campbell. Navrhuje, aby Mayová vyvolala předčasné volby a v jistém bodě zřejmě došlo i k referendu, které by zvrátilo výsledek toho prvního.

Mayová by podle bývalého Blairova spolupracovníka rovněž měla připustit, že si je vědoma nepředvídatelnosti událostí, který svým rozhodnutím spustí, ale deklarovat, že je připravena nést všechna rizika s tím spojená, jelikož již nechce nic předstírat a umožňovat, aby bludy pár lidí diktovaly směr většině, když je tolik v sázce.

Premiérka by měla zveřejnit analýzy dopadů brexitu na veškeré aspekty života v Británii, které si nechala zpracovat, aby o nich zákonodárci mohli vést plnou debatu, míní Campbell. Dodává, že ačkoliv mnozí budou Mayovou obviňovat, že se pomátla, uleví se jí, jelikož její zdraví ohrožovala spíše realita katastrofy pro celou zemi jménem brexit, která se blížila každým dnem.

Campbell tedy soudí, že Mayová by měla přehodnotit a změnit kurz – nejednat o měkkém, či tvrdém brexitu, ale vystoupení z EU zcela odmítnout a prohlásit, že je její povinností vést zemi k tomuto jedinému smysluplnému rozhodnutí.

„Velké a odvážné, zajisté souhlasíte,“ píše Campbell. Předpokládá, že ze strany médií hájících brexit by se na Mayovou snesla zdrcující kritika i výzvy k rezignaci a možná by skutečně přišla o premiérské křeslo. Na druhou stranu, by se díky takovému kroku mohla v čele vlády udržet, přemítá bývalý Blairův spolupracovník. Odkazuje na premiérčin projev ve Florencii, v němž volala po větší kreativitě, a právě výše popsaný projev by byl tou kreativitou, která je nyní potřeba, aby Mayová vyrostla a většina země si výrazně oddechla.

Související

Monika Brusenbauch Meislová Rozhovor

Brexit pozpátku? Británie a EU se snaží aktualizovat vztahy, jinak nezvládnou čelit novým hrozbám, říká Meislová

Expertka na britský politický systém Monika Brusenbauch Meislová z brněnské Masarykovy univerzity v rozhovoru pro EuroZprávy.cz exkluzivně vysvětlila, co znamená snaha o aktualizaci vzájemných vztahů Velké Británie a Evropské unie a také zhodnotila, jak se Londýnu podařil brexit. „Mnoho očekávaných výhod – nové obchodní dohody, silnější globální postavení, nižší míra migrace – se buď nenaplnilo, nebo se ukázaly jako zcela iluzorní,“ říká. 
Brexit, ilustrační foto

Od rybolovu po Erasmus: Co přinese nová dohoda Spojeného království s EU

Spojené království a Evropská unie v pondělí uzavřely dlouho připravovanou dohodu, která má potenciál výrazně změnit vztahy mezi oběma stranami. Premiér Keir Starmer označil dohodu za „hat-trick“ po podobných úspěších s Indií a USA a předseda Evropské rady António Costa ji uvítal jako „novou kapitolu“ vzájemných vztahů. Navzdory tomuto optimistickému tónu přináší dohoda především přísliby budoucích změn, nikoli okamžité revoluční kroky.

Více souvisejících

Brexit Theresa Mayová Velká Británie

Aktuálně se děje

před 38 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

ANO si na sněmu volí vedení. (24.1.2026)

Babiš na sněmu nastínil plán ANO pro prezidentskou volbu. Překvapil omluvou

Nejsilnější politické uskupení v Česku si v sobotu zvolí vedení. Na pražském Chodově se totiž koná sněm hnutí ANO, delegáti by měli v nejvyšší stranické funkci potvrdit premiéra Andreje Babiše. Předseda vlády v dopoledním projevu naznačil postup pro prezidentské volby v roce 2028. Překvapil také omluvou občanům. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Petr Pavel

Pavel připustil, že bude uvažovat o další prezidentské kandidatuře

Prezident Petr Pavel naznačil, že bude znovu kandidovat do funkce prezidenta. Navázal by tak na své předchůdce Václava Havla, Václava Klause a Miloše Zemana, protože všichni působili na Pražském hradě po dobu dvou funkčních období. Příští prezidentské volby se uskuteční přesně za dva roky v lednu 2028.  

před 8 hodinami

Zimní počasí v Praze

Počasí příští týden: Silné mrazy skončí, místo toho se vrátí sníh

Počasí v příštím týdnu přinese typický zimní mix deště, sněhu a teplot pohybujících se kolem bodu mrazu. Zatímco pondělí odstartuje ve znamení srážek na většině území, v dalších dnech se dočkáme přechodného uklidnění, než se ve středu večer opět přihlásí o slovo sněžení a déšť.

včera

Kancelář Ivana Bartoše

Na kancelář Ivana Bartoše zaútočil sekerou neznámý útočník

Bývalý předseda Pirátů Ivan Bartoš se stal terčem násilného útoku. Neznámý pachatel v pátek večer zaútočil sekerou na výlohu jeho poslanecké kanceláře v Kutné Hoře. Na místě činu útočník navíc zanechal vzkaz, jehož obsah politik blíže nespecifikoval. Incident se obešel bez zranění, jelikož se v prostorách v danou dobu nikdo nenacházel, a celou záležitost již převzala k vyšetřování policie.

včera

Eva Taterová

Íránci režim kritizují za neschopnost ochránit obyvatelstvo. Celá situace se může změnit v krvavou lázeň, varuje Taterová

Expertka na Blízký východ Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o současných protivládních protestech v Íránu, které režim krvavě potlačuje, za což jsou cenou tisíce mrtvých civilistů. „Obecně u mnohých více a více sílí kritika, že režim místo aby se staral o potřeby svých lidí, investuje své prostředky raději do podpory různých teroristických skupin a bojů o regionální dominanci, přičemž ani v jednom případě to stejně nevede k vítězství,“ vysvětlila.

včera

Jednotky ICE

Trump opět posunul hranice. Nová pravomoc agentů ICE děsí veřejnost, kdykoli mohou přijít ke komukoli domů

Nová směrnice amerického imigračního úřadu ICE, která umožňuje agentům vstupovat do soukromých obydlí bez soudního příkazu, vyvolala mezi ústavními právníky a experty na lidská práva vlnu zděšení. Podle odborníků oslovených stanicí CNN se administrativa Donalda Trumpa tímto krokem pokouší obejít čtvrtý dodatek americké ústavy, který již po staletí chrání občany před nezákonnými domovními prohlídkami.

včera

Donbas

K dosažení míru zbývá vyřešit zásadní bod. Proč je Donbas pro Rusko i Ukrajinu tak důležitý?

V Abú Zabí se v těchto dnech odehrává historicky první trilaterální setkání delegací Ukrajiny, Ruska a Spojených států od zahájení plnohodnotné ruské invaze. Přestože se všechny strany shodují, že k dosažení míru zbývá vyřešit jediný zásadní bod, pohled na něj zůstává diametrálně odlišný. Oním bodem sváru je Donbas, region na východě Ukrajiny, který se stal hlavním symbolem Putinových územních ambicí a mocenského střetu mezi Východem a Západem.

včera

Sídlo BIS

Policie zadržela Číňana podezřelého ze špionáže. Měl sbírat informace k vydírání politiků

BIS společně s policií ukončila dvouletou sledovací operaci, jejímž výsledkem je zadržení čínského občana Jang I-minga. Ten v Praze oficiálně působil jako zpravodaj čínského stranického deníku Kuang-ming ž’-pao, ve skutečnosti je však podezřelý ze špionáže pro totalitní režim. Podle vyšetřovatelů se novinář nesoustředil pouze na běžnou žurnalistiku, ale aktivně sbíral citlivé informace o českých politicích, které mohly sloužit k jejich následnému vydírání.

včera

Kyjev

Situace se zhoršuje. Proud vypadává na většině Ukrajiny, s kritickou situací se potýkají firmy i domácnosti

Energetická situace na Ukrajině se v posledních hodinách dramaticky zhoršila. Státní operátor Ukrenergo varoval, že po vlně ruských náletů z noci na dnešek muselo několik klíčových elektráren přejít do režimu havarijních oprav. Většina regionů země se nyní potýká s nucenými výpadky proudu, které nahradily dříve plánované harmonogramy, což kriticky dopadá na fungování domácností i průmyslu.

včera

Policie ČR

Ve škole se střílí, nahlásil učitel policii. Chtěl vyzkoušet, jaká bude reakce

Pražští policisté dnes v odpoledních hodinách zažili nečekaný výjezd na Žižkov. Původní hlášení o střelbě, které se podle webu idnes.cz mělo týkat budovy soukromého gymnázia a základní školy FOSTRA v Roháčově ulici, vyvolalo okamžitou mobilizaci všech dostupných prvosledových hlídek v okolí. Do akce se zapojily desítky policistů i zdravotnický inspektor, přičemž policie okolí školy i přilehlé ulice preventivně uzavřela.

včera

včera

USS Abraham Lincoln

K Íránu míří armáda amerických válečných lodí, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump oznámil, že směrem k Íránu míří „armáda“ amerických válečných lodí. Toto prohlášení, které zaznělo na palubě prezidentského speciálu Air Force One při návratu ze summitu v Davosu, přichází v době extrémního napětí vyvolaného brutálním potlačením protivládních protestů v Íránu a obavami z obnovení tamního jaderného programu.

včera

Miliony Ukrajinců čelí bezprostřední hrozbě umrznutí. Evropa obratem posílá stovky generátorů

Diplomaté z Ukrajiny, Ruska a Spojených států po měsících vyjednávání konečně zúžili seznam sporných bodů na ten nejpodstatnější: status Donbasu. Prezident Volodymyr Zelenskyj i poradce Kremlu Jurij Ušakov shodně potvrdili, že právě budoucnost tohoto východoukrajinského regionu je pro jakýkoliv posun v mírových rozhovorech naprosto zásadní. Moskva v současnosti ovládá přibližně devadesát procent jeho území, kromě okupovaného Krymu a částí dalších pěti ukrajinských oblastí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy