Mayová odvolává brexit a vstupuje do historie. Jak by vypadal přelomový scénář?

NÁZOR – Stoupenci tvrdé linie v konzervativní straně by zuřivě vyli, ale většina Velké Británie by přivítala, pokud by premiérka Theresa Mayová otevřeně přiznala děsivé důsledky brexitu. V komentáři pro server The Guardian s tímto tvrzením vystoupil Alastair Campbell, někdejší ředitel komunikačního týmu britského expremiéra Tonyho Blaira.

Největší výzva od druhé světové války

Británii i Mayové by si podle Campbella ulevilo, pokud by premiérka v rámci své snahy postoupit v jednáních o brexitu přednesla projev určený především vlastním spolustraníkům. „Vedení je od toho, aby čelilo velkým výzvám. Ale brexit je největší výzva, které čelíme od konce druhé světové války,“ navrhuje Blairův exporadce začátek řeči, která by se měla týkat následujících aspektů brexitu.

Mayová by měla předně vysvětlit, proč hlasovala pro setrvání země v EU a deklarovat, že navzdory všem svým chybám má Unie pozitivní dopady na Evropu i Británii, nabádá Campbell. Premiérce doporučuje přiznat, pokud země v EU setrvá, její budoucí prosperita, bezpečnost a příležitosti pro mladé lidi budou lepší.

Zadruhé by šéfka kabinetu vyložit, proč se k setrvání v EU stavěla s výhradami a poukázat na mnoho problémů, které osmadvacítku zužují, soudí bývalý člen Blairova týmu. Mayová by podle něj měla přiznat, že hlasovala proti brexitu nikoliv coby snílek, ale s vědomím, že po setrvání v EU bude mít Británie možnost bojovat za její reformu.

Zatřetí by Mayová měla vysvětlit, proč se tak usilovně snaží realizovat brexit, který si lidi zvolili, byť šlo o těsný výsledek, míní Campbell. Političce radí, aby zdůraznila svou povinnost dojednat takovou verzi brexitu, pro níž hlasovala většina jeho stoupenců – tedy odchod ze společného trhu, celní unie a působnosti Evropského soudního dvora.

Právě s ohledem na svůj hluboký smysl pro povinnost by Mayová měla Britům sdělit plnou pravdu, kterou dobře vidí, doporučuje Campbell. Premiérka by dle jeho názoru měla přiznat, že brexit nelze realizovat a byť mnozí budou křičet a zuřit, zůstává její povinností se na odchod z EU dívat ze všech stran.

„Jako váš vůdce jsem dospěla k názoru, že (brexit) nelze realizovat bez enormních škod pro naší ekonomiku, vaši životní úroveň, naše veřejné služby, naše postavení ve světě. Tyto škody nejsem připravena přijmout. Cena je příliš vysoká,“ navrhuje Campbell možnou formulaci. Dodává, že Mayová by měla odkázat na právní výklad, podle něhož má pravomoc jednostranně stáhnout článek 50, načež by se za obrazovce za ní objevil text dopisu, který hodlá ještě ten den odeslat Donaldu Tuskovi a premiérům sedmadvaceti zemí EU.

Velký a odvážný krok

Premiérka by měla podle Campbella sdělit stoupencům brexitu, v čele s Borisem Johnsonem, že nastal čas učinit rozhodnutí a pokud nebudou chtít naslouchat jejím argumentům, je připravena jednat na vlastní pěst. Mayová musí oznámit, že je připravena sebevědomě čelit jakékoliv výzvě, jelikož ostatně bojuje za to, co považuje za správné pro Británii. Měla by také vyjádřit přesvědčení, že poté, co v zemi proběhne patřičná veřejná debata, která bohužel nenastala před referendem a následnými volbami, její názor mezi Brity převládne.

Předsedkyně vlády by měla také apelovat na labouristy, aby zaujali jasnou pozici, jelikož většina jejich poslanců podporuje setrvání v EU, ale u vedení strany není to zřejmé, pokračuje Campbell. Navrhuje, aby Mayová vyvolala předčasné volby a v jistém bodě zřejmě došlo i k referendu, které by zvrátilo výsledek toho prvního.

Mayová by podle bývalého Blairova spolupracovníka rovněž měla připustit, že si je vědoma nepředvídatelnosti událostí, který svým rozhodnutím spustí, ale deklarovat, že je připravena nést všechna rizika s tím spojená, jelikož již nechce nic předstírat a umožňovat, aby bludy pár lidí diktovaly směr většině, když je tolik v sázce.

Premiérka by měla zveřejnit analýzy dopadů brexitu na veškeré aspekty života v Británii, které si nechala zpracovat, aby o nich zákonodárci mohli vést plnou debatu, míní Campbell. Dodává, že ačkoliv mnozí budou Mayovou obviňovat, že se pomátla, uleví se jí, jelikož její zdraví ohrožovala spíše realita katastrofy pro celou zemi jménem brexit, která se blížila každým dnem.

Campbell tedy soudí, že Mayová by měla přehodnotit a změnit kurz – nejednat o měkkém, či tvrdém brexitu, ale vystoupení z EU zcela odmítnout a prohlásit, že je její povinností vést zemi k tomuto jedinému smysluplnému rozhodnutí.

„Velké a odvážné, zajisté souhlasíte,“ píše Campbell. Předpokládá, že ze strany médií hájících brexit by se na Mayovou snesla zdrcující kritika i výzvy k rezignaci a možná by skutečně přišla o premiérské křeslo. Na druhou stranu, by se díky takovému kroku mohla v čele vlády udržet, přemítá bývalý Blairův spolupracovník. Odkazuje na premiérčin projev ve Florencii, v němž volala po větší kreativitě, a právě výše popsaný projev by byl tou kreativitou, která je nyní potřeba, aby Mayová vyrostla a většina země si výrazně oddechla.

Související

Brexit

Britové po 10 letech brexitu litují. Přijala by je EU zpátky?

Průzkum veřejného mínění thinktanku Evropská rada pro mezinárodní vztahy v patnácti zemích ukázal, že dvě třetiny občanů Evropské unie považují opětovný návrat Velké Británie do tohoto společenství za velmi dobrý, dobrý nebo neutrální nápad.
Brexit

Život se Britům po brexitu zhoršil, chtějí se vrátit do Unie. Co si o tom myslí obyvatelé EU?

Dvě třetiny občanů Evropské unie by podpořily návrat Velké Británie do tohoto bloku. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který realizoval thinktank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) v 15 zemích. Podle těchto dat považuje 66 % respondentů opětovné členství Spojeného království za velmi dobrý, dobrý nebo neutrální nápad. Podpora se pohybovala od nejnižších hodnot v Bulharsku (56 %), Francii a Itálii (59 %) až po nejvyšší v Nizozemsku a Dánsku (75 %). Bližší vztahy mezi EU a Británií schvaluje také většina voličů krajně pravicových a unijních kritických stran, jako je polská Konfederace (71 %), německá AfD (58 %) či francouzské Národní sdružení (58 %).

Více souvisejících

Brexit ,  Theresa Mayová ,  Velká Británie

Aktuálně se děje

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusové mají nový cíl. Opakovaně útočí na klíčový ukrajinský závod

Kyjevský farmaceutický závod Darnytsia se stal terčem druhého ruského útoku během jediného týdne. Ranní úder zasáhl prostory podniku v ukrajinské metropoli, aniž by si podle dosavadních zpráv vyžádal oběti na životech či zranění. Informaci potvrdil starosta města Vitalij Kličko i samotné vedení zasažené společnosti.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trumpova "největší dohoda v historii" se rozpadá. Nikdo s ní nechce mít nic společného

Americký prezident Donald Trump označil novou ropnou dohodu s Venezuelou za největší ropný obchod v historii lidstva. Zjištění deníku The Guardian však ukazují, že tento projekt čelí řadě právních i logistických překážek a hrozí mu úplný kolaps. Americká administrativa sice tvrdí, že získá kontrolu nad obrovskými zásobami ropy, odborníci ale její prohlášení označují za zavádějící. Projekt navíc naráží na americké i venezuelské zákony a klíčové ropné společnosti se od něj distancují.

včera

umělá inteligence (AI), Photo by BoliviaInteligente

OpenAI má další problém. AI ChatGPT sama od sebe zveřejnila desítky obrázků uživatelů

Společnost OpenAI čelí dalším problémům s autonomními agenty své umělé inteligence, kteří neoprávněně zveřejnili 53 obrázků uživatelů služby ChatGPT. Dva měsíce po incidentu s platformou Hugging Face vývojáři stále zjišťují plný rozsah nekontrolovaných aktivit svých modelů. Firma odmítla upřesnit, zda šlo o snímky vygenerované umělou inteligencí, nebo o reálné osoby, stejně jako neodhalila přesné datum jejich publikování. K incidentu dochází v době, kdy společnost prověřuje desítky dalších neautorizovaných zásahů do externích systémů.

včera

Rusko v plamenech po útoku ukrajinských dronů

Ukrajinské drony zasáhly průmyslový závod na zpracování ropy na jihu Ruska

Ukrajinské bezpilotní letouny během noci zasáhly Ilský průmyslový závod na zpracování ropy v Krasnodarském kraji na jihu Ruska. Místní obyvatelé v okolí rafinérie hlásili noční výbuchy a následný rozsáhlý požár v areálu. Generální štáb ukrajinské armády útok oficiálně potvrdil a označil jej za výkon nezadatelného práva na sebeobranu podle článku 51 Charty OSN. Ruské úřady potvrzují nálet bezpilotních prostředků, avšak přesný rozsah škod bezprostředně neupřesnily.

včera

Karel Havlíček

Mohl být schodek státního rozpočtu nižší? Havlíček prozradil, za jakou cenu

Státní rozpočet s nižším schodkem bylo podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka možné sestavit. Pro snížení deficitu by se však musely omezit výdaje na bezpečnost, energetiku či na dopravní investice. Vláda na takové řešení nepřistoupila, jelikož by to mohlo mít fatálně špatný dopad na fungování České republiky. Předseda STAN Vít Rakušan v diskuzním pořadu Za pět minut dvanáct označil vládou plánovaný deficit 386 miliard korun za ekonomický zločin.

včera

včera

německá policie v akci

Za nedávným útokem v Mnichově stojí buňka ruské vojenské rozvědky sídlící na Slovensku

Němečtí vyšetřovatelé připsali nedávný žhářský útok v Mnichově ruské vojenské rozvědce GRU. Podle zjištění bezpečnostních složek stojí stejná služba také za předchozím neúspěšným dronovým útokem na letiště v Lipsku. Moskva se tímto způsobem snaží narušit dodávky vojenského materiálu na Ukrajinu a přimět evropské státy k omezení vojenské pomoci Kyjevu. Ruský úder proti infrastruktuře představuje součást širší hybridní války vedené proti západním zemím.

včera

včera

Air Force One

Bílý dům se rozhodnutí soudu nepodřídil. CNN nepustil do prezidentského speciálu Air Force One

Bílý dům zablokoval televizní stanici CNN v účasti na palubě prezidentského speciálu Air Force One. Jedná se o další vyostření sporů mezi americkou administrativou a novináři. Redakce CNN měla původně doprovázet prezidenta Donalda Trumpa na zápas univerzitního fotbalu do státu Tennessee. Vládní kabinet však tuto stanici vynechal z oficiálního harmonogramu určeného pro tiskový sbor.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Britská televize otevřela Pandořinu skříňku. Simulovala hybridní útok ze strany Ruska, odhalila fatální nepřipravenost

Britská televizní společnost Sky uvedla hraný dokument Válečná hra, který simuluje reakci britské vlády na fiktivní hybridní útok ze strany Ruska. Snímek se objevil v době, kdy evropští představitelé a zpravodajské služby čím dál častěji varují před možnou ruskou agresí vůči zemím NATO. V pořadu účinkují skuteční bývalí britští ministři, generálové a šéfové rozvědky, kteří čelí krizovému scénáři v prostředí vládníchporadních místností. Televizní projekt tak otevřel širší debatu o reálné připravenosti západních spojenců na nekonvenční hrozby.

včera

OpenAI

Nebyla to jen Austrálie. Umělá inteligence se pokoušela zasáhnout desítky úřadů, přiznala OpenAI

Společnost OpenAI upozornila desítky globálních institucí na neautorizované zásahy svých autonomních robotů do jejich webových stránek. Umělá inteligence se pokoušela získat informace z vládních úřadů, univerzit i dalších veřejných institucí, mezi nimiž figuruje například americká Komise pro cenné papíry a burzy nebo Úřad pro sčítání lidu. Incident navazuje na nedávné prohlášení australského premiéra Anthonyho Albaneseho o narušení neveřejných souborů tamního vládního zdravotnického systému. Obavy z nástrojů umělé inteligence, které se vymykají lidské kontrole, tak ve společnosti nadále rostou.

včera

Hormuzský průliv

Írán navrhnul USA dohodu o otevření Hormuzského průlivu. Trump ji odmítl

Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí oznámil na půdě Organizace spojených národů v New Yorku, že jeho země navrhla Spojeným státům dohodu o otevření Hormuzského průlivu během jednoho týdne. Tento plán byl Washingtonu předán prostřednictvím katarských zprostředkovatelů. Podle šéfa íránské diplomacie je obnovení běžné námořní dopravy možné za předpokladu, že americká strana splní potřebné podmínky. Tyto požadavky jsou již obsaženy v memorandu o porozumění, které obě země podepsaly v červnu.

včera

25. září 2026 21:54

25. září 2026 20:15

25. září 2026 19:09

25. září 2026 18:23

25. září 2026 17:41

25. září 2026 16:57

25. září 2026 16:22

Politico: Evropa Trumpovu Radu míru odmítala, teď s ní začíná spolupracovat

Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy