Mayová odvolává brexit a vstupuje do historie. Jak by vypadal přelomový scénář?

NÁZOR – Stoupenci tvrdé linie v konzervativní straně by zuřivě vyli, ale většina Velké Británie by přivítala, pokud by premiérka Theresa Mayová otevřeně přiznala děsivé důsledky brexitu. V komentáři pro server The Guardian s tímto tvrzením vystoupil Alastair Campbell, někdejší ředitel komunikačního týmu britského expremiéra Tonyho Blaira.

Největší výzva od druhé světové války

Británii i Mayové by si podle Campbella ulevilo, pokud by premiérka v rámci své snahy postoupit v jednáních o brexitu přednesla projev určený především vlastním spolustraníkům. „Vedení je od toho, aby čelilo velkým výzvám. Ale brexit je největší výzva, které čelíme od konce druhé světové války,“ navrhuje Blairův exporadce začátek řeči, která by se měla týkat následujících aspektů brexitu.

Mayová by měla předně vysvětlit, proč hlasovala pro setrvání země v EU a deklarovat, že navzdory všem svým chybám má Unie pozitivní dopady na Evropu i Británii, nabádá Campbell. Premiérce doporučuje přiznat, pokud země v EU setrvá, její budoucí prosperita, bezpečnost a příležitosti pro mladé lidi budou lepší.

Zadruhé by šéfka kabinetu vyložit, proč se k setrvání v EU stavěla s výhradami a poukázat na mnoho problémů, které osmadvacítku zužují, soudí bývalý člen Blairova týmu. Mayová by podle něj měla přiznat, že hlasovala proti brexitu nikoliv coby snílek, ale s vědomím, že po setrvání v EU bude mít Británie možnost bojovat za její reformu.

Zatřetí by Mayová měla vysvětlit, proč se tak usilovně snaží realizovat brexit, který si lidi zvolili, byť šlo o těsný výsledek, míní Campbell. Političce radí, aby zdůraznila svou povinnost dojednat takovou verzi brexitu, pro níž hlasovala většina jeho stoupenců – tedy odchod ze společného trhu, celní unie a působnosti Evropského soudního dvora.

Právě s ohledem na svůj hluboký smysl pro povinnost by Mayová měla Britům sdělit plnou pravdu, kterou dobře vidí, doporučuje Campbell. Premiérka by dle jeho názoru měla přiznat, že brexit nelze realizovat a byť mnozí budou křičet a zuřit, zůstává její povinností se na odchod z EU dívat ze všech stran.

„Jako váš vůdce jsem dospěla k názoru, že (brexit) nelze realizovat bez enormních škod pro naší ekonomiku, vaši životní úroveň, naše veřejné služby, naše postavení ve světě. Tyto škody nejsem připravena přijmout. Cena je příliš vysoká,“ navrhuje Campbell možnou formulaci. Dodává, že Mayová by měla odkázat na právní výklad, podle něhož má pravomoc jednostranně stáhnout článek 50, načež by se za obrazovce za ní objevil text dopisu, který hodlá ještě ten den odeslat Donaldu Tuskovi a premiérům sedmadvaceti zemí EU.

Velký a odvážný krok

Premiérka by měla podle Campbella sdělit stoupencům brexitu, v čele s Borisem Johnsonem, že nastal čas učinit rozhodnutí a pokud nebudou chtít naslouchat jejím argumentům, je připravena jednat na vlastní pěst. Mayová musí oznámit, že je připravena sebevědomě čelit jakékoliv výzvě, jelikož ostatně bojuje za to, co považuje za správné pro Británii. Měla by také vyjádřit přesvědčení, že poté, co v zemi proběhne patřičná veřejná debata, která bohužel nenastala před referendem a následnými volbami, její názor mezi Brity převládne.

Předsedkyně vlády by měla také apelovat na labouristy, aby zaujali jasnou pozici, jelikož většina jejich poslanců podporuje setrvání v EU, ale u vedení strany není to zřejmé, pokračuje Campbell. Navrhuje, aby Mayová vyvolala předčasné volby a v jistém bodě zřejmě došlo i k referendu, které by zvrátilo výsledek toho prvního.

Mayová by podle bývalého Blairova spolupracovníka rovněž měla připustit, že si je vědoma nepředvídatelnosti událostí, který svým rozhodnutím spustí, ale deklarovat, že je připravena nést všechna rizika s tím spojená, jelikož již nechce nic předstírat a umožňovat, aby bludy pár lidí diktovaly směr většině, když je tolik v sázce.

Premiérka by měla zveřejnit analýzy dopadů brexitu na veškeré aspekty života v Británii, které si nechala zpracovat, aby o nich zákonodárci mohli vést plnou debatu, míní Campbell. Dodává, že ačkoliv mnozí budou Mayovou obviňovat, že se pomátla, uleví se jí, jelikož její zdraví ohrožovala spíše realita katastrofy pro celou zemi jménem brexit, která se blížila každým dnem.

Campbell tedy soudí, že Mayová by měla přehodnotit a změnit kurz – nejednat o měkkém, či tvrdém brexitu, ale vystoupení z EU zcela odmítnout a prohlásit, že je její povinností vést zemi k tomuto jedinému smysluplnému rozhodnutí.

„Velké a odvážné, zajisté souhlasíte,“ píše Campbell. Předpokládá, že ze strany médií hájících brexit by se na Mayovou snesla zdrcující kritika i výzvy k rezignaci a možná by skutečně přišla o premiérské křeslo. Na druhou stranu, by se díky takovému kroku mohla v čele vlády udržet, přemítá bývalý Blairův spolupracovník. Odkazuje na premiérčin projev ve Florencii, v němž volala po větší kreativitě, a právě výše popsaný projev by byl tou kreativitou, která je nyní potřeba, aby Mayová vyrostla a většina země si výrazně oddechla.

Související

Monika Brusenbauch Meislová Rozhovor

Brexit pozpátku? Británie a EU se snaží aktualizovat vztahy, jinak nezvládnou čelit novým hrozbám, říká Meislová

Expertka na britský politický systém Monika Brusenbauch Meislová z brněnské Masarykovy univerzity v rozhovoru pro EuroZprávy.cz exkluzivně vysvětlila, co znamená snaha o aktualizaci vzájemných vztahů Velké Británie a Evropské unie a také zhodnotila, jak se Londýnu podařil brexit. „Mnoho očekávaných výhod – nové obchodní dohody, silnější globální postavení, nižší míra migrace – se buď nenaplnilo, nebo se ukázaly jako zcela iluzorní,“ říká. 
Brexit, ilustrační foto

Od rybolovu po Erasmus: Co přinese nová dohoda Spojeného království s EU

Spojené království a Evropská unie v pondělí uzavřely dlouho připravovanou dohodu, která má potenciál výrazně změnit vztahy mezi oběma stranami. Premiér Keir Starmer označil dohodu za „hat-trick“ po podobných úspěších s Indií a USA a předseda Evropské rady António Costa ji uvítal jako „novou kapitolu“ vzájemných vztahů. Navzdory tomuto optimistickému tónu přináší dohoda především přísliby budoucích změn, nikoli okamžité revoluční kroky.

Více souvisejících

Brexit Theresa Mayová Velká Británie

Aktuálně se děje

včera

včera

Zuzana Maděrová

Snowboardistka Maděrová druhým místem Špindlerův Mlýn nezklamala

Po senzačním olympijském zlatu byla zaslouženým velkým lákadlem na sobotní podnik Světového poháru v paralelním slalomu, který se premiérově konal ve Špindlerově Mlýně, snowboardistka Zuzana Maděrová. I když nakonec na zlatou medaili tentokrát nedosáhla, jelikož v závodě nestačila jen na Japonku Cubaki Mikiovou Devatenáctiletá reprezentantka i tak potěšila publikum, které tak ve Špindlerově Mlýně připravilo pro závodnice a závodníky parádní atmosféru, navíc podpořenou krásným slunečným téměř jarním počasím.

včera

Robert Fico

Fico tvrdí, že EU je ve sporu s Ukrajinou na straně Slovenska

Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) se dočkal kýženého setkání na úrovni Evropské unie, kde se řešily zastavené dodávky ropy přes Ukrajinu. Fico tvrdí, že ho předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve sporu s Kyjevem podpořila. 

včera

včera

včera

Metoděj Jílek

Stylové zakončení životní sezóny. Rychlobruslař Jílek získal stříbro na MS ve víceboji

Dvojnásobný olympijský medailista z letošních zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo, teprve devatenáctiletý rychlobruslařský talent Metoděj Jílek zakončil svou životní sezónu dalším medailovým úspěchem. Stříbro získal poté, co ovládl desetikilometrový závod na MS ve víceboji, které se o tomto víkendu konalo v nizozemském Heerenveenu. Nestačil pouze na norského reprezentanta Sandera Eitrema.

včera

včera

včera

Donald Trump

Trumpův plán na zastavení financování ruské válečné mašinérie se útokem na Írán zhroutil

Strategie amerického prezidenta Donalda Trumpa, která měla odstřihnout Rusko od příjmů z prodeje ropy do Indie, se v důsledku eskalujícího konfliktu s Íránem začíná hroutit. Washington loni vyvíjel na Dillí extrémní tlak, který zahrnoval vysoká cla na indický export i sankce na ruské těžařské giganty. Tato kampaň byla původně úspěšná a Indie pod tlakem Bílého domu začala upřednostňovat dodávky z Blízkého východu.

včera

včera

včera

Pete Hegseth

Hegseth varoval Rusko, aby se do války s Íránem nezapojovalo. Íránské duchovní označil za zbabělce

Americký ministr obrany Pete Hegseth vystoupil v úterý na brífinku v Pentagonu s ostrým varováním adresovaným novému íránskému vedení. Uvedl, že nový nejvyšší vůdce země Modžtaba Chameneí by udělal „moudré rozhodnutí“, kdyby uposlechl výzvy prezidenta Donalda Trumpa a okamžitě se vzdal ambicí na získání jaderných zbraní. Podle Hegsetha by měl Chameneí tento závazek veřejně deklarovat, aby zabránil další devastaci své země.

včera

Ilustrační foto

CNN: Letecké údery jaderný program nezastaví. USA zvažují nasazení pozemní armády v Íránu

Snaha Trumpovy administrativy o úplnou likvidaci íránského jaderného programu naráží na zásadní vojenskou a logistickou překážku. Podle informací CNN by zajištění íránských zásob vysoce obohaceného uranu, které jsou ukryty hluboko v podzemních tunelech, vyžadovalo nasazení značného počtu amerických pozemních jednotek. Tento krok by představoval dramatickou eskalaci dosavadní kampaně, která se dosud spoléhala především na letecké údery.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Írán vyhrožuje likvidací Trumpa. Válka podle Teheránu ani zdaleka nekončí

Íránští představitelé v úterý ostře odmítli prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že válečný konflikt na Blízkém východě skončí brzy. Ministr zahraničí Abbás Arákčí zdůraznil, že Teherán je připraven bojovat tak dlouho, jak to bude nutné, a že íránské raketové údery na cíle v regionu budou pokračovat. Tato slova přišla v době, kdy Írán zahájil novou vlnu útoků na arabské sousedy a spojence USA v Perském zálivu.

včera

Íránské drony revolučních gard během cvičení v říjnu 2023.

USA a Izrael selhaly, režim nepadnul. Útoky na okolní země jsou sebeobrana, tvrdí Írán

Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí v rozhovoru pro americkou stanici PBS důrazně odmítl odpovědnost za eskalaci konfliktu a chaos na světových trzích s ropou. Podle jeho slov byla válka Íránu vnucena agresí ze strany Spojených států a Izraele. Arákčí zdůraznil, že jmenování Modžtaby Chameneího novým nejvyšším vůdcem země jasně dokazuje, že pokusy o změnu režimu v Teheránu selhaly.

včera

Friedrich Merz (CDU)

Politico: Merz chce zabránit příklonu Babiše k radikálním postojům Slovenska a Maďarska

Německý kancléř Friedrich Merz se po vnitrostátních politických peripetiích vrací k řešení palčivých otázek světové politiky. Hlavním tématem dne je dramatický nárůst cen energií vyvolaný válečným konfliktem v Íránu. Čelní představitelé členských států Evropské unie svolali na úterý mimořádné digitální jednání, aby koordinovali postup proti zdražování. Německo spolu s Itálií a Belgií na schůzce prosazuje společnou strategii, která by ulevila evropskému hospodářství.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Bílý dům v kleštích. Válka v Íránu sevřela Trumpa mezi hrozbu globální recese a riziko námořní katastrofy

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa se ocitla v sevření mezi hrozbou globální hospodářské recese a rizikem námořní katastrofy. S intenzivnějšími boji v Íránu se světové energetické tepny svírají do bodu, kdy každý den uzavření Hormuzského průlivu neznamená pouze dvojnásobnou ekonomickou ztrátu, ale její exponenciální nárůst. Bílý dům se proto snaží situaci řešit na několika frontách, od vojenského plánování až po snahu uklidnit veřejnost kampaní o krátkodobosti vysokých cen u čerpacích stanic.

včera

Vladimir Putin a Donald Trump uspořádali po summitu na Aljašce tiskovou konferenci

Trump telefonoval s Putinem. Řešili Ukrajinu i válku v Íránu

Americký prezident Donald Trump a jeho ruský protějšek Vladimir Putin spolu v pondělí poprvé v tomto roce telefonicky hovořili o dramatickém vývoji války v Íránu a možnostech mírového urovnání na Ukrajině. Tento klíčový hovor se uskutečnil jen několik hodin poté, co šéf Kremlu varoval, že současná energetická krize vyvolaná konfliktem na Blízkém východě přímo ohrožuje stabilitu světového hospodářství.

včera

těžba ropy, autor: Zbynek Burival

Ceny ropy pod Trumpových zmatečných prohlášeních klesly, poté opět vyrostly

Ceny ropy na světových trzích zaznamenaly pokles poté, co americký prezident Donald Trump prohlásil, že válka s Íránem skončí „velmi brzy“. Referenční cena ropy se v reakci na tato slova snížila, ačkoliv v pondělí nakrátko vystřelila nad hranici 100 dolarů za barel. Prezidentovy výroky, že konflikt je „téměř u konce“ a probíhá „v předstihu oproti plánu“, vnesly na trhy vlnu optimismu a stlačily cenu barelu blíže k 90 dolarům.

včera

Válka v Íránu je téměř u konce, prohlásil Trump. Krátce na to řekl pravý opak

Americký prezident Donald Trump vysílá v souvislosti s trvajícím konfliktem velmi rozporuplné signály ohledně toho, kdy by mohly boje skončit. Zatímco v jednom prohlášení uvedl, že americké cíle jsou již v podstatě splněny a válka s Íránem je již téměř u konce, protože Írán již nedisponuje žádným námořnictvem, letectvem ani funkčním spojením, vzápětí před republikánskými poslanci prohlásil, že vítězství stále není dostatečné. Tato nejednotná komunikace přichází v době, kdy se vojenské operace na Blízkém východě přelévají do druhého týdne.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy