Visegrádská čtyřka v potížích. Vztahy mezi státy jsou spíš ledové, tvrdí odborníci

Nejnovější konflikt ve skupině vznikl přitom minulý týden, kdy Francie nabídla kompromis s cílem zpřísnit hraniční kontroly pro vysílání pracovníků, kteří hledali zaměstnání jinde než ve své domovině. Zatímco Česká republika a Slovensko s plán souhlasí, Maďarsko i Polsko jsou stále proti.

Kontroverzní reforma evropského trhu práce je velkým vítězstvím pro francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který se rozhodl zatočit se sociální nerovností. Podle něj současná pravidla přispívají k tomu, že zaměstnanci, ač berou francouzský plat, se vyhnou odvodům ze zdravotního a sociálního pojištění ve Francii, kde je tento "poplatek" mnohem vyšší než ve střední Evropě.

Ještě větší obavy pak vzbuzuje vítěz českých voleb a lídr současné nejsilnější politické strany ANO, Andrej Babiš, protože Praha by se z Visegrádské čtyřky mohla zcela odklonit. I když pravděpodobný český premiér není tak ideologický jako vedení pravice v Polsko, ani nemá špatnou historii s EU jako Viktor Orbán, jeho zahraniční politika spíše odkazuje na zchlazení vztahů.

"Babiše Visegrádská skupina nezajímá," řekl nejmenovaný český politik s tím, že český miliardář a politik si chce vykopat vlastní cestu, kterou se vydá. Otázka tak je, zda Visegrádská čtyřka, která zastupuje region s více než 65 miliony obyvatel, dokáže přežít toto krizové období v historii Evropské unie.

"Pokusy přeměnit skupinu na protiváhu k Brusel se nevydařily," tvrdí Milan Nič, který v minulosti spolupracoval se slovenským ministerstvem zahraničí, nyní dělá poradce v německém parlamentu ohledně mezinárodních vztahů. "Jsou příliš rozdělení v mnoha věcech, než aby dokázali společně táhnout za jeden provaz," dodává.

Podle odborníků zde neexistuje síla, která by mohla vzdorovat německému a francouzskému vlivu, rozpad Visegrádské skupiny je přitom pro Brusel spíše nežádaným jevem. Pokud se kritici Evropské unie budou více a více uzavírat do své země, protože přestane fungovat regionální spolupráce, pak se vytvoří živná půda pro populismus a ultrapravici.

Visegrádská čtyřka (původně trojka, protože tehdy bylo ještě jednotné ČSR) vznikla v roce 1991 jako aliance spolupráce po rozpadu Sovětského bloku. Vždycky však zastávala spíše funkci diplomatickou. Zpočátku státy spojoval stejný cíl - členství v NATO a Evropské unii, poté však skupina ztratila smysl a hlavně jednotný cíl.

V současnosti se Slovensko považuje za jediný "proevropský ostrůvek ve střední Evropě", zatímco nálada a podpora EU v Polsku je spíše chladná. V České republice není budoucí vývoj díky Andreji Babiši a zvolením proti-EU stran, jako je SPD Tomia Okamury, zcela jasný, zatímco Maďarsko platí za největší euroskeptiky a kritiky Bruselu.