Představuje brexit nebezpečí pro Evropu? Brusel musí vyřešit společnou obranu

Londýn/Brusel - Velká Británie vlastní jaderné zbraně a navíc sedí v Radě bezpečnosti OSN, vynechat je proto z obrany Evropy tak zcela nejde. Jakou roli jim ale ponechat? ptají se teď evropští poslanci. Spojené království představuje taky jeden z nejsilnějších členů NATO, bez jejich pomoci byla aliance vážně oslabená.

Jednání o fungování evropské obrany i po brexitu se povede příští čtvrtek, čímž by se měla začít druhá fáze plánování odchodu. Skeptikové však poukazují na to, že první fáze ještě není ukončená a rozhodně se neobešla bez problémů, na druhou fázi je tak možná ještě příliš brzo.

Zatímco středoevropské a východoevropské země by rády měly i nadále Velkou Británii za zády, Berlín uvažuje nad tím, že by Evropská unie nabídla Britům zvláštní postavení a i vojenské projekty do budoucna by počítaly s účastní Velké Británie. To zní jako ideální řešení, ale i tady budou chtít mít Paříž s Berlínem navrch a nenechají si ujít možnost, jak brexit ještě více "znáročnit".

Jiné hlasy z Evropského parlamentu zase mluví o tom, že by měla být nejdříve dokončená první fáze jednání, než budou přemýšlet o té další. Největší problémy přitom čekají za dveřmi. Doposud se Britové s představiteli Evropské unie neshodli vůbec na ničem, i když panuje všeobecný souhlas s tím, jak by měla vypadat budoucnost evropských občanů ve Velké Británii a britských migrantů žijící v EU.

Reálně také hrozí, že k brexitu nadejde i bez jakékoliv smlouvy. To by však silně ohrozilo budoucí vztahy včetně společné obrany. Momentálně se může i třetí strana zapojit do společných evropských operací, ovšem nemají jediné slovo v tom, jakým způsobem bude mise probíhat. Pokud tohle bude i situace pro Londýn, pak se Britové mohou rozloučit s možností, že by někdy mohli zasahovat do vojenské expanze Evropy.

Nemluvě o tom, jakým způsobem to zasáhne do fungování NATO. Doteď mají Britové postavení evropského lídra a na nich je, aby řídili a koordinovali společné vojenské operace všech států. S brexitem však musí přijít změna i v téhle oblasti. Speciální postavení pro Londýn se však velmi nelíbí Turkům, kteří o podobné podmínky bez úspěchu usiluje již dlouhodobě.

Problém s brexitem spočívá v tom, že Evropa nemůže zcela odříznout Spojené království, aniž by přitom sama neutrpěla nějaké škody. Ponechat je ve společné obraně taky není možné, protože by tím došlo k diplomatické krizi s Tureckem. A nakonec západní a východní Evropa se nedokáže shodnout v tom, jaké podmínky Britům dají. Brexit je tak dalším problémem kromě uprchlíků, který prohlubuje propast mezi zakládajícími členy EU a nově přicházejícími.

Související

Brexit

Britové po 10 letech brexitu litují. Přijala by je EU zpátky?

Průzkum veřejného mínění thinktanku Evropská rada pro mezinárodní vztahy v patnácti zemích ukázal, že dvě třetiny občanů Evropské unie považují opětovný návrat Velké Británie do tohoto společenství za velmi dobrý, dobrý nebo neutrální nápad.
Brexit

Život se Britům po brexitu zhoršil, chtějí se vrátit do Unie. Co si o tom myslí obyvatelé EU?

Dvě třetiny občanů Evropské unie by podpořily návrat Velké Británie do tohoto bloku. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který realizoval thinktank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) v 15 zemích. Podle těchto dat považuje 66 % respondentů opětovné členství Spojeného království za velmi dobrý, dobrý nebo neutrální nápad. Podpora se pohybovala od nejnižších hodnot v Bulharsku (56 %), Francii a Itálii (59 %) až po nejvyšší v Nizozemsku a Dánsku (75 %). Bližší vztahy mezi EU a Británií schvaluje také většina voličů krajně pravicových a unijních kritických stran, jako je polská Konfederace (71 %), německá AfD (58 %) či francouzské Národní sdružení (58 %).

Více souvisejících

Brexit EU (Evropská unie) Turecko NATO

Aktuálně se děje

před 18 minutami

Miloš Zeman

Zeman prý koketuje s další prezidentskou kandidaturou

Exprezident Miloš Zeman připustil, že chvílemi uvažuje o další kandidatuře na post hlavy státu, což mu ústava i po dvou dokončených mandátech umožňuje. Dvaaosmdesátiletý bývalý politik ale zároveň přiznal, že ho limituje pokročilý věk. 

před 1 hodinou

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Volby za války nejsou realistické, zní z okolí Zelenského

Ukrajina se momentálně snaží především o to, aby válka se sousedním Ruskem skončila co možná nejdříve. Otevřela by se tak i cesta ke konání voleb, na což apeluje například bývalý ministr obrany Mychajlo Fedorov. Podle spolupracovníků prezidenta Zelenského je ale jeho návrh nerealistický. 

před 1 hodinou

Igor Červený (Motoristé)

Stát opět jedná se společností Sev.en, obce prý o peníze nepřijdou

Ministerstvo životního prostředí v úterý jednalo se zástupci těžební společnosti Severní energetická o poskytnutí části finanční rezervy na sanace a rekultivace pro rozvoj místních obcí zasažených těžbou. Jde o prostředky, které firma nevyužije díky tomu, že část původního dolu byla ponechána přírodě. Prostředky jsou určeny na projekty pro tento region postižený hornickou činností. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Donald Trump

Trump vyhlásil Íránu ekonomickou válku historických rozměrů

Americký prezident Donald Trump vyhlásil spuštění nové fáze konfliktu s Íránem. Teheránu slíbil ekonomickou válku a izolaci historicky nevídané úrovně. Šéf Bílého domu zároveň pohrozil všem zemím, které by se pokusily Íránu pomoci s obcházením sankcí. 

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 8 hodinami

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Více lékařů a zdravotníků pro české zdravotnictví. Programy nesou první výsledky

Ministerstvo zdravotnictví společně s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a Asociací děkanů lékařských fakult ČR vyhodnotilo výsledky dlouhodobých programů na podporu vzdělávání lékařů a nelékařských zdravotnických pracovníků. Oba programy podle hodnocení úspěšně plní svůj účel a zapojené školy naplňují stanovené závazky. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Se spisovatelem Páralem se lidé rozloučili v Mariánských Lázních

Česko se ve středu rozloučilo s legendárním spisovatelem Vladimírem Páralem, který zemřel v předchozím průběhu srpna. Bylo mu 93 let, letošních narozenin už se těsně nedožil. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy