Konec Merkelové? Přišlo důrazné varování před optimismem

NÁZOR - Téměř dva měsíce po německých spolkových volbách ztroskotaly rozhovory ohledně zformování trojstranné koalice mezi Křesťanskou demokratickou unií (CDU/CSU) Angely Merkelové, Svobodnou demokratickou stranou (FDP) a zelenými, shrnuje editorial serveru The Guardian. Prestižní deník varuje, že tento krach zkomplikuje setrvání Merkelové v pozici německé kancléřky.

Tři cesty pro Německo

FDP opustila nedělní noční jednání s tím, že není možné dosáhnout kompromisu ohledně migrace a životního prostředí, připomíná britský deník. Konstatuje, že pokud je tento pat nezvratný, Německo má na výběr ze tří cest: Zaprvé, Merkelová se může pokusit zformovat koalici s opoziční Sociálně demokratickou stranou (SPD), což ale sociální demokraté vylučují. Zadruhé, kancléřka může vytvořit menšinový kabinet s jednou další stranou a vyzkoušet model, který se v poválečné historii země zatím nerealizoval. Zatřetí, lze vyvolat nové volby.   

"To je důležitý moment," zdůrazňuje editorial. Konstatuje, že každý z uvedených scénářů vytváří výraznou politickou nejistotu v klíčové evropské zemi a její dozvuky budou zajisté slyšet, a to nejen v Německu, kde mohou mít sice destabilizující účinek, ale také jistým způsobem zemi semknout pomocí šoku.    

Situace podle známého serveru zajisté ovlivní možnost restartu projetu evropské integrace, navíc v době, kdy je třeba věnovat pozornost eurozóně, bezpečnosti, migraci, zásahům Vladimira Putina, vztahům s Tureckem, ústupu od demokracie v Polsku a Maďarsku či brexitu. Pondělní nervózní reakce trhů naznačila, co je v sázce, varuje The Guardian. Dodává, že politická krize v Německu především ukázala slábnoucí domácí vliv Merkelové po 12 letech u moci.

Tento úpadek začal s uprchlickou krizí v roce 2015, která otřásla pozicí kancléřky, poukazuje liberální server. Připomíná, že Merkelová ze zářijových voleb vzešla oslabená a ačkoliv její strana byla s 33% jasným vítězem, voliči poprvé vyslali do Bundestagu celkem šest stran, přičemž konzervativní voliči především na východě země často hlasovali pro krajně pravicovou Alternativu pro Německo (AfD), která obdržela 13% hlasů, což jí stačilo na zisk 34 poslaneckých křesel.

"Nové volby, pokud budou nakonec vypsány, mohou dříve či později otevřít možnost postmerkelovského Německa, jelikož je nejisté, zda by kancléřka zůstala," soudí The Guardian. Podotýká, že jak rozhovory v Berlíně zabředaly do problémů, šířily se spekulace o možném nahrazení Merkelové její vlastní stranou, byť identita nového lídra pro eventuální předčasné volby zůstává silně nejasná a samotná Merkelová byla v neděli večer skoupá na slovo - pouze konstatovala, že sice doufala v kompromis, ale teď zajistí, aby měla země v "následujících těžkých týdnech" dobré vedení.

Těžké časy na obzoru

Politická fragmentace Německa odráží širší fenomén panující ve většině Evropy, kde tradiční strany čelí výzvě nových uskupení zleva i zprava a v důsledku dozvuků kolapsu bank a krize eurozóny z let 2010 a 2011 sílí polarizace, deklaruje britský deník. Vysvětluje, že každá politická scéna má své specifické rysy a německé vládní rozhovory zkomplikoval fakt, že šlo o první pokus sestavit hned trojstrannou koalici na spolkové úrovni.

Liberálové z FDP, kteří poté, co byli v letech 2009-2013 menším koaličním partnerem Merkelové, utrpěli politický výprask, si chtěli podle editorialu zajistit, že tentokrát nepřijdou zkrátka. "Je lepší nevládnout než vládnout špatně," cituje The Guardian slova lídra svobodných demokratů Christiana Lindnera po nedělním krachu.

Při pohledu na možné partnery může merkelová teoreticky stále usilovat o prodloužení velké koalice s SPD, ale to by vyžadovalo od vedení sociálních demokratů obrat o 180 stupňů, jelikož v září slíbilo, že strana zůstane v opozici, připomíná prestižní server. Doplňuje, že současní lídři SPD by mohli být nahrazeni politiky, kteří se koalici s CDU/CSU nebrání, což ale není pravděpodobné.

Nepředvídatelná německá politická situace bude mít za následek, že EU se bude ještě více potýkat s řešením klíčových otázek, obává se britský deník. Vysvětluje, že francouzský prezident Emmanuel Macron již nemůže spoléhat na vytvoření silného francouzsko-německého motoru s Merkelovou, který by vedl eurozónu k reformě - právě ta byla pro FDP nepřijatelná.

Hlavní německé strany sice prosazují přístup oko za oko v jednáních o brexitu, ale politická nejistota v zemi odvede dále pozornost od odchodu Británie z EU, očekává editorial. Dodává, že německá politika byla v Evropě vždy kontroverzní, ale Merkelová při hledání řešení - ať již s Tureckem ohledně migrace či ohledně sankcí vůči Rusku kvůli Ukrajině - často hrála rozhodující roli, a proto víkendový krach v Berlíně může představovat začátek velmi těžkých dob.

Související

Friedrich Merz (CDU)

Proč se plán Francie a Německa na stavbu stíhačky budoucnosti rozpadá? Problém je v požadavcích i velení

Ambiciózní plán Francie a Německa na společnou stavbu stíhačky budoucnosti se ocitl na pokraji kolapsu. Projekt Future Combat Air System (FCAS), ke kterému se později přidalo i Španělsko, měl být symbolem evropské obranné jednoty. Místo toho se však v době rostoucí hrozby z Ruska stává ukázkou hlubokých neshod mezi Paříží a Berlínem, které nedokážou najít společnou řeč v otázce, kdo by měl celému podniku velet.

Více souvisejících

Německo Angela Merkelová

Aktuálně se děje

před 36 minutami

před 1 hodinou

Místopředseda vlády, ministr zahraničních věcí a ministr životního prostředí Petr Macinka (Motoristé sobě).

Macinka hodlá konzultovat situaci v Íránu s tamním velvyslancem

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se rozhodl povolat českého velvyslance v Íránu ke konzultacím na ministerstvu. Místopředseda vlády argumentuje íránskými nepřátelskými a nevyprovokovanými akcemi vůči zemím Perského zálivu a českým spojencům. 

před 2 hodinami

Írán, ilustrační foto

Írán mění strategii. Pozastavil útoky na sousedy a omluvil se

Írán se ústy prezidenta Masúda Pezeškjána omluvil sousedním zemím za útoky, kterými v uplynulých dnech reagoval na americké a íránské údery. Íránská armáda už by v nich neměla pokračovat, pokud se nestane terčem útoku z některé ze sousedních zemí. 

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Prezident Trump

Trump naznačil, co bude po Íránu. Slibuje pád dalšího režimu

Americký prezident Donald Trump naznačil, jakým směrem se bude jeho administrativa soustředit, jakmile se vypořádá s Íránem. Podle jeho slov je jen otázkou času, kdy dojde ke změně režimu na Kubě. Trump to řekl pouhý den poté, co ostrovní zemi postihl další celodenní blackout. 

před 6 hodinami

včera

včera

včera

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Sparta s Olomoucí narazí v Konferenční lize na nejtěžší možné soupeře

Po posledním pohárovém týdnu je jisté, že v evropských klubových fotbalových soutěží zbyli už jen dva čeští zástupci, oba v Konferenční lize. Sparta i Olomouc se dozvěděly své soupeře pro osmifinále této soutěže. Ze soupeřů, kterých se jim nabízelo, vzešli ti nejtěžší možní. V případě Sparty jde o nizozemský AZ Alkmaar i s českým legionářem Matějem Šínem v kádru. Olomouc, pro kterou to bude historicky první evropské osmifinále, vyzve německou Mohuč. Poslední los v Nyonu také rozhodl o dvojice pro osmifinále zbylých dvou evropských soutěží Ligy mistrů a Evropské ligy.

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Plzeň poprvé v Evropské lize prohrála a stalo se jí to osudným. Olomouc jde dál

Historií jsou odvety play-off měly Evropské i Konferenční ligy. V obou soutěžích měl český fotbal své zástupce, přičemž o osmifinále EL bojovala dosud neporažená Viktoria Plzeň, o osmifinále EKL zase pro změnu hrála Olomouc. Přestože větší pravděpodobnost postupu u většiny českých fanoušků mohla mít vzhledem k její dosavadní sérii neporazitelnosti Plzeň, naopak právě ona tuto svou šňůru přetrhla, když v odvetě s Panathinaikosem Atény prohrála na penalty. To olomouckému postupu do osmifinále se možná nevěřilo, přesto Hanáci svůj největší  klubový úspěch přetavili ve skutečnost, když i s notnou dávkou štěstí porazili švýcarské Lausanne na jeho umělém trávníku 2:1.

včera

včera

Julius Rosenberg (12. května 1918 New York – 19. června 1953) byl špion popravený spolu se svou manželkou Ethel Rosenbergovou (25. září 1915 New York – 19. června 1953) za špionáž pro Sovětský svaz a vyzrazení řady tajemství, včetně tajemství výroby atomové bomby.

Špehovali pro Sověty. V USA před 75 lety začal proces s Rosenbergovými

Před 75 lety, šestého březnového dne roku 1951, ve Spojených státech amerických odstartoval soudní proces se špiony, kteří získávali a dodávali informace pro vládu Sovětského svazu. Jednalo se o pár, o manžele Rosenbergovi. Kdo byli tito lidé a co obnášela jejich špionážní činnost?

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump vyhlásil nový přístup k Íránu: Jediná možnost ukončení války je bezpodmínečná kapitulace

Americký prezident Donald Trump vyhlásil novou, nekompromisní linii vůči Teheránu a oznámil, že jedinou cestou k ukončení současného konfliktu je bezpodmínečná kapitulace Íránu. Na své sociální síti Truth Social zdůraznil, že nehodlá přistoupit na žádnou dohodu, dokud země zcela nesloží zbraně. Poté, co bude nastoleno nové a pro Washington přijatelné vedení, je Trump ochoten spolu se spojenci pracovat na ekonomické obnově země, kterou chce učinit silnější než kdy dříve pod heslem „Make Iran Great Again“.

včera

včera

Rusko těží z války proti Íránu. Poptávka po ropě roste, USA udělily Indii výjimku

Zatímco Washington sčítá výdaje na válku proti Íránu, Kreml ústy mluvčího Dmitrije Peskova potvrdil, že konflikt výrazně zvýšil poptávku po ruských energetických produktech, čímž Rusko upevňuje svou roli dodavatele pro asijské trhy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy