S Merkelovou je amen? Riziko pro demokracii a Západ, obává se vlivný deník

Problém nemá jen Německo

Zatímco Merkelová pěstovala vlídné vztahy s Trumpem - který se ostatně chvástá, že s kancléřskou dobře vychází -, převzala vůdčí roli v oblastech, z nichž Spojené státy ustupují, konstatuje editorial. Připomíná, že Merkelová rázně odmítá ruskou agresi a hájí humánní zacházení s uprchlíky i boj s klimatickou změnou.

"Zdá se, že (Merkelová) drží nejsilnější evropskou zemi v centristickém kurzu, a to i v době kdy jsou ostatní západní demokracie štěpeny populismem," pokračuje washingtonský server. Z tohoto důvodu označuje neschopnost Merkelové zformovat na základě výsledků ze zářijových voleb novou koaliční vládu a z toho plynoucí politickou krizi, jež nemá v poválečném vývoji Německa obdoby, také za problém pro USA.

Ač existuje jen malé nebezpečí, že výsledkem bude extremistická vláda, může vzniknout velmi slabý kabinet, varuje vlivný deník. Deklaruje, že toto je poslední věc, kterou Západ potřebuje v době, kdy se Velká Británie a Spojené státy nacházejí v politických turbulencích.

Po desetiletí u moci může být zpochybňována samotná budoucnost Merkelové, které se nepodařilo sestavit trojstrannou koalici zahrnující levicové zelené a byznys hájící svobodné demokraty, uvádí Washington Post. Konstatuje, že politička stojí před hořkou volbou, zda zformovat menšinovou vládu či se vydat k novým volbám, přičemž ani jedna situace v poválečném, po stabilitě prahnoucím Německu zatím nenastala.

V pondělí se Merkelová vyslovila pro nové volby a oznámila, že hodlá opět kandidovat na kancléřku, avšak rebelii v její Křesťansko-demokratické unii nelze podle amerického serveru vyloučit. "Její odchod by byl téměř jistě ranou pro transatlantické vztahy," píše editorial. Poukazuje, že Merkelová vyrůstala ve Východním Německu, v důsledku čehož je instinktivně proamerická a skeptická vůči Rusku, což o ostatních německých politicích, včetně jejího předchůdce Gerharda Schrödera, rozhodně neplatí.

Nákaza západní politiky

Vláda Merkelové se vyznačovala umírněností a opatrností, ale kancléřka také zaujala morální postoj, když v roce 2015 pozvala do Německa uprchlíky, kterých následně přišlo více než milion a politické důsledky tohoto kroku silně přispěly k současnému patu, shrnuje washingtonský deník. Připomíná, že křesťanští demokraté letos ve volbách oslabili, posílila krajně pravicová Alternativa pro Německo a neshoda v otázce limitu počtu v budoucnu přijímaných uprchlíků byla jednou z příčin krachu koaličních vyjednávání.   

"Krize ukazuje, že také Německu hrozí polarizace, která nakazila západní politiku," pokračuje Washington Post. Podotýká, že zatímco dříve v zemi působily dvě velké politické strany doplněné o pár menších, dnes jich v parlamentu zasedá hned sedm, včetně komunistů a krajní pravice.

Extremisté v posledních volbách v Německu dohromady získali jen zhruba 20% - na rozdíl od 40% ve Francii -, ale i to se ukázalo jako dostatečné k destabilizaci systému, podotýká prestižní deník. Očekává, že nejistota v Berlíně může trvat měsíce a s ohledem na průzkumy veřejného mínění není jisté, zda případné nové volby, které by proběhly až po novém roce, přinesou jiné výsledky.

"Není pochyb, že nepřátelé západní demokracie v čele s Vladimirem Putinem se budou snažit situace využít," varuje vlivný server. Doplňuje, že je možná načase, aby Američané, kteří na Merkelovou pohlížejí jako na spojence proti excesům Donalda Trumpa, zmírnili svá očekávání.