Jak islám změnil Německo? Novináři se vydali pátrat přímo mezi muslimy

Ať se podíváte jakýmkoliv směrem, islám rozděluje společnost a víří debaty. Jedni jej mají za mírumilovné náboženství plné toleranci, jiní ho vnímají jako zárodek problémů a konfliktů. Pro některé jsou zahalené ženy v ulicích Německa symbolem svobody toho, že každý se může obléknout a vyznávat, co chce, pro jiné je to zase symbol jejich utlačovanosti.

V Německu žije kolem čtyř milionů muslimů, asi 1,4 milionu jich žije v Severním Porýní-Vestfálsku. Muslimové v Německu patří ke spoustě různým proudům, někteří jsou konzervativní, jiní liberální. Nedávno se v Cologne otevřela jedna z největších mešit v zemi. Budova v osmansko-tureckém stylu je majestátně, vysoké prosklené stropy připomínají, že muslimové na víře nešetří.

Otevření mešity se však neobešlo bez kontroverze. Křesťané odmítali, abych jejich slavní místní katedrála dělila o město a oblohu s muslimy. Turečtí vůdci zase protestovali proti architektonickým záměrům, které neodpovídaly islámské tradici. Skupině DITIB, která za stavbou stála, je zase vytýkáno, že fungují prakticky jako propaganda tureckého prezidenta Erdogana a že de facto jsou přímo napojeni na tureckou vládu, která se pokusila ovlivnit výsledek německých voleb.

Profesor Youssef El Ouadoudi se přestěhoval do Německa z Maroka před 18 lety. Je rozený muslim, ovšem svou víru nepraktikuje. V nové zemi se oženil s nemuslimkou a jeho islámská identita se tak postupně ztratila. Přesto se zájmem nyní sleduje, jakým směrem se vyvíjejí politické a náboženské debaty.

"Problém je, že v náboženství existuje hodně proudů, každý z nich je správný a přitom žádný není lepší než jiný. Lidé si spojují víru s konkrétními věcmi. Například černoch je automaticky muslim, jestliže muslimové jsou špatní, pak i ten černoch, ať ho známe nebo ne. Náboženská debata se dotýká nás všech, ať už věříte či ne," říká Youssef El Ouadoudi.

Sám žije v oblasti, kde je vysoká koncentrace marockých muslimů. mají zde obchody i kavárny. "Chyba samozřejmě leží i hluboko v muslimské komunitě," přiznává profesor. "Konzervativní proudy odmítají kontakt s liberály, náboženství se pak stává zaostalým a nemůže se přizpůsobit potřebám 21. století," domnívá se Youssef El Ouadoudi.

Debata se mezi proudy nevede vůbec, přitom je ale potřeba, aby muslimská komunita zaujala v některých tabu věcech nové stanovisko. Annika Mehmeti, jedna vedoucích Liberálního islámského hnutí, tvrdí, že ji opakovaně navštěvují mladí a žádají radu s některými komplikovanými otázkami v životě. "Mladí si nejsou jisti, jak se mají postavit k homosexualitě, zda je v pořádku mít nemuslimského partnera a podobně. V tomhle směru se islám potřebuje aktualizovat," tvrdí Mehmeti.

Nejdůležitější ovšem podle ní je, aby společnost konečně přijala islám jako součást Německa. "My tady jsme, žijeme tady. Chceme dodržovat německé zvyky a demokracii. Jenže pokud nás bude společnost ignorovat, odmítat a tvářit se, že neexistujeme, pak nemůžeme ani očekávat, že islám se jim sám otevře," domnívá se Mehmeti.