Cizinec v Británii? Nenávist k občanům EU roste, tón udává přímo Mayová

Kdykoliv Agnieszka Pasiecznová otevře záclony ložnice svých dětí, zjistí, že na ni civí čtyři elektronické oči. Kamery na zdi vzdálené asi osm metrů působí jako němí svědci stíhání. "Vidím tě, vidím všechno," zařval na ni jednou její anglický soused.

Polská rodina Pasiecznových se do východoanglického města Great Yarmouth přestěhovala za prací před 12 lety. Život byl dobrý - až do loňského referenda o brexitu. Začalo to maličkostmi. "Tohle je Anglie, mluv anglicky," řekla jedna žena Agnieszce, když hovořila polsky se svými dětmi. "Vrať se do své země," uslyšela Diana ve škole. Letos na jaře pak její soused nainstaloval na zeď první kameru.

Univerzity se vyhýbají přijímání profesorů ze Španělska či Nizozemska. Banky odepírají půjčky, vlastníci nemovitostí nezákonně požadují předložení britských pasů. Napříč zemí se lidé s rumunským, litevským či jiným přízvukem setkali s tím, že jim vymlátili okna. A britská vláda tomu vůbec nebrání. Od zahájení vyjednávání o brexitu používá kabinet premiérky Theresy Mayové 3,2 milionu občanů EU žijících v Británii jako páku na Evropskou komisi, píše Der Spiegel.

Jsme svědky bezpočtu případů, kdy britské ministerstvo vnitra obtěžovalo bezúhonné občany EU či požadovalo jejich odchod. Resort vždy tvrdil, že šlo o politováníhodné "chyby". Tomu ale nevěří nikdo z dotčených ani Evropský parlament, který zahájil vyšetřování celé věci.

Tón udává přímo Downing Street. Mayová ještě jako ministryně vnitra dala jasně najevo, že hodlá snížit čisté přistěhovalectví "pod 100.000". Oznámila tehdy, že chce vytvořit "nepřátelské prostředí" pro nelegální imigranty. Šlo o stejnou rétoriku, kterou o tři roky později rozehráli obhájci brexitu.

Vláda v Londýně uvedla, že hodlá poskytnout občanům EU v Británii stejný přístup k vzdělávacímu a sociálnímu systému, jako mají britští občané. Budou si ale muset o tento přístup jednotlivě zažádat a ztratí všechna další práva, která kdysi měli jako občané EU.

Vytvořilo by to bezpočet komplikovaných případů, bez možnosti odvolání k unijnímu soudu. Pustí zpět do Británie Italku, která tam vyrostla, ale musela jet do Itálie na dva roky pečovat o nemocnou matku? A co se stane s německým akademikem v Cambridge, který bude na dva roky vyslán do Francie?

Zejména východoevropské vlády si stěžují, že Británie stále více deportuje jejich občany v rozporu s unijním právem. Potvrzuje to i výzkum britské neziskové organizace Pomoc pro zadržované imigranty (Bail for Immigration Detainees). Podle něj bylo od července 2016 do června 2017 vyhoštěno kolem 5300 občanů EU, často na základě soudního příkazu bez možnosti odvolání. Mezi deportovanými byl nápadně velký poměr Poláků a občanů jiných východoevropských zemí.

Z Británie odešla například 40letá Francouzka Murielle Stentzelová, která žila osm let v Kentu. "Brexit mi obrátil život vzhůru nohama," říká. Pracovala pro auditorskou firmu, která musela propouštět, protože po brexitu přišla o dvě velké zakázky. Pak se Murielle stala obětí nenávistného slovního útoku v autobuse. Od září pobývá v severní Francii, své původní vlasti, kterou ale už téměř nezná. "Denně se mi stýská po Anglii - ale ne po Anglii roku 2017," poznamenala.