Kyjev chce řešit problém Donbasu bez ohledu na dohody, varoval Lavrov

Kyjev podle Lavrova chce problém vyřešit sám, jakmile na to bude mít dostatečné vojenské kapacity. Ukrajina proto odmítá ruský návrh, aby pozorovatele OBSE na východní Ukrajině doprovázeli příslušníci mise OSN.

Lavrov dnes prohlásil, že Kyjev by chtěl z mise OSN na východní Ukrajině učinit jakousi „vnější správu". Taková mise prý má „za Kyjev vyřešit problém a vrátit region Ukrajině bez zvláštního statusu". Ukrajinská vláda to sice neříká veřejně, ale „takový by byl výsledek", domnívá se Lavrov.

Vyslání mírových sil do Donbasu navrhují už delší dobu Kyjev i Moskva, rozdíl je ale v názorech na jejich rozmístění a mandát. Rusko trvá na tom, aby mírové sbory střežily frontu mezi ukrajinskou armádou a separatisty, Kyjev žádá umístění „modrých přileb" i na rusko-ukrajinské hranici, kterou kontrolují separatisté podporovaní z Ruska. Rusko nyní navíc navrhlo, aby modré přilby chránily neozbrojené pozorovatele OBSE. Všude, kam by šli, doprovázeli by je příslušníci mise OSN, předestřel Lavrov představy Moskvy.

Lavrov vytkl ukrajinskému ministru vnitra Arsenu Avakovovi, že se prý otevřeně vyjádřil pro nahrazení minských dohod jinými. Avakov údajně oznámil, že ukrajinské bezpečnostní síly budou brzy dostatečně silné na to, aby problém vyřešily bez dohod z Minsku. Ruský ministr zahraničí také vyzval k jasné reakci Západ a Spojené státy. "Vzhledem ke skutečnosti, že USA jsou hlavním ochráncem ukrajinských úřadů, žádáme vás, abyste vzali na vědomí svou odpovědnost a požádaly Kyjev, aby si takové výroky odpustilo," apeloval.

Českou delegaci na zasedání ministerské rady OBSE v rakouské metropoli vedl Ivo Šrámek, náměstek ministra zahraničních věcí pro řízení sekce bezpečnostní a multilaterální. Podle něj se jednání zabývalo především tím, jak se podařilo končícímu rakouskému předsednictví naplnit priority, kterými byly řešení přetrvávajících konfliktů v Evropě, boj s radikalizací a extremismem a obnovení důvěry mezi státy OBSE.

Na setkání podle něj zazněla kritika především na adresu Ruska kvůli situaci na východní Ukrajině. K té se připojila i Česká republika. Například Maďarsko podle Šrámka ale vystoupilo i s kritikou Ukrajiny. Vyzvalo k rozšíření pozorovatelské mise OBSE, která v současnosti působí na východní Ukrajině, také na Ukrajinu západní a to kvůli údajným útokům vůči příslušníkům maďarské menšiny.

Jedním z důležitých témat jednání byla podle Šrámka i otázka otázka radikalizace a možných návratů bojovníků z oblasti Blízkého východu. I když se tato problematika podle něj týká spíše zemí na západě Evropy, je důležitá i pro Česko. „Samozřejmě v Evropě je to velké téma a tím, že jsme součástí Evropské unie, žijeme v schengenském prostu, kde hranice jsou otevřené, tak je to samozřejmě téma i pro nás," řekl. Řešení této problematiky podle něj tkví mimo jiné v lepší kontrole nelegální migrace i pomoc postiženým zemím.