Hrozí nám vážné nebezpečí? Ztracené lahvičky s virem SARS se pořád nepodařilo najít

Virus SARS (těžký akutní respirační syndrom, či také syndrom náhlého selhání dýchání) způsobuje virové onemocnění dýchacích cest způsobené koronavirem SARS-CoV. Poprvé se objevil v roce 2002 v čínské provincii Kuang-tung a záhy se rozšířil do více než 30 zemí, kde nakazil přes 8000 lidí a zabil nejméně 774. Epidemii se podařilo dostat pod kontrolou a laboratoře, včetně Pasteurova ústavu v Paříži, získaly cenný vzorek.

Jenže při sčítání v roce 2014 vyšlo najevo, že pařížská laboratoř v průběhu let ztratila na 2349 lahviček s obávaným virem. Veřejnost sice byla ujištěna o tom, že žádné vážné nebezpečí jí nehrozí, ale institut se dostal pod palbu kvůli nepříliš dodržovaným bezpečnostním předpisům.

Interní zpráva francouzského ministerstva vnitra mluví o tom, že za ztrátou vzorků SARS může být několik scénářů. Jedna z nich se domnívá, že možná došlo k likvidaci lahviček, aniž by o tom nadřízení věděli, vyloučit se ovšem nedá ani záměrná krádež, což vyvolává obavy, že vir se mohl dostat do rukou nepovolaným osobám.

Zaměstnanci Pasteurova ústavu na zmizení vzorků přišli už v lednu 2014, úřadům to však nahlásili až během kontroly v dubnu téhož roku. "Domníváme se, že došlo k jejich likvidace, ale nevím, jakým způsobem k tomu došlo," řekl mluvčí ministra vnitra. Dodal také, že týmy zaměstnanců i externistů se pokoušeli několik týdnů lahviček nalézt, jejich snaha však byla zbytečná.

Francie od té doby neorganizovala ani žádné celoplošné hledání po ztracených vzorcích, podle vědců je totiž pravděpodobnost nákazy "téměř nulová". "V lahvičkách máme většinou už téměř mrtvý virus, který je uchováván v mrazničkách. Slouží nám pouze pro výzkum a nepředpokládáme, že pokud lahvičky někdo záměrně vynesl, mohl by způsobit novou epidemii," tvrdí vědci.

Jenže ztráta viru SARS není jediná aféra, se kterou se Pasteurův ústav podotýká. Letos dokonce vyšlo najevo, že biochemici převáželi v komerčním letadle na cestě ze Soulu do Paříže plném cestujících vzorky viru MERS, aniž by dodrželi jakékoliv bezpečnostní vyhlášky. Lahvičky se smrtelným virem byly přenášené v kufříčku.

MERS je virus příbuzný SARSu, který se přenáší na lidi ze zvířat. Oproti SARS má podstatně větší úmrtnost, ale naopak se výrazně pomaleji šíří, způsobuje hlavně závažné onemocnění plic a ledvin. Poprvé byl objeven v roce 2012 u lidí, kteří přicestovali z Blízkého východu. Do května 2015 se celosvětově virem infikovalo přes 1 250 lidí a zemřelo jich přes 450.

Aféra s Pasteurovým ústavem vznikla poté, co vyšlo najevo, že vzorky byly přenášeny nejen mezi lidmi na letišti, ale po doručení zásilky do Paříže se o virus nikdo minimálně týden nestaral. Kufřík s virem měl být údajně otevřen a uložen do poliček, kde upadl do zapomnění. Vědci si na materiál všimli po více než týdnu, čímž porušili bezpečnostní protokoly ohledně zacházení s potenciálně nebezpečným biologickým materiálem. To vyvolává obavy z toho, zda renomovaný ústav bere bezpečnost společnosti vůbec vážně.