Kamion se šílenou rychlostí vřítil do davu lidí. Rok od teroristického útoku v Berlíně

Automobil zabil 11 lidí, včetně Češky Nadi Čižmárové, která dlouhodobě pracovala v Německu. Čižmárová se stala první českou obětí teroristického útoku v Evropě.

Další obětí byl polský řidič kamionu, kterého Amri pobodal a zastřelil. Asi 70 lidí bylo zraněno. Atentátníka později zastřelili policisté v Itálii. K útoku se přihlásil Islámský stát (IS), který Amriho označil za svého bojovníka.

Amrimu (narozen 22. prosince 1992 v Tunisku) se následně podařilo prchnout a přes západní Evropu se dostal až na sever Itálie, kde jej policisté v Sesto San Giovanni 23. prosince během rutinní kontroly odhalili a následně v sebeobraně zastřelili. Na policisty, z nichž jednoho zranil, střílel stejnou zbraní, jaká byla použita při vraždě polského řidiče kamionu.

Amriho tělo bylo po dlouhých sporech v červnu převezeno do Tuniska a předáno rodičům. Než se dostal do Itálie, projel Amri Nizozemsko, Belgii a Francii.

Ze závěrečné zprávy zvláštního vyšetřovatele vyplynulo, že útoku se dalo zabránit a že policie udělala řadu chyb. Úřadům byl Amri totiž známý jako nebezpečný radikál. Vzhledem k tomu, že obchodoval s drogami a měl zfalšované osobní dokumenty, mohly ho úřady po zadržení v jižním Německu 30. července loňského roku až několik měsíců držet ve vazbě a možná i deportovat.

Loni v březnu berlínské státní zastupitelství začalo Amriho vyšetřovat na základě tipu od spolkových bezpečnostních úřadů, které varovaly, že možná plánuje loupež, aby si zajistil prostředky na nákup automatických zbraní, které by mohl v budoucnu použít při případném útoku.

Již v Tunisku se věnoval krádežím a drobné kriminalitě a do Evropy uprchl před trestním stíháním v roce 2011 v době takzvaného arabského jara. Nejprve žil v Itálii, kde v kriminalitě pokračoval. Byl uvězněn a ve vězení se údajně zradikalizoval. Po svém propuštění ho odmítlo Tunisko přijmout zpět a Itálie mu nařídila její území opustit. V červenci 2015 tak zamířil do Německa. Policie i prokuratura si ho rychle všimla a speciální síly ho zařadily k nebezpečným osobám.

Nedávno pozůstalí 12 obětí útoku napsali otevřený dopis kancléřce Angele Merkelové (CDU), v němž tvrdě kritizují postup německých úřadů i šéfky vlády. Slova kritiky příbuzní obětí nesměřují jen k činnosti úřadů před útokem, ale také k jejich chování a chování politiků po něm. Merkelovou kritizují za to, že jim ani téměř rok po útoku z 19. prosince nekondolovala ani osobně, ani písemně.

Berlínský zmocněnec pro oběti útoku Roland Weber také kritizoval fakt, že už několik hodin po útoku úřady znaly totožnost 11 ze 12 obětí, příbuzné ale o osudu jejich blízkých informovaly většinou až za dva či tři dny. To kritizoval i manžel zabité Češky Petr Čižmár.

Aby se podobná tragédie nemohla opakovat, je trh na Breitscheidplatzu, který se loni otevřel už tři dny po útoku, obehnán zhruba metr vysokými betonovými bariérami, přes které by se neměl dostat žádný vůz. Podobné zábrany jsou třeba také u dalších vánočních trzích po celém Německu.

V uplynulých dvou letech bylo spácháno automobilem několik teroristických útoků. Při nejhorším z nich zahynulo loni v červenci v Nice 86 lidí. Nákladní auto tehdy najelo do davu lidí oslavujících státní svátek. Útočníkem byl 31letý Francouz tuniského původu Mohamed Lahouaiej Bouhlel, kterého policie zastřelila.