EU po brexitu? Brusel nabídne Británii 21 měsíců přechodného období

V Británii má podle představ Bruselu během přechodného období platit unijní právo, včetně jurisdikce evropského soudu. Měla by zůstat v platnosti například stávající unijní pravidla volného pohybu osob a další svobody spojené s jednotným unijním trhem. Británie ale jako stát mimo EU již nebude mít zastoupení v jejích institucích a jejím rozhodovacím procesu.

Přijetí vyjednávacích směrnic, o jejichž podobě v minulých týdnech jednali diplomaté, dalo Evropské komisi a jejímu vyjednavači Michelu Barnierovi mandát začít s britskou stranou o přechodném období jednat.

"Sedmadvacítka dnes přijala text velmi rychle a doufáme, že dohoda se Spojeným královstvím v této záležitosti bude také rychlá," uvedla bulharská ministryně zahraničí Ekaterina Gečevová-Zacharievová. Podle Barnierovy zástupkyně Sabine Weyandové trvala dohoda na textu "pouhé dvě minuty".

Mluvčí britské premiérky Theresy Mayové v reakci na unijní dohodu uvedl, že předsedkyně vlády tento krok uvítala. Dodal nicméně, že Londýn a Brusel se ale "ve více než jednom bodě" chystané dohody o přechodném období neshodují.

Britský ministr pro brexit David Davis v parlamentu nechtěl dnešní krok EU komentovat. Podmínky existence Británie v EU během přechodného období budou podle něj ale "velmi podobné členství". Británie podle Davise také očekává, že některé země budou chtít po brexitu znovu vyjednat dohody o volném obchodu s EU, což se podle něj týká například Jižní Koreje.

Poměrně tvrdé podmínky přechodného období v Británii vzbuzují emoce, především mezi zastánci takzvaného "tvrdého brexitu", tedy plného oddělení od unijních struktur. Jeho příznivci se obávají, že země se po opuštění bloku stane jeho vazalem. Jeden z předních britských euroskeptiků, poslanec Bill Cash, už premiérku Mayovou vyzval, aby podmínky přechodného období odmítla. Označil je za další unijní ultimátum.