Czexit se blíží? Německý deník má strach ze Zemana, rozebírá jeho náklonnost k Rusku a Číně

„Vedoucí představitelé Ruska a Číny byli mezi prvními, kteří minulý týden srdečně poblahopřáli Miloši Zemanovi k jeho opětovnému zvolení do funkce prezidenta České republiky. Ruský prezident Vladimir Putin chválil Zemanovu 'autoritu' a čínský prezident Si Ťin-pching zdůraznil 'strategické partnerství mezi Čínou a Českou republikou',“ připomíná server DW.

DW také připomíná, že žádná jiná hlava státu nebo vláda země Evropské unie nebyla v posledních několika letech tak dychtivá, aby chtěla zlepšit spolupráci s Ruskem. „Minulý rok řekl parlamentnímu shromáždění Rady Evropy že sankce proti Rusku jsou 'destruktivní a neúčinné' a označil anexi Krymu za 'uzavřenou věc',“ připomíná server.

Jeho řeč vyvolala diplomatický rozruch - stejně jako další věci, které Zeman říká. „Ale co vlastně může dělat, mimo svou rétoriku, aby dostal svou zemi pryč od EU a dál se sbližoval s Ruskem a Čínou? Koneckonců, český prezident nemá moc výkonnou. Teoreticky Zeman může sotva dělat něco víc než jmenovat velvyslance jako způsob ovlivnění oficiální zahraniční politiky. Odborníci ale říkají, že v praxi Zeman stále 'vede soukromou zahraniční politiku',“ vysvětluje německý deník.

Zmiňuje také, že Zemana na cestách do Ruska a Číny často doprovázejí čeští podnikatelé a významní výrobci a on jim pomáhá zprostředkovat lukrativní obchodní dohody. „Dva z jeho nejdůležitějších asistentů jsou zapleteni do podobných zákulisních dohod - Vratislav Mynář, jeho kancléř, a Martin Nejedlý, jeden z jeho nejdůležitějších politických poradců. Ten v Rusku působil několik let jako podnikatel a byl až do roku 2015 spolumajitelem a šéfem společnosti Lukoil Aviation Czech, která v roce 2015 kvůli kontroverzním obchodním praktikám skončila v bankrotu,“ připomíná DW.

Server také cituje Jakuba Jandu z think-tanku Evropské hodnoty, který říká, že v nadcházejících letech se Zeman soustředí na strategická obchodních jednání s ruskými a čínskými státními subjekty. Jedním z nich může být rozšíření jaderné elektrárny Dukovany. „Zeman takové obchody obhajuje a obklopuje se poradci a asistenty s pochybnými spojeními s Moskvou a Pekingem," vysvětluje Janda. „Tak bude pokračovat další odklon České republiky od západních partnerů."

Tento kurz podle DW může změnil stávající premiér Andrej Babiš. Jak silný vliv ale může mít, není podle deníku jasné. „Miliardářský šéf pravicové populistické strany ANO je de facto vlastníkem zemědělského a chemického konglomerátu Agrofert, který dostává obrovské dotace z EU a působí v celém bloku, včetně Německa. To znamená, že Babiš má zájem o úplné začlenění České republiky do EU a udržování dobrých vztahů s Bruselem. Opakovaně varoval před myšlenkou orientace České republiky na východ, ale také zopakoval Zemanův názor, že sankce EU proti Rusku jsou chybou,“ shrnuje Babišovy postoje server.

Babišovo pragmatické manévrování se podle DW ukázalo nedávno, když při summitu zemí V4 ujišťoval maďarského premiéra Viktora Orbána o jeho antievropské rétorice, a za pár dní pak při návštěvě Bruselu vyzval k větší aktivitě ČR v EU.

„Zeman a Babiši pracují v posledních několika měsících v tandemu," cituje DW politologa Jiřího Pehe, poradce bývalého prezidenta Václava Havla pro zahraniční politiku a nyní ředitele Newyorské univerzity v Praze. „Nicméně existuje několik otázek, ve kterých hrozí, že se Babiš s prezidentem střetnou." Jednou z takových otázek může být otázka uspořádání referenda o členství České republiky v EU. Zeman mu vyslovil podporu, i když řekl, že sám by hlasoval pro setrvání. Babiš je přísně proti myšlence czexitu.

DW dodává, že někteří pozorovatelé se domnívají, že jakákoli vážná politická debata o této otázce se může rychle změnit v noční můru. „To nejlepší, v co můžeme doufat, je, že Miloš Zeman, by mohl být zastaven strachem, že se do historie zapíše jako negativní postava. A že nebude chtít, aby se na něj vzpomínalo jako na muže, který otevřel dveře k odchodu z EU,“ cituje server komentátora Hospodářských novin Petra Honzejka.