Berlín/Praha - Znovuzvolení prezidenta Miloše Zemana někteří považují za znamení, že Česká republika posílí vztahy s Ruskem a Čínou. Dostane se kvůli tomu do rozporu s Evropskou unií? Právě to jsou otázky, na které se ptá německý deník Deutsche Welle (DW).
„Vedoucí představitelé Ruska a Číny byli mezi prvními, kteří minulý týden srdečně poblahopřáli Miloši Zemanovi k jeho opětovnému zvolení do funkce prezidenta České republiky. Ruský prezident Vladimir Putin chválil Zemanovu 'autoritu' a čínský prezident Si Ťin-pching zdůraznil 'strategické partnerství mezi Čínou a Českou republikou',“ připomíná server DW.
DW také připomíná, že žádná jiná hlava státu nebo vláda země Evropské unie nebyla v posledních několika letech tak dychtivá, aby chtěla zlepšit spolupráci s Ruskem. „Minulý rok řekl parlamentnímu shromáždění Rady Evropy že sankce proti Rusku jsou 'destruktivní a neúčinné' a označil anexi Krymu za 'uzavřenou věc',“ připomíná server.
Jeho řeč vyvolala diplomatický rozruch - stejně jako další věci, které Zeman říká. „Ale co vlastně může dělat, mimo svou rétoriku, aby dostal svou zemi pryč od EU a dál se sbližoval s Ruskem a Čínou? Koneckonců, český prezident nemá moc výkonnou. Teoreticky Zeman může sotva dělat něco víc než jmenovat velvyslance jako způsob ovlivnění oficiální zahraniční politiky. Odborníci ale říkají, že v praxi Zeman stále 'vede soukromou zahraniční politiku',“ vysvětluje německý deník.
Zmiňuje také, že Zemana na cestách do Ruska a Číny často doprovázejí čeští podnikatelé a významní výrobci a on jim pomáhá zprostředkovat lukrativní obchodní dohody. „Dva z jeho nejdůležitějších asistentů jsou zapleteni do podobných zákulisních dohod - Vratislav Mynář, jeho kancléř, a Martin Nejedlý, jeden z jeho nejdůležitějších politických poradců. Ten v Rusku působil několik let jako podnikatel a byl až do roku 2015 spolumajitelem a šéfem společnosti Lukoil Aviation Czech, která v roce 2015 kvůli kontroverzním obchodním praktikám skončila v bankrotu,“ připomíná DW.
Server také cituje Jakuba Jandu z think-tanku Evropské hodnoty, který říká, že v nadcházejících letech se Zeman soustředí na strategická obchodních jednání s ruskými a čínskými státními subjekty. Jedním z nich může být rozšíření jaderné elektrárny Dukovany. „Zeman takové obchody obhajuje a obklopuje se poradci a asistenty s pochybnými spojeními s Moskvou a Pekingem," vysvětluje Janda. „Tak bude pokračovat další odklon České republiky od západních partnerů."
Tento kurz podle DW může změnil stávající premiér Andrej Babiš. Jak silný vliv ale může mít, není podle deníku jasné. „Miliardářský šéf pravicové populistické strany ANO je de facto vlastníkem zemědělského a chemického konglomerátu Agrofert, který dostává obrovské dotace z EU a působí v celém bloku, včetně Německa. To znamená, že Babiš má zájem o úplné začlenění České republiky do EU a udržování dobrých vztahů s Bruselem. Opakovaně varoval před myšlenkou orientace České republiky na východ, ale také zopakoval Zemanův názor, že sankce EU proti Rusku jsou chybou,“ shrnuje Babišovy postoje server.
Babišovo pragmatické manévrování se podle DW ukázalo nedávno, když při summitu zemí V4 ujišťoval maďarského premiéra Viktora Orbána o jeho antievropské rétorice, a za pár dní pak při návštěvě Bruselu vyzval k větší aktivitě ČR v EU.
„Zeman a Babiši pracují v posledních několika měsících v tandemu," cituje DW politologa Jiřího Pehe, poradce bývalého prezidenta Václava Havla pro zahraniční politiku a nyní ředitele Newyorské univerzity v Praze. „Nicméně existuje několik otázek, ve kterých hrozí, že se Babiš s prezidentem střetnou." Jednou z takových otázek může být otázka uspořádání referenda o členství České republiky v EU. Zeman mu vyslovil podporu, i když řekl, že sám by hlasoval pro setrvání. Babiš je přísně proti myšlence czexitu.
DW dodává, že někteří pozorovatelé se domnívají, že jakákoli vážná politická debata o této otázce se může rychle změnit v noční můru. „To nejlepší, v co můžeme doufat, je, že Miloš Zeman, by mohl být zastaven strachem, že se do historie zapíše jako negativní postava. A že nebude chtít, aby se na něj vzpomínalo jako na muže, který otevřel dveře k odchodu z EU,“ cituje server komentátora Hospodářských novin Petra Honzejka.
Související
Turecké úřady zablokovaly přístup k vysílání Hlasu Ameriky a Deutsche Welle
Rusko zablokovalo přístup k ruskojazyčné službě BBC, Rádiu Svoboda nebo Meduze
Deutsche Welle , Miloš Zeman , Andrej Babiš , Německo , CZexit
Aktuálně se děje
včera
Karel III. o Vánocích neuvidí dva prince. Do Sandringhamu nepřijedou
včera
Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera
včera
Útočník z Magdeburgu míří do vazby. Bilance páteční tragédie se změnila
včera
Počasí se ochladilo a déšť se mění ve sníh. Meteorologové poskytli předpověď
včera
RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok
včera
Robert Fico je u Putina v Kremlu
včera
Ukrajinci zaútočili na Kazaň. Putin teď slibuje mnohem větší destrukci na Ukrajině
včera
Poslední šance si vyřídit všechno potřebné. Pošta sdělila, jak bude mít otevřeno
včera
Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá
včera
Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové
včera
Prosincové projevy politiků: Pavel bude poslední v řadě. Promluví i Zeman
včera
Důchody dostanou lidé do Štědrého dne. Příští rok už to bude o Vánocích jinak
včera
Rok od střelby na FF UK: Oběti se spravedlnosti nedočkají, přestože viníka smrti 14 lidí známe
včera
Otevírací doba o Vánocích. Pořádky se nemění, zákon mluví jasně
včera
Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala
21. prosince 2024 21:56
Kate a William dojali Brity vánoční pohlednicí. Zachycuje klíčový moment tohoto roku
21. prosince 2024 20:30
Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce
21. prosince 2024 19:33
Policii znepokojuje, co se děje na D1 před Brnem. Ukázala záběry nebezpečných nehod
21. prosince 2024 18:50
Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem
Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul.
Zdroj: Jakub Jurek