Praha - Americký magazín The Atlantic si všiml přijetí kontroverzního polského zákona, který trestá až tříletým vězením připisování jakékoli odpovědnosti za holokaust Polákům. Podle mnoha kritiků tím vlastně Polsko popírá dějiny, protože je známo, že za války polští občané pronásledovali Židy.
Polský prezident Andrzej Duda podepsal kontroverzní zákon, který zbavuje Poláky jakékoli odpovědnosti na holocaustu. Celou věc patrně odstartoval nešťastný výrok bývalého amerického prezidenta Baracka Obamy, jenž se o koncentračním táboře v Osvětimi vyjádřil jako o polském koncentračním táboře. Polská strana se oprávněně cítila dotčena, protože tábor byl vybudován na okupovaném polském území nacistickým Německem, nikoli Poláky. Obama se za svůj výrok omluvil.
Je to de facto stejné, jako by se mluvilo o terezínském koncentračním táboře jako o českém. Opět platí stejná formulace, která zazněla výše. Jenže Poláci se rozhodli přistoupit k razantnímu kroku. Už nechtějí, aby kdokoli spojoval polský národ se vyhlazováním Židů. Jenže jim nedochází, že tím popírají i svou vlastní pohnutou minulost, protože je prokázáno, že křesťanští polští občané Židy pronásledovali, a dokonce i zabíjeli. Během druhé světové války totiž v Polsku vládla antisemitistická nálada.
Americký magazín připomíná, že německé úřady prováděly zabíjení Židů v průmyslovém měřítku a vybíraly si polské policejní složky k ochraně ghetta, kde bylo před transportem do koncentračních táborů drženo několik tisíc židovských mužů, žen a dětí. Tito spolupracovníci prosazovali německou protižidovskou politiku jako omezení veřejné dopravy, zákaz vycházení nebo zabíjení židovských občanů uvnitř ghett. Někteří Poláci pomáhali nacistům s odhalováním skrýší, kde se Židé schovávali, kvůli chamtivosti a příležitosti, jak Židy vydírat.
Je zdokumentován případ, kdy se jistý Ewald Reiman pokusil v roce 1940 vydírat rodinu, o které byl přesvědčený, že je židovského původu. "Dámy a pánové, na základě vyšetřování jsme zjistili pravdu o Vašem židovském původu. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem požadujeme, abyste doručili odesílateli tohoto dopisu 2 000 zlotých v zapečetěné obálce. Na oplátku zničíme důkazy, které jsou v našich rukou. V opačném případě okamžitě předáme důkazy německým úřadům," stálo v dopise.
Existují i zdokumentované případy v malých městech ve východním Polsku, kdy tamní obyvatelé, kteří si byli vědomi přítomnosti nacistů, prováděli násilné nepokoje a vraždili své židovské sousedy. Snad nejvíce neslavnou z těchto epizod bylo masakr ve městě Jedwabne. Tato tragická událost se dodnes označuje jako pogrom v Jedwabném, kdy místní Poláci v létě 1941 zavraždili ve stodole 340 Židů. Poté stodolu uzamkli a zapálili. Těla posléze pohřbili ve dvou masových hrobech. To jsou však extrémní příklady. Pro Poláky obecně neplatilo, že byli proti Židům vymezení. Někteří jim pomáhali se ukrýt a podobně.
V reakci na přijatý kontroverzní zákon Izrael zvažuje přijetí zákona, který by trestal minimalizování polské spolupráce na holocaustu, což může být alarmující trend. Historie však nesmí podléhat politikům. Očitých svědků hrůz, které druhá světová válka přinesla, je čím dál tím méně, proto bude těžké v budoucnu rozhodovat, co bylo, a co ne. Přijmutí polského zákona se snižuje možnost vypořádat se s vlastní složitou minulostí.
Související
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
Polskem otřásla vražda mezi dětmi. Školačku ubodala jiná dívka
Polsko , židé , holocaust , Koncentrační tábory
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
před 2 hodinami
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 3 hodinami
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 4 hodinami
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 4 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 5 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 6 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 7 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 8 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 9 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 10 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 11 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 12 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 13 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 14 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 14 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 16 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák