V USA na polský zákon kašlou: Poláci zabíjeli Židy. Zákon o holocaustu popírá minulost

Polský prezident Andrzej Duda podepsal kontroverzní zákon, který zbavuje Poláky jakékoli odpovědnosti na holocaustu. Celou věc patrně odstartoval nešťastný výrok bývalého amerického prezidenta Baracka Obamy, jenž se o koncentračním táboře v Osvětimi vyjádřil jako o polském koncentračním táboře. Polská strana se oprávněně cítila dotčena, protože tábor byl vybudován na okupovaném polském území nacistickým Německem, nikoli Poláky. Obama se za svůj výrok omluvil.

Je to de facto stejné, jako by se mluvilo o terezínském koncentračním táboře jako o českém. Opět platí stejná formulace, která zazněla výše. Jenže Poláci se rozhodli přistoupit k razantnímu kroku. Už nechtějí, aby kdokoli spojoval polský národ se vyhlazováním Židů. Jenže jim nedochází, že tím popírají i svou vlastní pohnutou minulost, protože je prokázáno, že křesťanští polští občané Židy pronásledovali, a dokonce i zabíjeli. Během druhé světové války totiž v Polsku vládla antisemitistická nálada. 

Americký magazín připomíná, že německé úřady prováděly zabíjení Židů v průmyslovém měřítku a vybíraly si polské policejní složky k ochraně ghetta, kde bylo před transportem do koncentračních táborů drženo několik tisíc židovských mužů, žen a dětí. Tito spolupracovníci prosazovali německou protižidovskou politiku jako omezení veřejné dopravy, zákaz vycházení nebo zabíjení židovských občanů uvnitř ghett. Někteří Poláci pomáhali nacistům s odhalováním skrýší, kde se Židé schovávali, kvůli chamtivosti a příležitosti, jak Židy vydírat.

Je zdokumentován případ, kdy se jistý Ewald Reiman pokusil v roce 1940 vydírat rodinu, o které byl přesvědčený, že je židovského původu. "Dámy a pánové, na základě vyšetřování jsme zjistili pravdu o Vašem židovském původu. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem požadujeme, abyste doručili odesílateli tohoto dopisu 2 000 zlotých v zapečetěné obálce. Na oplátku zničíme důkazy, které jsou v našich rukou. V opačném případě okamžitě předáme důkazy německým úřadům," stálo v dopise.

Existují i zdokumentované případy v malých městech ve východním Polsku, kdy tamní obyvatelé, kteří si byli vědomi přítomnosti nacistů, prováděli násilné nepokoje a vraždili své židovské sousedy. Snad nejvíce neslavnou z těchto epizod bylo masakr ve městě Jedwabne. Tato tragická událost se dodnes označuje jako pogrom v Jedwabném, kdy místní Poláci v létě 1941 zavraždili ve stodole 340 Židů. Poté stodolu uzamkli a zapálili. Těla posléze pohřbili ve dvou masových hrobech. To jsou však extrémní příklady. Pro Poláky obecně neplatilo, že byli proti Židům vymezení. Někteří jim pomáhali se ukrýt a podobně. 

V reakci na přijatý kontroverzní zákon Izrael zvažuje přijetí zákona, který by trestal minimalizování polské spolupráce na holocaustu, což může být alarmující trend. Historie však nesmí podléhat politikům. Očitých svědků hrůz, které druhá světová válka přinesla, je čím dál tím méně, proto bude těžké v budoucnu rozhodovat, co bylo, a co ne. Přijmutí polského zákona se snižuje možnost vypořádat se s vlastní složitou minulostí.