Zatykač na Assange stále platí, rozhodl i napodruhé londýnský soud

Assange nechce být vydán Švédsku z obav, že by mohl ve skutečnosti skončit v rukou úřadů Spojených států, a to v souvislosti se zveřejněním amerických diplomatických dokumentů na platformě WikiLeaks. Britské úřady neprozradily, zda vůbec USA o Assangeovo vydání usilují.

"Po zvážení faktorů pro a proti považuji zatčení za přiměřenou odpověď, i když pan Assange si sám omezil svou svobodu na několik let," uvedla soudkyně Emma Arbuthnotová ve svém rozhodnutí. Dodala, že lidé, kteří jsou v zemi v různých kauzách obžalováni nebo jim hrozí vydání, chodí před soud, aby čelili následkům svých rozhodnutí. "Měl by mít odvahu tak rovněž učinit," dodala na Assangeovu adresu.

Assangeovi advokáti se nadvakrát pokusili napadnout zatykač kvůli tomu, že švédská prokuratura loni v květnu Assangeovo vyšetřování zastavila s odůvodněním, že není reálná šance dostat Assange k výslechu do Švédska. Vyšetřování by ale mohlo být obnoveno, pokud by se zakladatel WikiLeaks vydal do Švédska do roku 2020. Tehdy bude čin, ze kterého byl viněn, promlčen.

Britské úřady navzdory švédskému kroku na zatykači trvají, protože Assange, který byl po zatčení v roce 2010 propuštěn na svobodu na kauci, porušil její podmínky, když se nedostavil k jednání týkajícího se jeho vydání do Švédska. Místo toho uprchl na ekvádorské velvyslanectví.